Linda: Jak dokážeš zvládnout všechny ty vědce a jejich ega a hádání a tu jejich genialitu? Ted: Pozorně všechny poslouchej, chtějí být slyšet. Studuj problémy a pevně rozhoduj. Linda: Můžeš to říct polopaticky? Ted: Tak jo. Hele, jsou jako zvířata, reagují na tón, ne na obsah slov, a mají rádi sladký, proto nosím v kapse karamely.
(Linda se snaží uklidnit hádku v laboratoři.) Linda: Dobře, dobře, už buďte zticha! Teď začneme znova a mluvte polopaticky. Dr. Bhamba: Dobře, tohle snad pochopíš. Lem je idiot. Lem: A pochopíš tohle? To se mě dotklo. Phil: Pár facek. Dr. Bhamba: A proč to vedeš zrovna ty? Ty jediná jsi zdrhla před oktokuřetem. Linda: Dost mě vyděsilo, když sešplhalo z pavučiny. Dr. Bhamba: Ty nemáš vlastnosti vedoucího. Linda: Dokážu vést, to ty jsi možná špatnej podřízenej. Můžeme se teď vrátit k batohu? Má vzlítnout už za 24 hodin. Lem: A protože s ním letím já, chci, aby poměr vodíku a kyslíku byl pod bodem vznětlivosti. Patricia: Chybí mi Ted, jak se pozná, že se dva lidi přitahujou?
Veronica: Tak Lindo, máš na starosti laborku, spoléhám na tebe. Linda: Na mě? Veronica: Nemám to tam ráda, lidi jsou tam divný a páchne to tam po vědě. Linda: Já taky nejsem fanynkou laborky, když jsem tam byla naposled, honil mě čtyřnohej pták. Veronica: Eh, oktokuře, vkládali jsme do něj naděje. Ale pokud budeš mít potíže, jakékoliv, přijď s tím za mnou. Ačkoliv by to pro tebe znamenalo připustit si neúspěch.
Phil: Ahoj Tede, Veronico. Lem: Tede, Veronico. (na Teda) Zmeškal jsi důležitou schůzi v laborce. Phil: Nedal sis jogurt? Lem: Nech toho, on přece nejí jogurt, že ne? Ted: Ne. Lem: Ha! Ted: Ale ten nový v automatu vypadá dobře. (Phil a Lem po sobě pokukují.) Veronica:(k Tedovi) Koukni na ně, nevědí, co se děje. Ted nemůže dočasně do laboratoře, schůze bude v konferenčním sále. Ted: Součástky k těm batohům jsou v laborce, není praktické je stěhovat. Zkušební let má být už za dva dny, k tomu je třeba koordinace. Veronica: Blablabla, už chápu, že tě systém vymazal. Dobře, fajn, postarám se o tvou laboratoř, nech všechno na mě.
(Ted se baví na chodbě s Veronicou poté, co ho systém vymaže z firemního systému.) Veronica: Říkají, že je to jen chyba počítače, a jelikož každý týden systém zálohují, nejjednodušší systém, jak tě tam vrátit, je ho restartovat. Ted: Dobře, a kdy to udělají? Veronica: Nikdy. Ted: Ale... Veronica: Je to vyloučené, restart by uzavřel veškeré operace Veridian na světě. Jde o peníze, které firma nedá, pokud ji k tomu nedonutí vlády silnější než je ona, a ty už jsou jen tři na světě. Ted: Ale to není možné, vážně se mi nelíbí neexistovat, jsem z toho smutný. Veronica: Tede, to zvládneme. Nebuď smutný, nebo se ti udělají vrásky.
Phil: Ten projekt s tryskovým batohem bude vzrůšo, každej vědec touží po tryskovým batohu. Nebesa plná obyčejnejch lidí přeměněnejch na rakety. Lem: Lítají rychlostí 100 kiláků v hodině všemi směry, hodně lidí při tom zemře. Patricia: Kde je Ted? Obvykle na schůzi pozdě nechodí. Linda: Určitě brzy přijde. Patricia: Možná, že umřel. Linda: Neumřel Patricie, o každým říkáš, že je mrtvej. Patricia: Lidi umírají Lindo, zeptej se v krematoriu. Phil: Možná je u automatu. (A šeptem dodá Lemovi.) A ten novej jogurt mu cákl do oka. Lem: Nejí jogurt, je to Ted, on spíš udělá homerun nebo vyloupí banku.