Spartakus: Bohové arény
(Spartacus: Gods of the Arena)
BLOOD, SWEAT AND TEARS
Pokračování Blood and sand (resp. prequel) je tady. Místo původně plánované druhé sezony, (odložené a málem zrušené pro těžkou nemoc představitele Spartaka Andyho Whitfielda - bude se přece jen točit s jiným hercem) je tady paralelní řada, která časově předchází době, kdy se stal Spartacus gladiátorem.
Osobně se domnívám, že jde také o rozpočet (u B&S bylo vidět, že chyběly peníze) - Spartacus - pokud se má vyvinout až po povstání a boje otroků - bude vyžadovat značné nároky na exteriery a počty herců (bez ohledu na to, zdali skutečných, nebo vytvářených elektronicky). Z tohoto pohledu jsou Gods of the arena řádově méně nákladné.
Jedná se o (podobně jako B&S) velmi nezvyklé dílo. Kde v oblasti tabuisovaných temat skončil nepřekonatelný Rome od HBO, tam Goods of the arena začínají. Potoky krve, detailní záběry destruovaných a oddělovaných částí těla, všudypřítomná brutalita a sexualita na hranici lehké pornografie (threesome), frivolita, amorálnost (z pohledu naší křesťansko-židovské kultury) a pragmatismus protagonistů vytvářejí kolorit, který divák podvědomě očekává u záběrů, které mají evokovat reálie starověkého Říma. (Bez ohledu na to, jak by tuto "rekonstrukci hodnotil historik musím konstatovat, že velmi povedeně.) Pocit "že to tak skutečně mohlo být" je umocněn detaily, kterým se standardní kinematografie zdaleka vyhýbá. V S01E01 je jsou záběry na veřejné toalety, kamera zobrazuje konverzaci Batiaty s jeho kolegou. Jeden defekuje, druhý močí v neodděleném veřejném prostoru. Poté je ukázáno, jakým způsobem se provádí hygienická očista po defekaci. Nechutné, ale SKVĚLÉ - právě tak to mohlo být. (Léta jsem si kladl otázku "jak se to mohlo dělat".)
Obdobně, jako v B&S, se jedná o jednu dějovou linii, tedy o "rozsekaný film" a ne o samostatné poslepované příběhy.
Celková atmosféra je natolik přesvědčivá (pro mě - laika) a strhující, že přehluší dějovou stránku.
Moc bych si přál (naivně - nebude oběživo), aby se podařilo natočit celek, který plynule popíše období od počátků domu Batiatuse, přes jeho zánik, po vítězné povstání otroků a jeho potlačení, přes Spartakovu smrt až po poslední bitvy pod velením Gavia. Viděl bych to tak na deset sezon.
Tema je mimořádně vděčné a scénáristicky profesionálně zvládnuté. Pokud nejste prudérní bigotní katolíci, tak tento seriál musíte vidět!
Spartakus 0.0
Nebudu se teď věnovat tomu, nakolik je tento seriál historicky přesný. Už Spartakus: Krev a písek ukázal, že tvůrci jsou natolik chytří, že tam kde, je potřebná fabulace a domýšlení, přistupují k tématu citlivě a uvěřitelně.
Dobové reálie potom odpovídají skutečnosti (pokud pominete jistou počítačovou, spíše modelovou grafiku Capui a její arény). Trochu mi chybí nějaké římské fórum, ne všechny ulice byly těsné a nepřehledné (to se uchovalo až do osmnáctého století, kdy s přestavbou na široké ulice začal Londýn kvůli snadné zamezení přenositelnosti chorob), ale v každém městě bylo fórum.
Seriál ale není dokumentaristickou freskou, ale staví pouze na příběhu postav z Blood and Sand.
Co jsem od něj čekal? Mnoho. Ne miň, než mi dal, ale zároveň se ani moc nepředal. Šest epizod na první pohled vypadalo nic moc, v konečném důsledku ale nabídly stejnou porci zábavy a hutného děje, jako Blood and Sand (což se už ale nedá říct o Vengeance)
Jenže nejde až do hloubky. Čekal jsem doctoreho souboj s Theokolem - nepřišel. Čekal jsem souboj Crixa s vlčími bratry - nepřišel. Místo toho je tu nový šampion, a dějová linka, kterou jsem si ne úplně představoval.
Asi by celé sérii slušela ještě jedna, věnující se postavě Onomea. To je totiž (navzdory Spartakovi) nejsilnější a nejzajímavější postava z celé ságy.
Oproti tomu tvůrci sáhli do nejméně zajímavého období - příchod Crixa do ludu. Jenže na šest dílů byla jeho přeměna trochu uspěchaná a divoká.
Co oceňuji hodně, to je výkon Hannaha, který hraje Batiata nezkušeně, afektovaně, labilně... prostě tak, jak by opravdu mladý Batiatus mohl vypadat, kdyby nevěděl, o co se v tomto byznysu jedná. Jenže tady ouvej. Lanista bylo většinou povolání na celý život. Batiatus by nezačínal pět let před příchodem Spartaka - otec ho musel naučit o hodně víc. Je jasné, že Batiatus to chtěl dělat po svém, chtěl jít po nevyšlapané cestičce, ale občas to vážně přeháněl.
Postava šampiona Gannika byla... no upřímně, nevím jak komu, ale mně moc po chuti nebyla. V podstatě dvojník Spartaka, jen s neuvěřitelným štěstím a menší muskulaturou.
edit: Po překladu několika dílů třetí série B&S a dohledání několika zdrojů si uvědomuji, jakou pitomost jsem to tu řekl - postava Gannika je totiž historicky doložitelná. Ach jo.
Závěrem snad jen celkové zhodnocení. Gods of Arena je seriál, který se může hrdě hlásit k Blood and Sand. Je podobný, je stejně dobrý, patří do historické linie a celkově dotváří atmosféru kolem Capui, Batiata, Crixe a Onomea. Nezaostává a je takovou "nultou" sérií Spartaka. Je jen škoda, že se do ní nevlezlo více, ale také to dává určitou naději, že by mohl být natočen ještě jeden prequel prequel seriál.
Opravdoví chlapi.....
Antické Řecko, Řím, gladiátoři, otroci a otrokyně, krev, sex, intriky.... naprosto úžasná a vděčná témata, teda aspoň pro mě. Seriál nám dává nahlédnout do doby "před Spartakem".
Je úžasné a zároveň děsivé sledovat, co vše předcházelo a jakým způsobem to v ludu, v aréně, mezi samotnými gladiátory a vůbec v Capui fungovalo.
Někde jsem četla, že je to celé natočeno dle dostupných historických faktů a i kdyby tomu tak nebylo, já jsem se rozhodla tomu věřit, protože mě to naprosto pohltilo.
Nikdy nezapomenu na čestného, spravedlivého a úžasného Doctorea Oenomaea, svobodomyslného Gannica, věčně nabroušeného Crixse, proradného zmetka Ashura a intrikána Batiata s nádhernou a nevypočitatelnou ženou Lucretii. (Snad jsem to dobře vyskloňovala :-))
Byla to krutá a nelítostná doba a tvůrci nám do ní dali aspoň trochu nahlédnout.
Svělá byla i muzika. Myslím, že použít rockovou hudbu při bojových scénách je naprosto famózní nápad. Už jsem to slyšela u Thermophyl a je to dokonalé spojení, které podtrhuje celý boj a vzbouzí neuvěřitelné emoce.
Pokud Vás tato doba fascinuje jako mě, vřele doporučuji...
Jasných sto, i když si myslím, že to mohlo mít dílů i víc....
Spartacus: Gods of the Arena
K tomuhle seriálu není co dodat. Ten kdo má rád souboje, které nejsou jako dnes, se zbraní, ale tváří v tvář, si jen pochutnává. Ano možná je to trošku krvák, ale o to se dá více prožívat doba ve které se to odehrávalo a jaký život měli gladiátoři. Souboje jsou natočeny jak se patří, děj takový jaký má být. I milostné scény nejsou špatné, pozvednou atmosféru. Jen mě mrzí hlavní hrdina, byl to lepší herec než ten co ho nahradil, ale i s tím novým je to dobrý seriál.
Skvělý seriál
Seriál je bezesporu jeden ze současných nejlepších seriálu v tomhle žánru akčních krváků.Seriál Spartakus Bohové Areny má samozřejmě mnoho kladů i záporů, záporů se v seriálu spíše ji ztrácejí ve skvělých hereckých výkonech a skvěle napsaných scenářích. Proto tomuhle seriálu by měli dát šanci všichni příznivci tohohle žánru .
Gods of the Arena
Slyšela jsem názory, že tento prequel je lepší než samotný seriál.. já bych teda nerada srovávala 6 dílů se seriálem o 3 sériích, takže to spíš hodnotím celé dohromady, než abych to považovala za další seriál. Je určitě fajn vidět co všechno předcházelo příchodu Spartaca k Batiatovi a dozvědět se více o postavách které, už známe. Pochopíme tak mnohem lépe jejich jednání. Naprostá povinnost pro všechny fanoušky seriálu Spartacus.
Ehm.....
Tenhle seriál jsem chtěla dlouho vidět a nakonec jsem se k němu dostala až při nemocenský. Vždycky, když se začnu koukat na nějaký seriál, musím vidět min. 3 díly, abych věděla, jestli to za to stojí a jestli se budu koukat dál. Spartakovi jsem dala šanci mnohem delší. Opravdu mnohem. A i když jsem se hodně snažila, i když mám ráda bojový scény a to všechno kolem, nedokázala jsem se přinutit na to koukat. Spíš jsem to měla puštěno jako zvukovou kulisu. Tomu seriálu prostě něco chybí a já nevím co.
Gladiátor
Klasický příběh thráckého bojovníka, který byl zajat Římany, stal se gladiátorem a v boji o svobodu se postavil starověkému Římu, ožívá v novém akčním historickém seriálu na HBO. Spartakus, odtržený od své země a milované ženy, je uvržen do surového světa gladiátorské arény, kde krev a smrt jsou tou nejsledovanější zábavou. Na písku se však neodehrávají všechny bitvy. Zrada, korupce a pokušení vystavují Spartaka nepřetržité zkoušce. Aby přežil, musí být víc než jen mužem. Víc než jen gladiátorem. Musí se stát legendou.
Gannicus do toho
Už Spartacus Blood and Sand bol skvelý seriál a Gods of Arena určite nesklamal. Tvorcovia sa zvlášť vyhrali s intrigami, politikou a hlavne nesmiem zabudnúť na krv. V niektorých scénach to je mierne drastickejšie a som rada, že to môžem sledovať z pohodlia domova, pretože si neviem predstaviť, že by som sedela na takýchto hrách. Vďaka za to, že žijem v 21. storočí.
bavi me to
Tento seriál má být vlastně před serialem spartakus krev a písek a strasne moc mi vadi že to ma jenom 6 dilu
Horší jak B&S
Mnozí mě možná ukamenují, ale mě se B&S líbila více. Gannicus je zajímavá postava. Ve dne v noci souloží, moc netrénuje ale vyhrává. V čem je to jeho kouzlo :). Příběh je dobrý a vysvětluje jak se jednotlivé postavy dostali do B&S. Sérii dávám 90%
From Zero to Hero
Co působilo jako výplň a snaha o zdržování seriálu na divácky i akčně nejvděčnějším místě, se nakonec ukazuje jako ta vůbec nejlepší sezóna. Dokazuje navíc, jak chytře je celý koncept nastavený, kdy je jedno, že víte, jak to s jednotlivými postavami bude o pár let později, kam se dopracují nebo jak skončí, protože přes všechnu krev a zdánlivě samoúčelný sex a utrpení měl tenhle příběh vždycky v první řadě silné charaktery a s tím související upřímné emoce. Takže když přibude někdo nový, tak jen netrpělivě poposedávám v nervozitě, jak (moc špatně) daný nováček dopadne. Oproti již legendární první sérii vedou Bohové ještě o chlup díky tomu, že se nemusí hledat ve vizuální stránce, nemusí hnát dopředu a naopak svoje tvůrčí klady dokonale znají.
Gods of the Arena
Prvá vec- milujem podtituly sérií tohto seriálu. A tento úplne najviac.
Ale k seriálu- vlastne ho považujem za súčasť Spartaka, ktorý začal sériou Blood and Sand. Len sa dejovo neodohráva po nej, ale pred ňou.
Bála som sa, ako zafunguje trochu iné zloženie a hlavne absencia úžasne charizmatického Andyho Whitfielda. Zbytočne. Pretože Spartaka napokon kvalitným nerobia len postavy, ale i pevná ruka po stránke scenáristickej, kamerovej, režijnej i hereckej. Bolo napokon veľmi zaujímavé vydieť začiatky postáv, ktoré predstavila sezóna BaS. A Gannika som si veľmi rýchlo obľúbila minimálne tak ako Spartaka :D