Stitchers

(Cameron, přítel Kirsten, omylem prozradil Maggie místo, kde schovávala Kirsten tělo své matky, které je zmražené v komoře.)
Camille: Dobře, musím říct, že první věc, kterou bys měla udělat, je nakopat Camerona do zadku.
Kirsten: To už jsem udělala. Nebylo to pěkné.
Camille: A za druhé, musíš zmáčknout Maggie, aby ti řekla, kam přestěhovala tvou mámu. A za třetí, musíš nakopat Camerona do zadku.
Kirsten: Myslela jsem, že to bylo za prvé.
Camille: Holka, máš dvě nohy.

(Fisher, Cameron a Kirstin vyslýchají podezřelého.)
Fisher: Kde jste byl včera večer kolem čtvrt na osm?
Podezřelý: Venku na večeři.
Kirstin: Vážně? Jedl jste nožem a vidličkou, jako normální člověk?
Podezřelý: Proč tu svou komedii nezkusíte na mou kurátorku? Včera jsem byl na večeři s ní. Sushi.
Cameron: Takže bez nože a vidličky.

(Fisher se probral z bezvědomí poté, co byl postřelen.)
Cameron: (vchází do pokoje) Někteří lidé udělají cokoli, aby se vyhnuli pivu s kámošem.
Fisher: Nevěděl jsem, že jsme přátelé.
Cameron: Nech toho, všichni víme, že jsi do mě blázen.

(Kirsten a Camille právě dorazily na párty.)
Cameron: Tady jsou.
Linus: Woof!
Cameron: Slib mi, že už to nikdy neřekneš.
Cameron: Wow. Kirsten se nám dobře vybarvila.
Linus: To je její spolubydlící?
Cameron: Camille? Jo. Kirsten, vypadáš...
Camille: Prr, laboratorní kryso.
Cameron: Chtěl jsem říct hezky.
Kirsten: Camille, tohle je Linus.
Camille: Woof!
Cameron: Vážně?

Cameron: (na Fishera) Chceš se podělit o těstoviny? No, dobře. Nemusíme z toho udělat Lady a Trampa. Prožij to!

Hauser: Můžu vám s něčím pomoci?
agent Fisher: Jsou tu se mnou.
Hauser: Dneska je "přiveď svoje děti do práce" den?
Kirsten: Ne, dneska je den "bav se s blbcem". (na Fishera) Pokračuj tati.

Kirsten: Tys tu neměl být.
Cameron: Jo, to mi vyhazovač řekl taky. Řekl jsem mu, že dělám modela pro G.Q.
Kirsten: A on ti uvěřil?
Cameron: No, s tímhle vším? Proč by nevěřil? Ne, ukázal jsem mu pozvánku.

Camille: Jestli mě ta bakterie CSP-21 nevyřídí, tak noční můry s krysami ano.

(Probírají Kirstenina přítele.)
Cameron: (cinkne zvonek) To je naše rýže se šafránem!
Linus: Kámo, kašli na šafrán. Víš co doopravdy potřebujeme?
Cameron: Udělat 1000 sedů-lehů a založit nadaci pro děti?

Cameron: Ten chlap byl pryč dva roky a najednou se tu zjeví z ničeho nic, jasné? Dělám si starosti. Nechci aby to Kirsten nějak ranilo.
Linus: Počkat, počkat, počkat. Ty si myslíš, že je Liam tenhle typ chlapa?
Cameron: Chlape je dokonalej! Má ten svůj dokonalej úsměv a ty... dokonalý břišáky.
Linus: Počkat, tys viděl jeho břišáky?
Cameron: A je to pán Dobrý, odevzdaný tomu, zachránit planetu. To už jsem zmínil?
Linus: Počkej, vydrž. Zpátky, zpátky. Tys viděl jeho břišáky?
Cameron: Je to prostě... Six pack řeckého boha.
Linus: Tak jo. Měl by ses bát.

Linus: Proč nemáš rád Liama?
Cameron: Kdo tvrdí, že nemám rád Liama?
Linus: Nazval jsi ho něčím, co používáš, když chceš někomu spálit krk.

(Linus chce adoptovat psa oběti případu, na kterém zrovna dělají.)
Camille: Ale už se jmenuje Giorgio.
Linus: Ano, ale co to je sakra za jméno?
Cameron: Na co bys ho chtěl změnit?
Linus: Abhishek, Mahesh, Swaminathan... něco normálního.

Camille: Koukám, že jsi byl běhat.
Liam: Dneska jen trochu. Ty hory kolem jsou docela výzva. (Odhalí vypracované břicho, když si otírá obličej do tílka.)
Camille: Chceš ty a kluci něco k pití?

Maggie: Nemůžeme najít jejího vraha, dokud neidentifikujeme ji. Nějaké dotazy?
Camille: Já jeden mám. Odkdy má Kirsten přítele?
Cameron: Přítele?
Kirsten: Myslím, že Maggie myslela dotazy k tématu.

(Kirsten usnula u Camille v posteli.)
Camille: Hej. Šípková Růženko, vzbuď se.
Kirsten: Co?
Camille: Chce tě Linus.
Kirsten: (bere mobil) Co je Line?
Linus: Opravdu jsi v posteli s Camille?
Kirsten: Opravdu voláš takhle brzo?

Linus: Máš problém?
Kirsten: Ne, jenom mám problém něco pochopit.
Linus: Přišla jsi k Dr. Linovi pro radu. No, je mi potěšením.
Kirsten: Cameron má práci.
Linus: Aha.
Kirsten: Tohle mi zanechal Ed Clark. Je tam sekvence kódů. Myslíš, že by jsi mi je mohl zkusit dešifrovat?
Linus: "Buď něco dělej, nebo nedělej. Pokusy neexistuji"
(Kirsten se na něj nechápavě podívá.)
Linus: Yoda!
Kirsten: Tak fajn. Zajdu se podívat, jestli už má Cameron čas.

(Camille vleze ke Kirsten do postele.)
Camille: Zajímalo mě, jestli si nechceš promluvit o svých pocitech, ohledně toho, co se stalo Martě.
Kirsten: Jsem v pohodě.
Camille: Dobře, můžu mluvit já o svých pocitech?
Kirsten: Ne, v pohodě. Můžeš jít k sobě do pokoje?
Camille: Ne, v pohodě.

Linus: Proč jste se mi hrabali v počítači?
Kirsten: Abychom tě očistili ze zrady, Line.
Cameron: Um, jo, to... byl všechno její nápad. Já věděl, že jsi nevinný. Nemáš zač.
Linus: Jak jste zjistili moje heslo?
Cameron: Um, pamatujes si tu jednu noc po práci?
Linus: Doháje s tequilou!

Kirsten: Dej mi tvůj mobil, chytrolíne.
Cameron: Chytrolíne. Na víc se nezmůžeš?
Kirsten: Nezesměšňuju ty blbý přezdívky, kterými mě nazýváš ty.
Cameron: To jsou projevy lásky, hlupáčku. A mimochodem, tohle nebyl jeden z nich. To byla urážka, protože se chováš jako...
Kirsten: Hlupáček. Chápu. Au. Mobil.

(Při prohledávání Justinova karavanu získají složku se starým diskem.)
Camille: Myslím, že jsem o těhle jednou četla.
Linus: Co za temnou magii to je?
Cameron: Line, máme tady vůbec něco, na čem to můžeme přehrát?
Linus: Um, nech mě odskočit si do mého DeLoreana, vrátím se zpátky do budoucnosti a uvidíme, jestli něco najdu.

Kirsten: Měla jsi na sobě moje YFB tričko, že jo?
Camille: Já? Ne. Proč?
Kirsten: Protože smrdí po kari a ty kari miluješ a já ho nesnáším.
Camille: Hej, můžu si půjčit tvoje triko na rande, které bylo včera večer?
Kirsten: Nemůžeš po mě dneska chtít něco, co jsi měla včera.
Camille: Ale jakmile přijde na tebe, tak je to, jako jako kdyby se všechno už stalo.
Kirsten: A?
Camille: Tak pojďme přesunout moje ptaní se... na včera, kam patří.
Kirsten: Ano, můžeš si půjčit moje tričko.

(Linus zkouší Camille, zda ví detaily o jejich předstíraném vztahu před večeří s jeho rodiči. Camille neví odpověď na jednu otázku.)
Linus: Ale no tak! Je to na straně sedm, viz poznámky pod čárou.
Camille: Musíme být až takoví detailní?
Linus: Moji rodiče musí uvěřit, že jsme šťastný pár. Co mi připomíná, můžeš se dotýkat mé ruky a čas od času se usmát, ale nedělej to příliš často a hlavně nezkoušej zmínit fakt, že jsme měli sex.
Camille: To je jediná věc na tomto vztahu, která se opravdu stala.

(Linus řekl rodičům, že má vážnou známost a požádal Camille, aby šla na večeři s jeho rodiči.)
Camille: Outfit na setkání s rodiči číslo jedna.
Linus: Vypadáš jako knihovnice.
Camille: Řekl jsi, že nemám ukázat moc kůže.
Linus: Ale neřekl jsem, že nemáš ukázat žádnou.

(Všichni v laboratoři se nakazí virusem. Camille leze potrubím do zamčené místnosti a začne vyšilovat, když spatří krysu.)
Camille: Och, můj Bože. Och, můj Bože, ono se mě to dotýká. Je to nechutné a dotýká se mě to svými krysími zuby a svou krysí srstí pokrytou krysími chorobami.
Kirsten: Ty máš ve svém systému smrtelný virus, který by mohl vyhladit celou lidskou rasu, takže pokud chceš hrát hru "kdo je víc nechutný", myslím, že vyhráváš.

(Po pochvale od šéfky se Camille snaží už potřetí zeptat se na zvýšení platu.)
Camille: Dobře, do třetice všeho dobrého. Byla to dost dobrá práce, aby mi zajistila, řekněme, zvýšení platu?
Maggie: Zasloužila sis to nejen tímto. Takže kolik chceš?
Camille: Hned to bude. (Napíše si částku na ruku a ukáže ji Maggie.)
Maggie: (Zasměje se.) Dobře. (Odchází.)
Camille: Počkej, mohu přidat ještě nulu?