Sváko Ragan

Sváčko

Sváčka jsem sledoval na doporučení okolí společně se seriálem Slovácko sa nesúdí, a proto jej možná budu na následujících řádcích s ním srovnávat.

Sváko je trojdílný seriál, ale díly jsou tak dlouhé (každý má kolem hodiny), že by se dal označit za minisérii, někdy i za tři samostatné filmy.

Co ale dělá seriál seriálem je lidová poetika a jadrnost kultury. Zde asi narazím na Slovácko, protože to je oproti Svákovi více vyhraněné, vtipnější a vůbec po všech sránkách... nejlepší slovo by bylo asi útulnější. On totiž Sváko nejenom tím, kde se odehrává, ale i tím, jak se chová hlavní postava spoustu komických situací sice vytváří, ale málo jich dotáhne do konce. Není to postava jako stařeček Pagáč, který se věčně usmívá a ze všeho si dělá legraci. Je to tvrdý rychtář, který se snaží vše vyřídit tak, aby to dopadlo dobře, i za cenu velice netradičního provedení.

Opravdu, v porovnání se Slováckem nejde o kdovíjak velkou komedii. Tento seriál ale má svou komiku, má svou poetiku, příběh, krajinu, která na vás dýchá z každého koutu filmového okénka.

Závěrem snad jen to, že i když jsem Svákovi zpočátku nedůvěřoval, nakonec si našel místo v mé seriálotéce a je tam dodnes.