(Artie ukazuje Petovi fotku původních členů Warehouse 13.) Pete: A kdo jsou ti ostatní? Artie: Někdejší kolegové. Pete: A co dělají teď? Artie: No, tak tenhle a tenhle jsou mrtví, tohohle zavřeli na psychiatrii a tenhle poslední ... zmizel, ale já ho najdu.
(Tým Skladiště 13 zjišťuje, co způsobilo, že paní Fredericová zničehonic mluvila jazykem starověkého Egypta démotštinou.) paní Fredericová: Pokud vím, tak démotštinou nemluvím. Takže jaké artefakty z Egypta máme? Claudia: Už na tom pracuji. Pete: Možná to byla demence... (Paní Fredericová se na něj zaraženě podívá.) Která zapříčinila, že jsem to řekl.
Artie: Kartotéka Skladiště 13 má bohužel do éry počítačů hodně hodně daleko. Claudia: Jako vaše oblečení. Artie: Co? To jsou přírodní odstíny. Ty nikdy nevyjdou z módy.
(Najdou artefakt-pírko, s jehož pomocí lze projít zdí.) Beringová:(Štípne Lattimera do ruky.) To jsem si myslela. Lattimer: Co chytráku? Že kradení bolí. Beringová: Ne. Pete, o to nejde. Ale to pero má dosah jenom k tvému lokti. Lattimer: Což na průchod zdí asi nestačí. Beringová: Přesně tak a to znamená, že jde pouze o část artefaktu. Nemáme ho celý. Lattimer: No, aspoň se nám to zužuje. Hledáme ptáka, co prochází zdmi a miluje umění.
(Beringová rozmlouvá Lattimerovi zájem o pracovnici aukční síně.) Beringová: To není tvoje liga. Lattimer: A jak víš jakou ligu hraju? Beringová: Nebudeš tomu věřit, ale mám permanentku, borče.
Beringová: Přesto je to slušně provedená krádež uměleckého předmětu. Přece z toho automaticky nekřičí skladiště. Artie: Věci málokdy křičí skladiště. Většinou jen šeptají (tenkým hláskem) hele, není to nějaký divný?
(Beringová pod vlivem artefaktu mlátí Lattimera.) Lattimer: Víš co? Kdyby tě náhodou zajímalo, jak chci umřít. Tak ti musím říct, že ubití vlastní parťačkou by bylo až úplně na konci seznamu.
(Hledají neznámý artefakt.) Lattimer: Jo, ale co máme hledat? Artie: Něco, co vyvolává určitou disbalanci v mozku. Lattimer:(ironicky) Chápu. Mozkovej disbalancátor. Hračka. Bude hned vedle stroje času.
(Lattimer a Belská probírají případ vyloupených bank.) Belská: Fajn. Máme dva podezřelé, kteří loupí beze zbraní. Zaměstnanci jim předají peníze a nevšimnou si žádných detailů. Lattimer: Což je divné. Belská: Řekněte mi něco, co nevím. Lattimer: Kroketová palice skotské královny byla vyrobena z narvalího rohu. Neprohrála jedinou hru.
(Chicagská agentka Belská odmítla spolupracovat s agenty ze Skladiště, ale shora k tomu dostala příkaz.) Beringová: Jak jsme na tom? Lattimer: Belská dostala na zadek. Jdeme na to, dokud jí pálí půlky.
(Paní Fredericová najímá Lattimera pro práci.) Lattimer: A na jak dlouho jedu do Jižní Dakoty? paní Fredericová: Na neurčito. Lattimer: Na neurčito? Ne, ne, ne. Já...já mám svůj život tady. paní Fredericová: Skutečně? Lattimer: Jo. Mám...mám tady...(Přemýšlí.)...věci.
(Artie se zajímá, proč Claudii pořád vyzvání telefon.) Claudia: Todd mi neustále píše. (Artie nasadí jemně nechápavý výraz.) Cladia: No, vždyť víš, SMSkování, to děcka v dnešní době dělávají. Místo chození na dinosauří závody. Artie: Já vím, co je to SMSkování. Znám taky iTunes a barevnou televizi.