Kara: Nesnáším, že mám Nemesis. Díky Clarkovi to vždycky vypadá jako zábava. Jako když máš zabijáckého kamaráda, kterého vidíš jednou za rok. Ale mít Nemesis je stresující.
Kara: Teď už chybí jen brýle. Mon-El: Ne, už jsem si je sehnal, díky. (Nasadí si sluneční brýle.) Kara: Ne, ne, ne, ne. Jako skutečné brýle, jako ty moje. No, nejsou skutečné, ale díky nim nikdo neví, že jsem Supergirl. Mon-El: Jsem si celkem jistý, že si mě nikdo se Supergirl nesplete.
Winn: Viděl jsem, že usmíření lidí nejde zas tak dobře. Kara: Zkusila jsem vše, co mě napadlo. Minulou noc jsem pomohla rodině sestavit stůl z IKEA. Pořád to nestačí.
(Mon-El přisedne do dodávky kultu a předstírá nevědomost.) Mon-El: Počkat, vy tu ženu unášíte? Olivia: Prostě vypadněte. Mon-El: To je... Dobře. Tohle je vysoce ilegální situace a musím trvat na tom, že... (muž se zbraní do praští) Dobře. Jo. Tanya: Nebojím se vás. Mon-El: Já se vás velmi bojím.
(u Kary se hraje pantomima, když v tom přijde sms.) Alex: Máme tu poplach. V centru města jsou velké nepokoje. Kara: Je na čase se vrátit do solného dolu. (Kara si sundá brýle a v tom se na ni všichni podívají s nevěřícím a zároveň vyděšeným pohledem, že si rozepíná knoflíčky na košili.) Kara: Co? Tu košili mám ráda.
Kara: Snažím se rozhodnout, jestli mám ten článek hodit na blog. Mon-El: A co se stane, když to vyblobuješ? Kara: Bloguješ. Mon-El: To jsem řekl, vyblobuješ.
(Winn a Maggie na policejní stanici.) Maggie: Byl jsi včera v muzeu umění v National City? Winn: Krátce. Maggie: Co jsi tam dělal? Winn: Prohlížel si umění. Maggie: Uprostřed noci? Winn: Fronty jsou kratší? Maggie: Winne, no tak. Winn: Dobře, fajn. S Lyrou jsme se tam po zavíračce vloupali. Když krásná žena něco chce, tak to musíš udělat. Znáš to!
Winn: A teď zrovna dělám oblek Mon-Elovi. James: Mon-Elovi? Winn: Jo. Neslyšel jsi to? Absolvoval školku superhrdinů, tak mu teď musím podle Kary udělat oblek.
(Kara potká Mon-Ela u sebe v práci.) Kara: Co tady děláš? Mon-El: Vzal jsem si volno. Kara: Je to tvůj druhý den. Mon-El: Jo, nechci to přehánět. Takže oběd?
Alex: Dobře, co tě trápí? A Guardian to není. Kara: Kdo říká, že mě něco trápí? Alex:(Ukáže jí na nos.) Vráska. Kara:(otráveně) Vráska. Půjdu na botox. Pokud teda vymyslíš, jak mi dostat jehlu do kůže.
(Kara, Alex a Winn mluví o Díkuvzdání a o objevení se trhliny v časoprostorovém kontinuu.) Winn: Možná chtěly extradimenzionální bytosti brusinkovou omáčku.
(Cat ukazuje ostatním fotku Flashe.) Cat: Přímá konkurence pro Supergirl. Kara: Nemusí to být konkurence. Cat: Upřednostňovala bys poskoka? Barry: Ne. Ne poskoka. Více rovnocenný, spíš spojenec, možná i partner. (Cat na něj upřeně zírá.) Barrry: Mluvení byla špatná volba. Teď to vidím.
Kara: Kdo jsi? Barry:(zmateně) Jsem Flash. Kara: Měla bych tě znát? Barry: No přece... Počkej. Ty nevíš, kdo jsem? Kara: Měla bych? Barry: Říká ti něco Green Arrow? (Kara kroutí hlavou.) Barry: Black Canary? (Kara se stále nechytá.) Barry: Firestorm? Atom? Zoom? Kara: Promiň. Barry: Ale ne.
Maxwell: Viděl jsem ji, jak nechala utéct mimozemšťana. Nevěděl jsem, co si o tom mám myslet. A pak včera večer vyhodila Cat Grantovou z té budovy. Winn: Zabila paní Grantovou? Maxwell: Ne, Cat má devět životů. Je v pořádku.
Winn: Co to děláš? James: Popíjím s kamarádem. Winn: Ne. S Karou? James: Uhh? Winn: Proč jsi jí neřekl, že ti vadí Adam? James: Protože ho má ráda. A to je to, co chce, abych řekl. No tak. Winn: Ne! Podívej... Podívej. Chlape, byl jsem ve friendzone tak dlouho, že uvažuju o investici koupit si tam barák. Ale, ty, ty jsi s ní mohl být a sám to víš. Doslova jediné, co musíš, je něco říct.
Kara: Všechny vaše emaily? Jako všechny? (Cat na ní upřeně kouká.) Kara: Asi budu potřebovat pomoc... Cat: Dobře, bež! Počkej. Jenom lidem, kterým s tímhle věříš. James Olsen a ten malý pěkný hobit, který má více svetrů než ty.
Winn: Hlášení u hasiče. Ha! Karo, tohle se ti bude líbit. Je to klasika. Kotě na stromě. holčička: Chloupek! Supergirl: Tak tady ho máš. Myslela jsem, že si řekla, že je to kočka. Winn: Kdo dá svému hadovi jméno Chloupek?