Fraserův otec: Zatknul jsem tvou matku. Fraser: Žertuješ? Fraserův otec: Přísahám bohu. Překročila rychlost. Fraser: Tys věděl, že je to její auto, a zastavils ji? Fraserův otec: Ne, já seděl v autě vedle ní. Fraser: No to snad ne. Fraserův otec: Pětačtyřicet místo třicet. Fraser: Máma? Fraserův otec: Několikrát jsem řekl, že to udělám, a ona pokaždé přidala plyn. No… nevedlo to nikam. Ženský. Rozuměls jim někdy?
(v lese) Fraser: Už vím, co se stalo. Ray: Fajn. Fraser: Zřejmě mám jednu nohu nepatrně delší než je druhá… chápeš a následkem toho jsme chodili v obrovském kruhu. Měl jsem to vzít v úvahu, Rayi. Změříš mi nohy? Ray: Žádný nohy ti měřit nebudu. Fraser: Něco ti řeknu. Ray: Co? Fraser: Jsem po tom úrazu hlavy trochu mimo. Ray: Řekl bych, že mnohem víc než trochu.
Fraser: Můj otec říkával něco, na co nezapomenu. Ray: Tvůj táta moc nemlčel, co? Fraser: Člověk bez budoucnosti vždy utíká do minulosti. Ray: To ho napadlo jen tak nebo jste seděli u snídaně a on říkal tyhle perly? Nebo přiběhl k době do pokoje a sypal je z rukávu? Fraser: Rayi, nemusíš být tak sarkastický. Ray: No, mě jen zajímá, jak montoval ty moudra do obyčejného rozhovoru. Řekl, synu, vidíš tamhle toho losa? A mimochodem muž bez budoucnosti vždy utíká do minulosti.
Fraser: O co hrajeme? Ray: Nevím, můžeme hrát o vzduch. Fraser: Hm, dobře. Sázka je v banku. Ray: Kolik karet? Fraser: Žádnou, děkuji ti. Ray: Žádnou. Fraser: Ne. Ray: Je to hra pro dva, takže já taky ne. Sázíš? Fraser: Stovku. Ray: Čeho? Fraser: Stovku vzduchu. Ray: Dobře, dorovnám tvou stovku. Zvedám o pade. Fraser: Dobře. Já padesát přijímám a skládám. Ray: Co máš? Fraser: Už mám zase plný barák. Ray: Dům. Fraser: Nacpaný dům. Ray: Plný dům. Fraser: Full house! Full house! Vezmu si ten vzduch. Ray: Jsem na suchu. Fraser: Tak mi dej směnku. Ray: Směnku na vzduch? Fraser: Abys dostál své sázce. Ray: To je blbost.
(v komoře) Francesca: Hezky voníte. Fraser: To bude ten olejíček na nohy. Francesca: Používáte olejíček na nohy? Fraser: Mažu si hnědého Sama. Opasek! Francesca: Aha.
Fraser:(v kontejneru) Odpadky mají minulost, Rayi, vždy po nich něco zůstane. Ray: Jo, a hlavně se přilepěj na mě. A víš, co mě štve? Proč já mám to svinstvo i za ušima a ty jsi jako z čistírny. Fraser: To nevím, vždycky tak vypadám.
Ray: Frasere, nemůžeš bydlet v takovéhle čtvrti. Tady by snad nemohl žít ani žádný z těch lumpů, co je zavíráme, natož polda. Fraser: Proč? Je to v centru. Výhodná poloha. V práci jsem pěšky za sedm minut. Ray: Bez ochranky sotva. Fraser: 231, to je hned vpravo. Ray: Poslouchej, otočíme se a já tě zavezu zpátky do hotelu. Fraser: Ne, to ne, už jsem se odhlásil. Nejdou otevřít okna. Ray: Jsi v Chicagu, okno otevíráme, jen když z něho střílíme.
Fraser:(smutně) Prostřelila mi můj klobouk. Ray: Střelila tě do klobouku. Fraser: Cítím, jak mi tam tou dírou fouká. Ray: No jo, střelila tě do něj. Fraser: Jak to vypadá? Ray: Moc dobře ne. Fraser: Musím jít domů a vzít si jiný. Ray: Půjdeme tam spolu. Fraser: Díky, Rayi.
(Fraser shodí Raye z letadla.) Fraser: Rayi? Jak jsi dopadl? Ray: Jsem deset metrů pod sněhem, co ti na to mohu říct? Fraser: Ale jsi naživu. Vyhrabej se.
(Francesca ošetřuje zraněného Frasera.) Francesca: Radši si svlékněte košili. Ray: Frany! Francesca: Mohl by mít vnitřní zranění. Jack: Když jsou vnitřní, tak nejsou vidět. Francesca: Já vím, ale můžu je namakat. Fraser: Myslíte nahmatat. Francesca: Jo. Víte, ošahat si je. Ray: Myslím, že už trpěl dost, Frany.
Ray: Že se vdává? Kdo by si ji vzal? Fraser: Francesca je kouzelná, přitažlivá, inteligentní mladá žena. Ray: Já vím, ale představ si ji napořád. Fraser: Máš pravdu.
obhájkyně:(ve vězení) Nenávidím to tu. Fraser: Víte, ve středověku dělali to, že obviněnému otevřeli břicho a lili mu do něj roztavené olovo, aby ho donutili k doznání. Když se na to podíváte tehdejšíma očima, je tohle tady jistý pokrok. obhájkyně: Jste v péči kvalifikovaného psychiatra?
Fraser: Vezmi si zbraň. Ray: Nech si ji ty. Fraser: Nemám zbrojní pas. Ray: Nestřílej, poneseš mi ji, to stačí. Fraser: Dobře. (Hned nato použije zbraň ke zneškodnění útočníka.) Ray: Hodil jsi zbraň. Kdo sakra hází zbraň? Fraser: Říkal jsem, že nemám povolení.
Fraser:(Když dopadnou do vody.) To bylo vzrušující, že? Ray: Jsem trochu vzrušený, neumím plavat. Fraser: A jak říkáš tomu, co právě děláš? Ray: Modlím se ve vodě.
(Ray se topil a Fraser mu pomohl.) Ray: Co to bylo, Frasere? Fraser: Co myslíš? Ray: To, co jsi mi dělal ústy. Fraser: Jo, to je dechová výpomoc. Zdálo se, že máš trochu… no, že máš potíže. Mám nadměrnou kapacitu plic. Ray: Dechová výpomoc. Fraser: Je to běžná věc. Ray: Tak dobře. Jo, beru to. Žádná změna, že ne? Fraser: Ne. Ray: Dobře. Díky. Fraser: Ty mi děkuješ? Ray: Moc se tím nevzrušuj. Ta věc s partnerstvím ještě není rozhodnuta. Jasný? Fraser: O tohle neměj strach, ty instinkte. Nejsem vzrušený.
Fraser: Hm... Ray: Hm? Co to znamená? Fraser: Ne, nic. Ray: Něco to znamená. Znám tě. Nikdy neříkáš hm jenom tak. To bude něco kanadskýho, že jo? Něco ví, ale neřekne to. Fraser: Myslím, že bychom měli vyslechnout jeho verzi. Ray: Asi jo, hm? všichni naráz: Hm...
Ray: Levone, to je můj přítel Fraser. Levone: Frasere, jak válíš? Fraser: No konkrétně... teď neválím nic, jinak různé věci válím různě. Ray: Je to Kanaďan.