(Steve a Claudia hledají artefakt ve Skladišti, v sekci se zbraněmi, ale přijde otřes a na Claudii z police spadne granát. Ta ho vyděšeně hodí Stevovi.) Claudia: Proč nehledáme něco hedvábnýho z jiný sekce?!
Abigail: Chápu to. Ty zaseknuté spoje se dál plní energií. Hmota se nemá kam uvolňovat a to vzniklé napětí spůsobuje zemětřesení. Musíme urychleně zastavit přísun energie, dokud nezjistíme, proč se ty spoje zasekly. (Všichni na ni němě zírají.) Že ano? Claudia: Jo, jenom většině lidí dýl trvá, než se naučí mluvit divnořečí.
Steve: Co to je? Artie: Rozpínací spoje. Zvětšují Skladiště, když je potřeba místo pro nové artefakty. Zdá se, že se zasekly a to způsobuje ty otřesy. Claudia: Jo, to zní všechno logicky. Až na tu část, že se Skladiště automaticky zvětšuje! Artie: Správně. Překvápko!
(Claudii už několikrát zasáhl ve Skladišti elektrický výboj přímo do zadnice.) Claudie: Au! Steve: Claudie, jsi v pořádku? Claudie: Jo... jen křeč. Chybí mi draslík. Abigail mi snědla banán.
(H.G. pracuje jako policejní laborantka.) H.G. Wells: Všechno potřebné k tomu, abych byla přesvědčivá jsem odkoukala z televize. Pete:(Hraje si s otvíracím nožem, který ležel v laborce na stole.) Doufám, že si nekoukala jen Dextera, protože tohle, to je... H.G. Wells: To je důkaz. A je pokrytý tělními tekutinami. (Pete nůž odhodí a rozbije přitom pár zkumavek.)
(Pete se nechce vrátit do auta.) Pete: No tak, zápas končí. Nenechávej mě na střídačce. Myka: Nechala jsem v autě sušenky. (Pete se zaraduje a běží do auta. Myka ho dálovým ovládáním zamkne.) Pete:(v autě) Lhářko!
(Abigail se pokusila dotknout artefaktů na polici. Artie jí plácnul přes ruce.) Abigail: Já se omlouvám. Být zodpovědný za tohle všechno musí být hrozným břemenem. Artie: Ano, občas ano. Abigail: Jak to zvládáte? Artie: Plácáním cizích lidí po rukou.
Claudia: Kdyby jste mi dovolil juknout do vašich poznámek, ráda vám je vrátím v hotelu, v pokoji číslo 416. Henry Baker: No, těch pár chvil mi chybět nebudou. Řeknme tedy... v deset hodin večer. Claudia:(smyslně) Přiďte už ve tři čtvrtě. (Steve a Claudia odcházejí s poznámkami Henryho Bakera.) Steve: Ou, nechtěl bych být v kůži toho, kdo bydlí v pokoji 416. Claudia: Ani já ne.
(Claudia a Steve se oblékli do nóbl šatů, aby se dostali do Anglického dostihového klubu.) Claudia: Promiňte, sir Henry Baker? Henry Baker: Přesně tak, drahá. Claudie: Jsme od Královské dostihové komise. Chceme se... Henry Baker: Nesmysl. Znám všechny členy komise a tohle by si neoblékli ani na maškarní.
(Chtějí jít do klubu na dostihovém závodišti v Anglii.) sluha: Kam si myslíte, že jdete? Steve: Dovnitř. sluha: Ne. Takhle oblečení ne. (na Claudii) Zkuste si sehnat kmotřičku vílu, aby vás proměnila v princeznu. Claudia: Kotřičku vílu zrovna teď nemám. (na Steva) Leda tak tebe. Ale mám šéfovu kreditku.
(Myka a Pete vyslíchají chlápky, kteří se právě probudili po velkém flámu. Ptají se jich, co v noci dělali.) muž: Po tý Tequilový fontáně u baru je to dost mlhavý. Pete: Ten pocit znám. Já žil mlhavě dvanáct let.
(Steva vyděsil kůň. Hedají artefakt na dostihovém závodišti.) Claudia: Co, nečekal jsi, že tady bude kůň? Steve: Cejtím se líp vedle zvířat, co se mi vejdou do domu.
Pete:(do telefonu) Spojovatelka? Jak se jmenuješ zlato? Doris? Oh, krásný jméno. Ne, ne, zcela vážně. Nech mě hádat. Smyslný hlas, omamný smích. Jsi zrzka. Ha ha. Ne, co říkají o zrzkách? Jejda! O tom bych se rád přesvědčil...
Claudie: Ale, pro Boha! Že se šťouráš v jednom z mých Tesla granátů?! Artie: Nešťourám se, přidávám malá vylepšení abych zvýšil poloměr výbuchu. Claudie: Víš co? Za prvý, nemůžeš zvýšit dokonalost. Jestli zvýšíš výbuch, z omráčení bude usmažení!
Pete: Myko, ty jsi černobílá! Myka: Ty seš černobílej! Pete: Nejsem! (Podívá se na sebe.) Jsem černobílej! Myka: Proboha! Naše šaty, jsou jako ve čtyřicátých letech! Pete: Ale noták! Cesty časem už ne. Myka: Ne, ne, to není cesta časem. Čtyřicátá léta byla v barvě, stejně jako zbytek dějin!
Pete: Zapoměl jsem heslo. Claudia: Můžu? (Prolomí heslo.) Vážně? "Pete je boží 23"? Pete: Jasně, říkal jsem si, že je divný, že je "Pete je boží" jedna až dvacet dva zabraný...
Pete: Tohle má bejt ochranářská neziskovka, jo? Claudia: Jo, cos čekal? Pete: Nevím, hipíky v batice, co zpívají Vlasy? Claudia: Víš, že Vietnam skončil, ne? Pete: Pro nás, co viděli režisérskej sestřih Čety to nikdy neskončí.
Myka: Vy nejste v Barceloně? Suttonova žena: Vypukla epidemie. Kvůli tomu zastavili mezinárodní dopravu. Letiště jsou uzavřená. Sutton: A ty jsi je nepřeřvala, aby tě vzali i tak? To ti není moc podobné.