Danny je celý den podrážděný a nakonec se mu podaří postřelit policistu v civilu. Během vyšetřování incidentu je postaven mimo službu, což se mu samozřejmě nelíbí. Frank (i přes náznaky od vyšetřovatele, že Dannymu pomůže) vydává rozkaz, aby se vše korektně vyšetřilo.
Pozor následuje podrobný obsah včetně spoilerů
Při řešení domácí hádky s melounem v hlavní roli přibíhá po schodech od nadzemky k Dannymu a Jackie mladík a křičí, že ho pronásleduje muž se zbraní. Ten se také po chvíli objeví a nereaguje na výzvu, aby se zastavil a odhodil zbraň. Danny ho tedy postřelí. Ukáže se, že to byl policista Tedesco v civilu a rozbíhá se vyšetřování. Svědectví Dannymu moc nepomáhají a on se navíc snaží pokračovat ve vyšetřování i přes to, že je postaven mimo službu. Nakonec se ukáže, že prchající mladík a jeho matka napadli policistu Tedesca ještě před střelbou a on byl kvůli zranění hlavy dezorientovaný. Policistův stav se zlepšuje a Danny může zpátky do služby.
(Henry a Jamie uklízejí v kuchyni po společné rodinné večeři.) Jamie: Zatýkal jsem zloděje. Vlastně ani netušil, odkud to přišlo. Henry: A co se stalo? Jamie: Renzulli z toho nebyl nadšenej... že jsem nevytáhl zbraň. Henry: Ten zloděj byl ozbrojenej? Jamie: Ne. Mysleli jsme, že by mohl být. Ale on měl jen ruku v kapse. Henry: Tos měl kliku, že jsi tam byl s Renzullim a ne se mnou. Já bych ti vyrazil zuby! Jamie: Nebyl ozbrojenej. Henry: Proč jsi tu zbraň nevytáh? No, tak Jamie... Jamie: Co kdybych ji vytáhl ze špatnýho důvodu? Dva Reaganové zapletení do střelby během jediného týdne? Henry: Uvažuješ jako právník! Hele, už začni přemýšlet jako polda. Improvizuješ, to je dobrý, ale když jsi prostě v práci, nemůžeš myslet na to, co udělal tvůj brácha, nebo na to, kdo je tvůj táta. Dělej svou práci! Rozumíš? Jamie: Ano, dědo. Henry: Jak nám to říkali na akademii... Lepší, když máš prokurátorovi vysvětlit, proč jsi toho chlapa střelil, než aby někdo vysvětloval tvojí rodině, proč jsi ho nestřelil! Frank:(poslouchal u dveří) Děda má pravdu, synku. Je lepší nechat se soudit dvanácti, než šesti...
(Danny bouchne dveřmi jedné z kanceláří v budově státního návladního.) Danny: Taky mě těšilo! (Projde okolo své sestry Erin.) Erin: Na rohu máte krabici na připomínky, detektive. Danny: Nechápu, jak to tu můžeš vydržet! Erin: Jsou to maličkosti, víš. Luxusní ubytování, letenky první třídou... Danny: Jasně... Erin: Co se děje? Danny: Jeden tvůj lokaj mi vrátil případ. Erin: Na mou žádost... Danny: Na tvou? Erin: Jo, máš jedinýho svědka a ten má rejstřík delší, než sám pachatel. Danny: No tak promiň, že na Stopětadvacátý ulici nestál tu noc, kdy byla oběť zavražděna, Jeho Eminence arcibiskup. Erin: Neutrácíme peníze za případy, u kterých nevíme, že vyhrajeme. Danny: Ty myslíš, že nevyhraješ! Ty nevíš, jestli vyhraješ! Erin: Né, vím to. Proto si dali tu práci a napsali na dveře moje jméno. Danny: Jestli ty lidi nechcete stíhat, tak to můžete rovnou střílet na ulicích!