Návštěva banky končí pro Frasera a jeho společníka koupelí v milionech a lapáním po dechu v závodě o čas. Bankovní počítač prohlásí Raye za mrtvého a jako takovému mu nemůžou být proplaceny jeho šeky. V doprovodu Frasera a s odhodláním vše uvést na pravou míru se vydá do peněžního ústavu. Podezřelá tvář jednoho z uklízečů Frasera upozorní, že problém nebude pouze v bankovním elektronickém systému. Nezaváhá ani na okamžik a i s překvapeným Rayem se s cílem ochránit peníze před nenechavými zloději zavře v trezoru. Zločinci se odmítnou tak snadno vzdát a pustí se do rozebírání tlustých pancéřových dveří. Fraser reaguje spuštěním protipožárního systému a z místnosti se brzy stává bazén. Hladina rychle stoupá a oba partneři si uvědomují, že je to možná jejich poslední peněžní transakce.
Ray: Já myslel, že povolání je něco, za co tě platí. Tohle je spíš dobrovolná stupidnost. Frazer: Totéž si někteří lidé myslí i o dobrých skutcích, Rayi! Ray: A právem?