(London přijde do hotelu.) London: Maddie, ty si pořád stěžuješ, že jsi chudá. Vždyť to není tak těžký. Maddie: Jo, jenže já si na to nehraju půl hodiny a potom si nevlezu do zlatý vany. London: Ze zlata je záchod. Vana je z ryzího zlata.
(Maddie je u London a služka jí právě dodělala manikúru.) Maddie: Připiš tu manikúru na účet. (Pak na služku ukáže prstem, aby se vrátila.) Maddie: Na Londonin účet.
Tim: Carey, vypadáš úžasně. Co ty tady děláš? Carey: Pracuju tu. Tim: Aspoň že tak. Za to, že tu uklízíš se nestiď. Já mám na starost tu soutěž krásy. Carey: Jsem tu hlavní zpěvačka a dokonce tu s kluky máme pokoj. Tim: Slyšel jsem, že máš děti. Neboj figuru získáš zpátky. Carey: Máš pěkný vlasy. Ty sis koupil nebo pronajal? Tim: To byl dárek.
Maddie Fitzpatrick: Tak jak ti jde referát o Itálii? London Tipton: Fantasticky. Netušila jsem, že Februcio prodává oblečení na netu. Objednám ti něco. Velikost? 60? Maddie Fitzpatrick: Jo, jako tvoje IQ.
Moseby: Londone, musím s tebou mluvit. London Tipton: Teď ne Moseby, odcházím na galavečer. Moseby: Ne, nikam nejdeš. (Moseby chytí Tiptona za ruku.) Moseby: Obrdžel jsem fax od tvého otce. Dokud si nezlepšíš známky, máš zakázané společenské akce. London Tipton: To, ale není fér. Tak já se musím zlepšit, ale jeho novou ženu ze školy vyhodit mohli?