Ted a spol.

Ted: (ráno po návratu do své kanceláře) No, moje věci jsou pořád tady, ani v hale nezmáčkli tlačítko propadliště. Takže to vypadá, že mě nevyrazili.
Veronica: Ne, vyhráli jsme, když jsme včera večer odešli, celé oddělení to tu vyklidilo hned po nás.
Ted: Takže firma ustoupila s pracovní dobou? (Veronica přikyvuje.) Já? My to dokázali? Protože jsme se postavili za pravdu, můžeme být na sebe hrdí, hm?
Veronica: Já na sebe taky, Tede. Dohromady jsme jak Gándhí. Já jsem hubená a ty opálený.

(na chodbě)
Lem: Tede, nedorazily součástky na náš prototyp. Nemůžeme to stihnout do Relaxyconu.
Phil: (na Lema) A kde je tvůj Jenkins teď?
Ted: Nepřišly součástky? To je hrozné, co uděláme? Vrátíme se k rodinám? Dobře. (směrem k ostatním zaměstnancům) Můžete mi věnovat pozornost, prosím? Všechny nás moc mrzí, že nestihneme uzávěrku.
Sheil: A Jenkinsonova duše skončí v pekle.
Ted: Ne, neskončí, to nám tvrdí jenom náš výtah. Heleďte, když se příliš snažíme, děláme omyly a teď už není možné, abychom...
Johnny: Mám součástky do prototypu.
Ted: Co? To není možné, nepřišly, protože byl někdo unavený. Firma nás nemůže tak odírat.
Johnny: Včera jsem byl tak ospalý, že jsem omylem otevřel databázi objednávek a zjistil jsem, že jí někdo zrušil. Tak jsem ukradl mámě dodávku, jel jsem až Stocktonu, vyřídil objednávku a přivezl ji sem. Řídil jsem čtyřiadvacet hodin v kuse! Hele, jak rychle běhám. (Odběhne.)
Sheila: Můžeme se vrátit k práci. Za Jenkinse!
zaměstnanci: (sborově) Za Jenkinse!
Ted: Ne, počkat, počkat, firma využívá Jenkinse, abychom pracovali víc. Ale jde o to, že to nebude jenom pro tenhle projekt. Firma chce, aby se tahle šílená doba stala normou.
Sheila: Ale takhle to nejde do nekonečna.
Ted: Ne, nejde, já se vracím ke starému rozvrhu, je mi fuk, co mi udělají. Beru svou dceru a odcházím domů. (Odchází.)
Sheila: Takže my jsme nedřeli pro Jenkinse, dělali jsme to všechno pro firmu?
Perry: (na Lema) Ale i tak byl Jenkins super chlapík, ne? Viděls, jak pomáhal té kosatce najít cestu domů.
Phil: Tohle jsem ještě neslyšel. (k Lemovi) Přikrášlil sis tu historku, jak jsem pomáhal té tlusté paní s dírou na temeni najít cestu do jejího bytu?
Lem: Vlastně jsem to ukradl z filmu Zachraňte Willyho.(k Perrymu) Využíval jsem Jenkinse pro svůj prospěch stejně jako firma. Všechno, co jsem o něm vyprávěl bylo o tom, co jsme dělali s Philem. Phil je ten chlapík a Phil je můj nejlepší kamarád.
Perry: Kdo je Phil?

(v jídelně)
Phil: Leme, mluvil jsem s kuchařem a zdá se, že broštování je kombinace, a to cituji - "Roštování a koukej padat z mý kuchyně!" Neřekl mi, co tam dává. (Všimne si, že na stole stojí urna.) Kdo je v tý urně? To je on, že ano?
Lem: Jenkins nemá žádnou rodinu, tak mě firma požádala, abych vyzvedl jeho popel.
Phil: Aha, no, nechte si oba dva chutnat. (Odchází.)
Lem: No tak Phile, co jsem měl dělat? Nechat ho v autě? Je takové horko.
Phil: Už je stejně zpopelněnej.
Lem: Hele, vím, že ho nemáš rád, ale je to můj kamarád, tak si s náma pojď dát oběd. My tři to určitě nějak vyřešíme.
Phil: Nebo proč neudělat rovnou tohle (Vezme urnu a snaží se jí vší silou otevřít, což se mu nepodaří, tak jí vrátí zpět na stůl.) Jste oba mizerové. (Odchází.)

(na chodbě)
Linda: Snažím se žít pro tuto chvíli, ale je to fakt těžký, protože některý chvíle nejsou až tak zajímavý. Tak jsem si říkala, nechceš se pomilovat?
Ted: Páni, to zní báječně, ale právě něco dělám. Vlastě mi můžeš pomoct, potřebuju sabotovat spánkový systém, aby nebyl dokončený před Relaxyconem.
Linda: Bezva, není to sex, ale furt lepší, než se vrátit do Wisconsinu a snažit se odpromovat z výroby sýrů.
Ted: Jo, to je fakt. Víš, musím firmě ukázat, že přepracovaní lidé dělají z únavy chyby, a to bude stát firmu peníze.
Linda: Jo, to bude bezvadná chvíle! Dojdeme do sklepa a doneseme hasící hadici, seženeme deset trubek, rampu a motocykl.
Ted: Potřebuju jen tvůj počítač a vymazat něco v databázi objednávek. Jde mi o součástky k prototypu spánkového systému.
Linda: A chceš použít můj počítač, abys neměl potíže. Dobrej pokus, Crispe, podrazím ti nohy! (Snaží se mu podrazit nohy, ale jen do nich kopne.)
Ted: Hele, nebudeš mít potíže. Bude to, jakoby anonymní zaměstnanec udělal chybu z únavy.
Linda: Fajn.

Ted: Firma zneužívá Jenkinse, aby lidi pracovali víc. Mají plakáty a náramky, mají motivační video, které hraje ve výtahu.
Veronica: Já vím, přiměla jsem je, aby použili mojí píseň Veronica v zajetí lásky.
Ted: Neuraž se, tohle je sice lepší výtahový video, než to slabý porno o recyklaci, ale jestli firma bude dál lidi vydírat, někdo si vážně ublíží, nebo zemře!
Veronica: Jde jen o pár dní, než začne Relaxycon a pak ta věc s Jenkinsem skončí.
Ted: Jo? Kvůli produktivitě bych se ani nedivil, kdyby se stala čtrnáctihodinová pracovní doba normou.
Veronica: Ta věc s Jenkinsem skončí.
Ted: A prodloužená doba taky.
Veronica: Ta věc s Jenkinsem skončí.
Ted: Veronico a co ta otročina?
Veronica: Jenkinsi sbohem, adios Jenkinsi, Jenkinsi už ne!
Ted: Děláš si ze mě legraci? Takže to vážně bude trvalý? Nikdo z nás už neuvidí svou rodinu a já mám rád Rose, nebyl jsem moc nadšenej prvního půl roku, ale teď jsem do ní blázen. Řeknu to na tomhle oddělení každýmu a oni se vedení postaví.
Veronica: Ó Tede, ty jeden naivní kvítku, co asi udělají? Odejdou? Když něco, tak je do hodiny nahradí.
Ted: Tak půjdu nahoru a přesvědčím vedení, že to, co dělá, je nemorální. (Odchází, ale mezi dveřmi se zarazí.) Páni, jsem rád, že jsem si to zkusil, než jsem tam šel.
Veronica: Tede, nikdo netuší, co udělat, aby našel moje morální centrum, ale vidím, že je to pro tebe důležité, tak se dohodneme. Jestli od toho chceš firmu odradit, musíš ukázat, že zvýšená rychlost je stojí peníze. Protože firma miluje svoje prachy, kdyby mohli, platili by ve stripklubech papírkama od žvejkaček.

(Perry spolu s dalšími účetními přijdou do laboratoře.)
Perry: Ahoj.
Lem: Ahoj.
Phil: Ahoj.
Perry: Je tu čisto?
Lem: Jo...
Phil: To víš.
Perry: (Ukáže na Lema.) Takže ty jsi byl kamarád Jenkinse.
Lem: Já? Eh, jo, jo, byli jsme si blízcí.
Perry: To je hustý. A jakej opravdu byl?
Lem: Eeeh, měl obrovské srdce a jednou mi řekl - "Víš, Leme, jsi můj nejlepší kamarád a kdybych tu zemřel, zemřu a budu znát jednoho moc prima chlapa, ty, Leme, ty jsi ten prímovej chlap."
Perry: Paráda.
Lem: Jo.
Perry: Hele, máme pauzu na cigáro, půjdeš s náma?
Lem: Já nekouřím, ale rád bych se díval, jak kouříte vy.
Phil: Já taky, tak ujednáno, my oba půjdeme teď s vámi.
Perry: O, promiň mi to žabáku, místo ke kouření je dost malý.
Phil: No a nekouří se všude venku?
Lem: Pro lásku Boží, Phile, nekaž mi to, prosím.

(Ted vidí Sheilu, jak v chodbě umisťuje plakát s Jenkinsem.)
Ted: Takže teď děláme plakáty?
Sheila: Firma je dodala, abychom pamatovali, za co pracujeme. Navíc nám dodali tyhle gumové náramky zdarma - "Pracuj jako ďas za Jenkinse." Nate. (Podá mu náramek.)
Ted: Sheilo, nevidíte, co se děje? Firma tím vykořisťuje lidi, aby víc pracovali.
Sheila: Firma tvrdí, že Jenkins říkal, že s tímhle někdo přijde. Je neuvěřitelný, že byl jeden z nálezců.
Ted: Z nálezců?
Sheila: Byl u toho, když našli jeho tělo.

Veronica: (proslov na rozlučce s Jenkinsem) Carl Jenkins.
Ted: Gordon.
Veronica: Carl Gordon.
Ted: Jenkins.
Veronica: Carl Gordon Jenkins.
Ted: Gordon Jenkins.
Veronica: Carl Gordon Jenkins Gordon Jenkins. (Otočí se k Tedovi.) Je to tak správně?
Ted: Jo, dobrý.
Veronica: Tento člověk miloval práci, žil pro ni a v jistém právně přístupném smyslu pro ni i nakonec zemřel. A tak se musíme ptát sami sebe, jak oceníme tohoto muže? Tím, že vzdáme projekt, který mu byl tak drahý? (Odmlčí se a čeká na odezvu.) Tím, že vzdáme projekt, který mu byl tak drahý?
zaměstnanci: (sborově) Ne.
Veronica: Zapomeneme na něj a na jeho sen vytvořit nejpokrokovější spánkový systém v lidské historii?
zaměstnanci: (sborově) Ne.
Veronica: Nebo dokončíme práci Carla Gordona Jenkinse Gordona Jenkinse, aby jeho náhlá smrt nebyla tak zbytečná?
zaměstnanci: (sborově) Ano.
Veronica: Budeme pracovat dnem i nocí, abychom stihli uzávěrku a strhali hradby Relaxyconu?
zaměstnanci: (sborově) Ano!
Veronica: Přátelé, dokončíme náš skvělý projekt včas a uděláme to hlavně pro Jenkinse!
zaměstnanci: (sborově) Pro Jenkinse!
Veronica: Já vás neslyším.
zaměstnanci: (sborově) Pro Jenkinse!!
Veronica: Musíme ho slavit.
Phil: Koho máme zabít?
Veronica: Přece nespavost. A pro koho ji zabijeme?
zaměstnanci: (sborově) Pro Jenkinse!
Veronica: Máte naprostou pravdu, teď půjdeme nahoru a dáme se do práce. Dnes v noci si projdeme všichni peklem! (Poté, co zaměstnanci odejdou, se Veronica otočí k Tedovi.) Promiň, Tede, firma nepovažovala smutek za dobrou volbu.

Veronica: (po Lemově proslovu) Pěkná práce, Leme, husí kůže.
Lem: Vážně?
Veronica: Jo, je mi zima.

Lem: (proslov na rozlučce s Jenkinsem) Gordon Jenkins byl dobrý muž, ale byl také velmi komplexní. Například měl rád kávu, ale nelíbilo se mu, když na něj někdo kafe vylil. Popravdě nesnášel, když ho spálila jakákoliv tekutina, v tom směru byl jako většina z nás, citlivý na teplo. Jaká osobnost, sbohem Jenkinsi, doufám, že tam teď políváš kávou pánaboha.

(na rozlučce)
Lem: Zvláštní, že mě Ted přiměl pronést řeč.
Phil: Znal jsi Jenkinse líp, než ostatní.
Lem: Já ho neznal, to nikdo. Já ho jenom polil kafem.
Phil: Netvrdím, že vaše přátelství nebylo bez mráčků, ale nakonec jste si rozumněli.

Ted: (proslov na rozlučce s Jenkinsem) Vzpomínáte na Jenkinse? Kdysi býval naživu, tak pozor na to. Máte své hranice a pokud cítíte, že umíráte, sdělte to nadřízenému.

(ve Veroničině kanceláři)
Ted: Tak jo, spletl jsem se, je to víc než morální problém. Upracovali jsme ho k smrti!
Veronica: Slyšela jsem, že je Jenkins mrtev, firma z toho má příšerný pocit.
Ted: Lidé se moc dřou, Veronico. Musíme zpomalit.
Veronica: Právníci tvrdí, že nevíme, jestli Jenkinse zabila dřina. Říkají, že mohl mít vysoký cholesterol. Také spekulují, že mohl být mrtvý už dávno předtím, než k tomu došlo, že už možná nebyl naživu, když jsme ho přijali. Na přijímacím pohovoru byl prý podezřele nemluvný.
Ted: Veronico, musíme se vrátit k normálnímu rozvrhu, i kdybychom nestihli uzávěrku na Relaxycon. Můžem představit spánkový systém příští měsíc na Chrápoburze, nebo na texaské výstavě polštářů.
Veronica: Poslyš, všichni budou mít půl dne volno a s mrtvým se bude konat velká rozlučka. Pěkná odměna, kterou by si sám nikdy nedopřál.
Ted: A to stačí? Půl dne volna?
Veronica: Promiň Tede, firma si myslí, že když slevíme jenom proto, že někdo zemřel, povzbudíme další lidi, aby umírali.
Ted: Jo, jestli se tahle firma v něčem vyzná, pak je to v nevolnictví.

(před Gordonovou kanceláří)
Ted: Tak, všichni jste dřeli jako koně tento týden, ale nikdo víc než...
Lem: (k Philovi) Kdybych jen tušil, že z něj bude takovej hrdina, nevylil bych na něj to kafe.
Phil: (k Lemovi) Neměl bys ho lejt nikdy na nikoho, nikdy nevíš, z koho se stane velkej člověk. Já v letadle vylil kávu na kardinála a je z něho papež, tenkrát měl jen velkej klobouk a já přes něj neviděl na film.
Ted: Tak jo, lidi. (Vstoupí do Gordonovy kanceláře s dortem a začnou mu zpívat.)
všichni sborově: On je ze všech nejlepší. (Všimnou si, že Gordon leží na zemi.)
Linda: On... je mrtvej.

Ted: Poslyš, uzávěrka se kvapem blíží, jestli mají ty lidi dál pracovat, musíme je nějak motivovat.
Veronica: Tede, když nastane morální problém, tak firma doporučuje vybrat největšího dříče a vyhodit ho, ostatní to vyděsí a nevolníci se vrátí do polí.
Ted: No a co kdybychom místo strašení vybrali nejpracovitějšího a odměnili ho něčím zábavným. Méně Stephena Kinga, více Stephena Klauna, nenapadá mě zábavný Stephen. Seagal! Ne, ten taky není srandovní.
Veronica: Fajn, zaměstnanci našli knoflík a rozsvítili, budiž, ať je jim odměnou banán.

Ted: Morálka je, zdá se, pod nulou.
Linda: Podobně jako když nám proplatili dovolenou zmraženými obědy.
Ted: Vánoční nádivka, a to jí prý dělali z pravých sobů.

(Lem pije v kuchyňce kávu.)
Lem: Fuj, je to hořký. (Otočí se ke dřezu a chce jí vylít, ale omylem poleje Gordona.)
Gordon: Co děláš, idiote?
Lem: Ó Bože, z únavy jsem si tě spletl s dřezem.
Gordon: (rozčileně) A já si tě zase spletl s hovadem!

(Firma prodloužila pracovní dobu, aby se stihl dokončit důležitý projekt.)
Ted: Ahoj, Lindo, ještě týden, jak se držíš?
Linda: Jsem trochu unavená, z takové pracovní doby není nikdo nadšený. Bob ukradl Amy sendvič, naštvala se a přicvakla mu jazyk sešívačkou k přepážce. Volal o pomoc, ale vyšlo jen "pomooos". (Začne se smát.) Bylo to vážně děsivý. (Znovu se rozesměje.) Museli volat záchranáře.

Ted: Máme morální problém.
Veronica: Pořád za mnou chodíš s nějakými problémy. Kéž bys mě jednou uvítal prskavkou a cukrovou vatou a řekl mi, že ses umístil první v hitparádě.
Ted: Rozdávalas své cédéčko na večírku a nikdo ho po tobě nehodil, považuj to za vítězství.