Sto divů světa

Velmi omezený výběr lokalit

Nápad na takto zpracovaný cestopisný dokument je sice zajímavý a originální, ovšem výsledné provedení mě velice zklamalo. Největším úskalím cyklu je, že se tvůrci zaměřili na asi jen 10 vybraných destinací (Mexiko, USA + latinskoamerické země, z Evropy se střídá Francie s Itálií, z Afriky Egypt a Maroko, z Asie Indie a Thajsko), zatímco mnohé jiné jsou odbyty buď pouze jednou nebo se na ně nedostalo vůbec. Zcela vynechány jsou veškeré země bývalého SSSR (přitom paláce a mešity v Samarkandu, Buchaře a Chivě by dozajista stály za zmínku) a vlastně i ostatní země Východního bloku, stejně tak i celá Skandinávie, střední Evropa a Balkán. Namísto toho se filmaři stále točí v kruhu několika málo zemí, které kdysi Francouzi kolonizovali. Tvůrci zapomněli i na slavný bhútánský klášter Taktsang (Tygří hnízdo) tyčící se vysoko ve skalách poblíž města Paro. Ale hlavně že si vyloženě do každého dílu protlačili nějaký zámek na Loiře a protekční Mexiko, jen toto by vystačilo na samostatný seriál. Od Francouzů, kteří obvykle mívají dobré cestopisy bych čekal větší preciznost. Takhle ale pro naprosto neprofesionální neobjektivitu a velmi omezený výběr lokalit nemohu dát lepší hodnocení než 40%.