Super drbna

Vanessa: Otevírání dveří je jeho práce, mami. Proto se mu říká vrátný, to není nadávka.

Chuck: Právě jdu ze schůzky s hotelovou kamerou. Kamery zachytily našeho hosta, jak ve výtahu mačká tlačítko Stop - pohotovost, aby si užil.
Nate: Ty prostě miluješ svou práci.

(Někdo zaklepe na dveře.)
Vanessa: Kdo to je?
Dan: Nesmíš mě za to nenávidět.
(Otevře dveře a tam stojí Vanessina matka.)
Gabriela: Jsem tady!
Vanessa: Nebudu tě nenávidět. Zabiju tě.

Dan: Je tu jedna věc. Olivia řekla, že odjíždí, protože si myslí, že něco cítím k Vanesse.
Nate: Cítíš?
Dan: Jak to mám vědět?
Nate: Jak to ví Olivia?
Dan: No, ona... ona řekla, že viděla ten pohled v mém obličeji.
Nate: Počkej, ty myslíš při tom?
(Nate se začne smát.)
Nate: Tohle není tvá další povídka do New Yorkeru, to posílám do úplně jiného časopisu.

Blair: Je mi z tebe na nic.
Chuck: Všechny ty řeči, jak musíš být s Natem, jinak bude konec světa... Je konec, smiř se s tím!
Blair: Mluvíš jako žárlivý přítel.
Chuck: Jasně, zbožný přání.
Blair: Haha... Oh... Já se trefila?
Chuck: Prosím tě, nezapomeň s kým mluvíš.
Blair: Nápodobně. Ty mě... máš rád?
Chuck: Co je mít rád?
Blair: Oh! Ty si děláš srandu, nevěřím svým uším!
Chuck: A jak si myslíš, že mi je? Nespal jsem, jako by mě něco tlačilo v žaludku! Motýlci.
Blair: Motýlci? Oh... Ne, ne, ne, ne, ne, tohle se nestane!
Chuck: Věř mi, že nikoho to nepřekvapilo víc než mě.
Blair: Chucku, ty víš, že zbožňuju všechna boží stvoření a metafory, které inspirují, ale... tyhle motýlky musíš zabít!

Dan: Vánoční stromky v hotelu nejsou povoleny, a proto jsme tady.
Jenny: A proto vás chce Dan požádat o laskavost.
Lily: Zabavit Dextera a proplížit se do výtahu?
Dan: Proč? Půjde to?
Lily: Ne, nikdy. On má oči jako jestřáb a svou práci bere velmi vážně.
Dan: Toho jsem si všiml.
Lily: Ale Bobby u vedlejšího vchodu... myslím, že by se dal podplatit.

Jenny: Víš, když jsem navrhla tenhle plán, nevěděla jsem, že to zahrnuje krádež.
Dan: Hej, hej, hej! Zanechal jsem dar, takže to byla spíš záchrana než krádež.

Lily: Ale tohle je důležité pro naši rodinu. Budeme tam jen my tři.
Serena: Mami, pokaždé, když tohle řekneš, znamená to, že chodíš s někým novým. Ať je to kdokoliv, nechci to vědět, potkám ho až na svatbě.
Lily: Ok, pak ti jen řeknu, kdo to je, protože se s ním teď budeš vídat. Je to Bart Bass.
Serena a Eric: Bart Bass?
Serena: Mami, nemůžeš chodit s Bartem Bassem.
Lily: Před chvílí jsi řekla, že ti je jedno, kdo to je.
Serena: To bylo před tím, než jsem věděla, kdo to je.
Eric: Má jen jeden výraz obličeje. Děsí mě.
Serena: A vychoval Chucka, to děsí mě.

Dan: Archivní sýr za 6000 dolarů? Dělají si srandu? Za to bych si mohl koupit krávu a vyrábět vlastní sýr.

Dan: Tenhle je od Smithových. Blahopřání - velmi originální.
Jenny: Jmenují se Smithovi, nemusí být originální.

Jenny: Máš svou vysněnou holku a jsi publikován v New Yorkeru. Teď už můžeš umřít.
Dan: Pravda, možná jsem dosáhl vrcholu.

Chuck: Jsem ochoten příjmout svůj trest. Vlastně jsem si nechal nahoře pár rekvizit.
Blair: Bohužel. Tvoje potrestání se dnes bude muset uskutečnit beze mě. Budu se svou nejlepší kamarádkou. A pokud znovu někomu půjčíš mé prádlo... no... doufám, že se ti budu líbit ve flanelu.

Blair: Bassi? Tohle je trestný čin! A ne ten druh trestu, jaký máš rád!

Blair: Haló? Uvízla jsem ve výtahu s někým, kdo za chvíli vysaje všechen vzduch. Pošlete pomoc, nebo budu do hodiny mrtvá.

Blair: Jsem jen zvědavá. Neřekls mi, jak jsi přesvědčil Grahama, aby šel s Kirou místo s Jenny.
Eric: Řekl jsem Grahamovi, že jinak to, co se stalo na táboře ve Švýcarsku, nezůstane na táboře ve Švýcarsku.
Blair: Malý Van der Woodsene, zapůsobil na mě tvůj přirozený talent.

Blair: Jenny, až zítra sejdeš z těch schodů, všichni tě budou soudit. Na té chvíli závisí celý tvůj život. To není jako svatba. Ples je jen jednou.

(Chuck přemluvil Blair, aby šla na večeři k Sereně, protože ta se jí tam chce určitě omluvit.)
Serena: Blair.
Blair: Sereno, nechceš mi něco říct?
Serena: Vítej.

Jenny: Dělám ze sebe právě úplného blbce, že?
Eric: Pravděpodobně.

Olivia: Není to pravda. Kdyby ano, vyřizovala bych teď asi milion telefonátů.
(Podívá se na telefon, který hlásí 6 zmeškaných hovorů.)
Olivia: Sakra.

(Serena a Blair jdou do kuchyně v bytě Sereniny rodiny.)
Blair: Jako obvykle jsi měla pravdu.
Serena: No, nechci tvrdit, že jsem to říkala...
Blair: Stačilo být přirozená a Catherine si mě zamilovala.
Serena: Oh, jsem na tebe pyšná, Blair.
(V kuchyni je Chuck.)
Serena: Skvěle.
Blair: Sereno, mohla bys nás chvilku nechat?
(Serena odejde.)
Chuck: Užila sis setkání s vévodkyní Beaton?
Blair: Užila.
Chuck: To nezní jako sarkasmus, ale jako...
Blair: Vítězství. Já vím. Tvůj plán ponížit mě měl úplně opačný efekt. Ukázalo se, že Marcusova maminka je ještě zvrácenější než ty.
Chuck: Rozuměly jste si.
Blair: Myslím, že ve mně vidí část sebe. Nebo spíš... já v ní někoho viděla.
Chuck: Nechápu.
Blair: Stačí ti vědět, žes prohrál. Ale nebuď na sebe tak tvrdý. Byl to hezký pokus.
Chuck: Zítra je taky den.

Blair: Chci se vám omluvit, že jsem vás předtím odsoudila.
Catherine: Ty jsi odsoudila mě?
Blair: Myslela jsem, že jste jen zlatokopka, bývalá modelka, co se vdala za aristokrata jen, aby si něco dokázala. Ale teď, když jsem vás viděla válet se po podlaze s mým dospívajícím bývalým, je mi jasné, že máte i soucitnou tvář.

(Blair se snaží Catherine omluvit. Serena je u toho.)
Blair: Mrzí mě, co jsem řekla o botoxu. Vůbec to na vás není vidět. Podívejte, vím, že jste tady s Chuckem a dokážu si představit, co vám napovídal - sex v limuzíně, společenské mučení prváků, vydírání... Ujišťuji vás, že mám pro vše dobré vysvětlení.
Catherine: Šetři s dechem, Blair. Chuck mi nic neřekl.
Blair: Oh, vážně?
Serena: Počkat. Neřekl?

(Chuck vezme Catherine na Blaiřin večírek.)
Chuck: Myslel jsem, že bys ráda poznala mou přítelkyni.
Blair: Proč? Aby mě mohla varovat před vedlejšími účinky botoxu?
Catherine: Blair, že? Jsem vévodkyně Beaton.
Blair: Ta vévodkyně?

Chuck: (o Marcusovi) Víš, nikdo není dokonalý. A jakmile mi nebude stát v cestě, budu mít Blair na mušce jen já.
Nate: Oh, musí to být láska, když mluvíš jako nájemný vrah.

Blair: Charlesi, uhni.
Chuck: Vlastně jsme ještě neskončili.
Blair: Všiml sis snad nějaké změny intonace? To nebyla prosba.