(na tiskové konferenci) Dr. Bhamba: Já, Zlatá rána, jsem zodpovědný za sršně, za parfém, za cokoliv. Zase ty drogy, co mám říkat, jsem slaboch, beru je ve vlaku, beru je za soumraku. Veronica: Za soumraku, přátelé, to je ale hrůza.
Ted: Natočilas nás při sexu, jsi zvrhlejší, než jsem si myslel. Veronica: To si teda piš, ale já to nenatočila, zkonfiskovala jsem to před časem Deweymu od ochranky. Měl od zaměstnanců tucty sexuálních videí. Ted: Dewey? Sakra, to je první člověk jménem Dewey, který mi přišel normální. Veronica: Náš úkol neskončil a vůbec, když si zmínil, že Linda poslala e-mail 5. května, něco mi bylo na tom datu povědomé. Pak jsem si vzpomněla, že je to datum na tom pásku, viděla jsem ho několikrát. Ted: Tys ho viděla několikrát? Veronica: Když nesleduješ své výkony, jak se chceš zlepšovat? Ted: No, víš, já nekoukám na to jako na soutěž, ale to je tvoje věc. Je milé, žes Lindě pomohla. Veronica: No, ona vlastně ani nechtěla být obětní beránek, bylo lepší dát tu roli někomu, kdo jí popadne a poběží k čáře.
Veronica: Firma naplánovala tiskovou konferenci, jako Lindin nadřízený řekneš, žes ji přistihl, když kradla kopírku. Říká, že jí to nevadí. Ted: Ne, tohle jim neřeknu. Veronica: Proč mi musíš pořád odporovat? Co to vlastně děláš? Ted: Hledám záznam o Lindině e-mailu, prý ho poslala 5. května. Veronica: 5. nebo 30. květen, co na tom, kašli na to. Nech ji za to shrábnout ty prachy. Ted: Nevidíš, co se děje? Snažíme se z jediný osoby, která nikdy nezaprodala svý ideály udělat ideálního zaprodance. A tím ideálním zaprodancem nemyslím takovýho, ke kterýmu jiní zaprodanci vzhlížejí. Veronica: Chápu obsah sdělení, Tede. Ted: Byla naším svědomím. Co teď teda uděláme? Veronica: Bože, máš pravdu, jak teď sestavíme náš výroční seznam těch nejmorálnějších zaměstnanců. Ou, počkat, to my neděláme.
Ted: Tys tu nabídku přijala? Řekneš, že to byla tvoje chyba? Linda: Ano, vezmu to na sebe a dostanu velkou hromadu peněz. Ted: Nejsi narkomanka, makáš skvěle, nemůžeš si dovolit bejt feťák. Linda: No, tak se to odteď změní. Ted: Lindo, proč to děláš? Linda: Koukni se kolem sebe, zmrazí zaměstnance, z dýně udělá zbraň, chytli nevinnou malou pandu a udělali z ní vraha. Když seš v takový firmě, snažíš se najít osobu, který můžeš věřit, osobu, která má podobné názory a pozná, co je špatné. Myslela jsem, že jsem našla, ale on prodal duši firmě, proč bych já neměla?
Veronica: Firma musí chránit svou pověst, a proto máme pro tebe zajímavou nabídku. Linda: Takže já mám být obětní beránek? Veronica: Nemůžeme hodit vinu na vedení a ty si všechno vyžvanila. Linda: Ano, já jsem se zachovala správně. Veronica: Víš, jak tomu říkáme my? Ironie. Teď ti povím, jak to uděláme. Řekneš, žes věděla, že výrobek je vadný, ale nikomu si to neřekla a tu věc s e-mailem sis vymyslela, protože jsi na drogách. Linda: Ale já nejsem na drogách! Neberu drogy už... No, nemusíš vědět, kdy jsem se naposledy sjela, hlavní je, že drogy neberu. Veronica: To ani nemusíš, proto je to vynikající plán. Lindo, proč někdy firmě nevěříš? Vědí, co dělají, už si tím prošli. Takhle se naše firma chrání a pokud se k tomu uvolíš dostaneš pěknou odměnu. Linda: Drogy neberu. Veronica: Pošlou tě do té nejhezčí léčebny v naší zemi. Linda: Drogy neberu. Veronica: Budeš tam mezi hvězdama, zpěvákama, budeš slavná jenom proto, že půjdeš do léčebny. Linda: Nemám zájem. Veronica: A až se vrátíš, budeš tu mít skvělou práci. Je to nemoc Lindo, nemoc, kvůli které jsi tak slabá a hnusná a my jsme soucitní a odpouštíme. Nikdo neprohraje. Linda: A co z toho jako budu mít? Veronica: Sklapni feťačko.
(na tiskové konferenci) Dr. Bhamba: Všechno je moje chyba, já věděl, že je s tou omáčkou něco špatně, ale neoznámil jsem to nadřízeným, protože já jsem narkoman. Bože, já mám rád drogy, beru je v domě a neberu je skromně. Veronica: Velice neskromně, a to je jádro věci.
právnička: Účastnila jste se vývoje toho výrobku? Veronica: Ano. právnička: A jak byste shrnula reakci vaší firmy, když zjistila, že ženy, které použily váš výrobek, byly divoce napadeny hmyzem. Veronica: Auvajs. právnička: Můžete to rozvést, prosím? Veronica: Ne. právnička: Popíšete nám vaší práci? Veronica: Ano. právnička: Jak byste popsala svou práci? Veronica: Výstižně.
Veronica: Firma musí k soudu za to, co jsme vyrobili. Ted: Jde o číslo z účtárny vyvinuté k daňovým účelům. Veronica: Ne. Ted: A vzato kolem a kolem, jak je to zlé? Veronica: Hodně zlé, vzpomínáš na ten parfém, co tvůj tým vyrobil před rokem? U tří z pětitisíc žen reaguje s tělesnými chemikáliemi tak, že přitahuje sršně, kteří se chtějí pářit. Ted: A když sršni zjistí, že byli podvedeni, tak se tomu zasmějou? Veronica: Pokud se smějou, když bodají znovu a znovu v nekonečných vlnách vzteku, pak ano, mají skvělý smysl pro humor. Ted: No a nabídla firma vyrovnání? Veronica: Velmi štědré, dost na to, aby si každá koupila nový obličej, stejně drahý jako ten původní, ale právníci se nás pokusej zmáčknout s tvrzením, že jsme to věděli a stejně jsme dali parfém do prodeje. Ted: Co? To je směšné. Veronica: Jistěže, takže všichni musíme jít vypovídat a říct, že jsme nic takového netušili. Ted: Ale my to opravdu nevěděli. Veronica: Prima, to zní velmi věrohodně. Ted: Nikdo to netušil. Veronica: To už nebylo tak dobrý. Ted: Nevěděli jsme. Veronica: No vidíš, to bylo dobrý. Ted: Veronico! Veronica: Moje jméno z toho vynech.