Smile

Japonsko bez pozlátka

Před napsáním komentáře jsem si musela dát pauzu a celý seriál rozdýchat... rozdýchat závěr, který neuvěřitelně vygradoval, rozdýchat Oguriho, kterého neznat z dřívějška tak si neumím představit jeho romantickou polohu, rozdýchat Yui Aragaki, která ač bez hlasu "mluvila" tak že jsem skoro nepotřebovala titulky a v neposlední řadě rozdýchat Matsumota kvůli kterému jsem si to pustila. Byl v téhle roli výborný, tatam byl namyšlený Tsukasa a jeho úsměv byl přesně takový jaký měl být - upřímný a bezelstný. I když je japonská nechuť vůči cizincům známá, tak mě zaskočilo jaká zášť a nevraživost přetrvává i vůči míšencům, kteří se narodili v Japonsku a měli tu "smůlu", že jeden z rodičů není Japonec. Seriál je natočený bez příkras a ukazuje japonskou společnost takovou jaká asi je. I když i tady je romantický prvek, tak není ústředním motivem. Vyplývá z děje naprosto přirozeně, doplňuje ho a rozvíjí. Čistá láska Hany a Vita je protikladem k Vitově minulosti, je spojujícím prvkem přítomnosti a možná i příslibem do budoucnosti...