Spravedlnost v krvi

(Starosta navštíví Franka v kanceláři a zastává se reverenda Pottera.)
Frank: Jeho vidinou zaslíbené země je vlastní pořad na MSNBC.

(Ke starostovi je pozván Frank a černošský reverend Potter.)
Potter: Buďte mírumilovní, řiďte se zákonem, respektujte se, ale když na vás někdo vztáhne ruku, pošlete ho na hřbitov. Malcolm X.
Frank: Já vás také zdravím, reverende.
Potter: Tohle je důležitý summit, komisaři. Zkusme vykročit pravou nohou.
Frank: On je to summit?
starosta: Myslel jsem, že si v klidu sednem.
Frank: Dobře, fajn. Chci jména lidí, kteří napadli mé policisty.
starosta: Franku!
Potter: Klade si podmínky?
Frank: Jestliže je to summit, je to můj první bod programu.
Potter: Musíme začít tím, že probereme podmínky, které jsou základem napětí v mé komunitě.
Frank: Dva hoši z vaší komunity shodily dva hochy z té mé ze schodů.
starosta: Franku prosím!
Potter: Už chápete, o čem mluvím? Není ochotný spolupracovat, nemá zájem na budování konsensu.
Frank: Skutečný vůdce nehledá konsensus, ale tvoří konsensus.
(Frank odchází z kanceláře a Potter se tázavě podívá na starostu.)
starosta: Martin Luther King.

(Renzulli a Jamie zastaví červené fáro.)
Renzulli: Přísahám, Reagane, že dost času věřím tomu, že bůh je členem policejního bratrstva.
Jamie: Jo, a proč?
Renzulli: Protože občas nechá někoho projet na červenou, když jsem přímo za ním...

(Henry sleduje zpravodajství a reaguje na výroky reverenda.)
Henry: Dám pravou ruku za to, abych ti mohl levou nohu narvat do papule!
Frank: Asi by to považovali za užití nadměrné síly, tati.
Henry: Dobře, tak aspoň starou ponožku!
(po chvíli)
Henry: Ten chlap je nebezpečnej!
Frank: Jen když se postavíš mezi něj a televizní kameru.

(Henry někam založil lístky na muzikál a Erin mu pomáhá si vzpomenout.)
Erin: Ano, určitě jsou v obálce. V malé obálce.
Henry: A je na ní reklama, myslím, že na kreditky!
Erin: No, takže vytáhl jsi tu obálku z kapsy saka. Snaž se vybavit si pokoj...
(Henry zavře oči.)
Erin: ...ostatní předměty, když jsi tu obálku odkládal.
Henry: Měl bych teď něco vidět?
Erin: Nespěchej...
Henry: Vidím jen bílé tečky, který vidíš, když zavřeš oči...

(Erin s Nicky jsou v kuchyni, Nicky vyndá cosi v pekáči z trouby.)
Nicky: Mělo to být nahoře hnědý, ale tohle je jenom narůžovělý.
Erin: Já bych to dala zpátky a přidala troubu na 200. A mrkni na meníčka dovážkový služby, jsou v šuplíku...

(Danny se snaží vytáhnout informace od lékaře, který se různě vytáčí.)
Danny: Je k tý báchorce i lízátko?

(Henry a Frank plánují sobotní program s vnuky.)
Henry: Co bys řekl na tohle: Muzeum dějin naší přírody, pak Letecké muzeum, pak večeře a pak lístky na představení na Broadway, který jsem zapomněl, jak se jmenuje, ale prý je to nejlepší show ve městě.
Frank: A co čas na šlofíka?
Henry: Kluci už jsou na spaní velký, Francisi!
Frank: Myslel jsem nás...
Henry: Aha... Jó, jsi doma na večeři? Erin a Nicky chtějí pro všechny uvařit.
Frank: Je to slib, nebo výhrůžka?
Henry: Zajistím zálohu...

(Henry a Jamie uklízejí v kuchyni po společné rodinné večeři.)
Jamie: Zatýkal jsem zloděje. Vlastně ani netušil, odkud to přišlo.
Henry: A co se stalo?
Jamie: Renzulli z toho nebyl nadšenej... že jsem nevytáhl zbraň.
Henry: Ten zloděj byl ozbrojenej?
Jamie: Ne. Mysleli jsme, že by mohl být. Ale on měl jen ruku v kapse.
Henry: Tos měl kliku, že jsi tam byl s Renzullim a ne se mnou. Já bych ti vyrazil zuby!
Jamie: Nebyl ozbrojenej.
Henry: Proč jsi tu zbraň nevytáh? No, tak Jamie...
Jamie: Co kdybych ji vytáhl ze špatnýho důvodu? Dva Reaganové zapletení do střelby během jediného týdne?
Henry: Uvažuješ jako právník! Hele, už začni přemýšlet jako polda. Improvizuješ, to je dobrý, ale když jsi prostě v práci, nemůžeš myslet na to, co udělal tvůj brácha, nebo na to, kdo je tvůj táta. Dělej svou práci! Rozumíš?
Jamie: Ano, dědo.
Henry: Jak nám to říkali na akademii... Lepší, když máš prokurátorovi vysvětlit, proč jsi toho chlapa střelil, než aby někdo vysvětloval tvojí rodině, proč jsi ho nestřelil!
Frank: (poslouchal u dveří) Děda má pravdu, synku. Je lepší nechat se soudit dvanácti, než šesti...

(Danny bouchne dveřmi jedné z kanceláří v budově státního návladního.)
Danny: Taky mě těšilo! (Projde okolo své sestry Erin.)
Erin: Na rohu máte krabici na připomínky, detektive.
Danny: Nechápu, jak to tu můžeš vydržet!
Erin: Jsou to maličkosti, víš. Luxusní ubytování, letenky první třídou...
Danny: Jasně...
Erin: Co se děje?
Danny: Jeden tvůj lokaj mi vrátil případ.
Erin: Na mou žádost...
Danny: Na tvou?
Erin: Jo, máš jedinýho svědka a ten má rejstřík delší, než sám pachatel.
Danny: No tak promiň, že na Stopětadvacátý ulici nestál tu noc, kdy byla oběť zavražděna, Jeho Eminence arcibiskup.
Erin: Neutrácíme peníze za případy, u kterých nevíme, že vyhrajeme.
Danny: Ty myslíš, že nevyhraješ! Ty nevíš, jestli vyhraješ!
Erin: Né, vím to. Proto si dali tu práci a napsali na dveře moje jméno.
Danny: Jestli ty lidi nechcete stíhat, tak to můžete rovnou střílet na ulicích!

podezřelý: Podívejte, Reagane..
Danny: Prosím, říkejte mi křestním jménem.
podezřelý: A to je?
Danny: Detektiv.