Seriál se mi líbil, jen to téma není můj šálek, ale vím, že je to i reálné téma, které se děje všude na světě. I kolem mě. Není mi to lhostejné, ale nemám z tohoto tématu moc dobrý pocit.
Postavy se mi zde dost líbily. Pro mě to byly nové tváře, kromě herečky Pauly, kterou znám ze seriálu Jane by Design. Ale všem jsem ten herecký výkon věřila, takže tady není co vytýkat. A dokonce se zde objevily i postavy, které zpočátku vypadaly jako bych je nenáviděla, ale ve skutečnosti to byli skvělé osoby. :D Nejen Sean, ale i ostatní postavy byly občas na ránu a dělaly chyby. Ale nikdo není dokonalý a každý děláme chyby. Jen někdo se z nich poučí, někdo ne. :)
Alex, i když to tak zpočátku moc nevypadá, je dost silná a nakonec vše zvládla a dokázala se postavit na vlastní nohy, starat se o dcerku a jít za svým snem. Bohužel ne všechny ženy a děti mají takový happyend. :) Jsem ráda, že jsem tento seriál viděla, ale jednou mi to stačilo. :)
Oceňovaná minisérie od Netflixu, která vnikla na motivy skutečného příběhu. Alex se nachází v hrozné situaci a žádné z jejích rozhodnutí neznamená okamžitou výhru, cesta z úplného dna je totiž plná překážek a komplikací. A pokud navíc nemáte na koho se spolehnout, tak je ještě těžší.
Hlavní trojice hraje skutečně skvěle. Margaret Qualley je Alex a její zoufalou matku ji věříte bez váhání během vteřiny, a stejně tak je tomu u Nicka Robinsona a jeho alkoholika Seana. Možná ještě o stupínek výš je pak Andie MacDowell v roli Pauly. Všichni vás během sledování donutí je nesnášet, kvůli jejich rozhodnutím, ale asi i kvůli tomu je to uvěřitelné. Ani hlavní hrdinka se nechová vždy skvěle, ale vždy za to zaplatí.
Jedna bezvýchodná situace následuje druhou, problémy neubývají a deprese číhá za každým rohem. Vůbec si nedovedu představit, kolik takových "Alex" na světě je, ale vím, že to není ojedinělý případ. Těch těžkých otázek je vážně dost. Jak uniknout před agresivním přítelem? Jak zajistit, aby moje dítě mělo kde spát a co jíst? Jak se dokázat postavit na vlastní nohy?
Seriál zaujal, ale niečo mu chýbalo. Možno väčšia logickosť? Náhlad do života vedľajších postáv?
Čo bolo dobré
+ herecké obsadenie, dokonca i detských hercov
+ vyhnutie sa niektorým klišé, ktorých som sa na začiatku obávala
+ bolo ťažké odhadnúť meniace sa motivácie niektorých postáv
+ ako aj ich schopnosti na základe prezentovaného osobného príbehu
+ scenéria
+ vnútorný svet hlavnej postavy
+ kreativita pri editovaní
Čo mohlo byť lepšie
- liezla mi na nervy takmer každá postava
- občas sa to tiahlo
- záver bol v niečom slabý, nepôosobil ani otvorene ani uzavreto
- občas deprimuje
Maid je do jisté míry hyperrealistické drama mapující chudobu v Americe, zároveň je to ale sympaticky zpracovaný moderní seriál, který se nebrání stylizaci a zajímavému stylu natáčení. Hodně se mi líbí kombinace skutečných problémů a toho, jak to chodí, když máte sociální problémy... A do toho takové ty fiktivní scénky, kdy si hlavní hrdinka představuje, přemýšlí, sní a očekává. Někdy mi to až dělalo problém, rozlišit, kdy se okolí chová nepřátelsky, a kdy si to jen Alex představuje a přehání. Nejhorší na tom všem je, že ono to takhle v Americe opravdu chodí - chudí mají problém a je těžké se z toho dostat, navíc okolí je na ně dost vysazené. Zároveň je reálný i ten pohled takové osoby sama na sebe, protože nikdo není chudý rád a vzniká mu tak na sebe extrémně kritický pohled. A to vše bylo v seriálu zpracováno silně a chytlavě, hlavně díky skvělému obsazení a reálné, ne tolik přehnané, zápletce.
Postava Ale je hodně dobře vypracovaná, ukazuje, že násilí není vždy fyzické a provádí nás svým příběhem od začátku až do konce. Reálně to sice tak sladké asi není, ale jsem moc rád, že v tomhle seriálu to dopadlo dobře. Sean byl opravdu záporák všech záporáků, protože to byl vlastně vcelku normální chlap, a o tom to je... Paradoxní pak je, že ze sladkého Love, Simon se stal ožralý Fuck You, Sean. :D
Postava matky a otce takoví už nic moc, někdy jich bylo až příliš, ostatní postavy podpůrné a dobré (ne moc důvěryhodně napsaná postava bohaté právničky, co ráda pomůže, protože boháči reálně tak hodní fakt nejsou). Ale rád bych mluvil o Natovi, který hraje typického hodného chlapa, co chce pomoct a dostane na oplátku chování, co si vůbec nezaslouží. Ano, nakonec se ho snažili trošku dostat do záporné noty, jakože po Alex něco žádá za svou pomoc, žárlí apod., ale proboha, on jí hlídá dítě a ona š*ká se Seanem? Aspoň omluvit se mu mohla. V závěrečném díle jsem čekal, že mu přijede za vše poděkovat a být kamarádka, ale oni ho úplně vynechali a herec Raymond Ablack se společně se svou rolí v Ginny and Georgia stává oficiálně největším friendzoňákem téhle dekády. No a kdo si zaslouží pochvalu je malá herečka Maddy, která je prostě sladká a hraje moc dobře.
No a co k tomu všemu dodat, opravdu poutavá série, která ani nemusí být z jiného fantasy světa. A ona Amerika není tak jiný svět než my tady a víme, jak to tu vypadá. Navíc seriál hraje na feministickou notu, ale i jako chlapa mě to prostě zaujalo. Když někdo vidí násilí na ženách, nemusí být feministka, aby šel proti tomu. Poselství seriálu je důležité, ale nevím, jestli to úplně splní svou úlohu, spíš to v chudých lidech vyvolá depku. Takže celkově je seriál spíš takové "Hej, boháči, co tohle sledujete, buďte hodní na lidi v problémech, a kdybyste náhodou viděli, že vaše kamarády týrají, postavte se za ně." A to je trošku klišé, kéž by aspoň vítěžek šel na nějaký azylák...
Vydařená minisérie, dost depresivní, hlavní představitelka si toho zažije dost, ale i celkem vlastní vinou, bohužel herečka mi sympatická nebyla, vadila mi její přehnaná mimika, asi lehká protekce, když tam hraje její slavná mamča. V závěru seriálu je tu přece jenom naděje na lepší život, i když jsem čekala opak.
Přiznám se, že jsem čekala spíš seriál o rozdílech mezi životy bohatých a chudých, kteří jim doma uklízí, ale to se v seriálu vyskytuje jen okrajově. Hlavně je to o tom, jak může být těžké postavit se na vlastní nohy pro ženu a matku, která byla obětí emocionálního týrání. Oceňuju, jak tvůrci vykreslili všechno, včetně důležitosti prostředí, z kterého člověk pochází - že třeba pro holku vychovávanou matkou malířkou s bipolární poruchou je o hodně těžší najít si práci, protože se kvůli matce pořád stěhovaly a nedodělala si školu (upřímně se ve mě všechno bouřilo, jak vlastně mohla sociálka nechat někoho takového vychovávat dítě, ale zase je to přesně ona šedá zóna, kdy se de facto nic tak hrozného neděje, ale ve výsledku to může člověku pěkně podělat celý život), nebo jak potom "kopíruje" vzorce chování a nachází si partnera, který je alkoholik a zbývá jen krůček k fyzickému týrání. Nebo se mi hodně líbila ona plíživost emocionálního týrání (včetně toho, jak je pak těžké ho dokázat třeba policii, když nemá modřiny), jakože nenápadné otázky typu, že když jsou chudí, jestli opravdu musí mít svůj telefon apod. Nebo začarovaný kruh, kdy pro nárok na dotované bydlení musí mít práci, ale s malým dítětem úplně pracovat nemůže, když ho nemá komu dát pohlídat atd. Oceňuju herecký výkon Andie MacDowell (byť byla její postava fakt na zabití) a dobrá byla i hlavní představitelka, u které celou dobu skřípete zuby, protože její postava věří přesně těm lidem, kterým by neměla, a naopak nevěří těm, kteří by jí mohli pomoct, a dost často dělá jednu kravinu za druhou. Zkrátka ne úplně lehké podívání, ale dobře zpracované a rozhodně dobré téma k zamyšlení.