Ted a spol.

(Ted přesunul peníze na Lindin ekologický projekt, o kterém Veronica neví.)
Veronica: Tede, chybějí nám nějaké peníze, musím vědět, kam se ztratily. Tak víš, kde ty chybějící peníze jsou? Protože firma miluje svý prachy.
Ted: Á, ty peníze, ty se neztratily.
Veronica: No dobře, tak kde jsou?
Ted: No, jsou... (Za Veronicou ve výtahu zahlédne Lindu s věcmi na zekologičtění budovy.) přesunuly se na (Všimne si nápisu na bundě jednoho zaměstnance květinářtví.) Jabberwocky projekt.
Veronica: Jabberwocky?
Ted: Víš přece o Jabberwocky, ne? Jsi zasvěcená do té věci jako já.
Veronica: Jabberwocky.
Ted: Bude znamenat revoluci ve způsobu našeho podnikání. Nepovídej, že nevíš o...
Veronica: Jistěže vím o Jabberwocky, znamená revoluci v našem podnikání.
Ted: No, víš o tom mnohem víc než já.
Veronica: A to vždycky budu. Informuj mě. (Vstoupí do výtahu.) Jabberwocky? Do háje!

(Ted přijde za Lindou a chce jí oznámit, že program na ekobudovy neexistuje.)
Linda: Ano?
Ted: Máš to mít.
Linda: Vážně? To je báječný.
Ted: Je to splněný sen. (Linda chce obejmout Teda, ale zarazí se.) Jako by se nic nestalo. Bude to takhle, zbytek týmu pracuje na jiných ekologických projektech a ty vytvoříš střešní zahradu, úplně sama.
Linda: Páni, to je spousta práce.
Ted: Tak ji nedělej.
Linda: Ne, chci to dělat.
Ted: Tak fajn, ale nesmíš o tom nikomu říct. Firma to totiž považuje za přísně tajné.
Linda: Je to dobrá věc, proč musí být přísně tajná?
Ted: Protože kdyby byly tajné jen špatné věci, tak by si lidi mysleli, že všechno tajné je jen špatné.
Linda: To je divný.
Ted: Já vím, tak to nedělej.
Linda: Chci to dělat.
Ted: Dobře, vítej v týmu. Jsi v něm sama.
Linda: Jasně.

(v laboratoři)
Phil: Když to uděláme, může to zabít všechny ryby na světě.
Lem: Ale jak skvěle to bělí zuby.
Ted: Všechny ryby na světě?
Linda: Jak se o tom můžete vůbec bavit?

Veronica: Nemáme program na ekobudovy.
Ted: Ale máme, povídali to v reklamě.
Veronica: Netvrdila jsem, že nemáme reklamu o ekologických budovách, jen že neexistuje program.
Ted: Takže, je to všechno lež?
Veronica: Chtějí, abychom to brali jako sen.
Ted: Ale takový, co se nikdy nesplní.
Veronica: Copak tobě se splní všechny sny, Tede? Tak neukazuj prstem.

Linda: Ahoj Tede, viděla jsem reklamu Veridian dynamics a prý budeme mít ekologický budovy.
Ted: Jistě, firma dělá hodně dobrých skutků, jako...
Linda: Ekologický budovy?
Ted: To je ono, taky už přerušili kácení lesů.
Linda: Protože jim došly stromy.
Ted: Co chceš, Lindo?
Linda: Chtěla bych pracovat na zekologičtění naší budovy, četla jsem něco o střešních zahradách. Jsou úchvatný, sníží náklady na klimatizaci o 30%, navíc střecha vypadá o 70% hezčí, to je celkem 100, prosím.
Ted: Jo, výpočty jsou správný. Promluvím o tom s Veronikou.
Linda: Vážně? Výborně. Ó, děkuju. (Obejme Teda.) Promiň, to bylo platonický.
Ted: Chápu to.
Linda: Protože mám přítele.
Ted: Já vím.
Linda: Protožes o mě neměl zájem.
Ted: Lindo, nešlo o tebe, já...
Linda: Tak proč s tím vůbec začínáš? Prostě mi sežeň zahrádku.

Phil: Hele Tede, podařilo se nám vypěstovat vousy na živém organismu, který předtím nebyl vousatej.
Lem: Podívej, tři až doteď plešaté brambory. Izolovali jsme folikul, který vyrábí sloučeninu a atomizuje ji na aerosol.
Ted: To je úžasné, chci začít s testováním.
Phil: Už to testujeme. Hele, (Ukáže na sebe.) testovači, (Ukáže na brambory.) testované, testování.
Lem: Řekls testované.
Phil: Panenko Marie, to je ohavné.
Ted: Hoši, pozor, otestujte to na lidech.
Lem: Tede, nemůžem to testovat na lidech, musíme se řídit přísným protokolem. Nejdříve musíme testovat na vši, pak na myši a bůhví proč pak na tyči.
Phil: Poslali to jako příkaz.
Lem: A na klíči.
Ted: Kašlete na to kluci, povídám, že chci, aby to už bylo.
Lem: Ne.
Ted: Cože?
Phil: On řekl ne, aspoň si myslím, že to řekl, právě mi hučí v uších spousta krve.
Lem: My nejsme šílení vědci Tede, jedno co tvrdí naše bowlingové dresy.
Ted: Kluci, když vás o něco prosím, čekám, že to uděláte.
Phil: (Koukne na Lema.) Zdá se, že si stojíme na svém.
Ted: Fajn, tak vám seženu bowlingové dresy s nápisem Zapomenutí vědci milují protokol a štvou tím svého šéfa!

Ted: Právě jsem mluvil s Lindou o jejím tátovi, páni, už to nikdy neudělám.
Phil: Já mám bezva tátu, vždycky si přál jen to, abych měl lepší život než on.
Ted: (na Lema) Jak jsi na tom ty?
Lem: Táta mi umřel, když mi byly tři.
Ted: Oh, takže to mohl bejt děsnej člověk.
Lem: Děsnej člověk, co umřel, když zachraňoval 30 lidí z ohně? Psali, že jeho poslední slova byla, že mě miluje víc než hvězdy ve vesmíru. Když jsem teď vědec, už vím, že jeho láska byla nekonečná a navždy expandující.
Ted: Mýho vyhodili ze zoo, když dal opici cigaretu.

(na tiskové konferenci)
Dr. Bhamba: Já, Zlatá rána, jsem zodpovědný za sršně, za parfém, za cokoliv. Zase ty drogy, co mám říkat, jsem slaboch, beru je ve vlaku, beru je za soumraku.
Veronica: Za soumraku, přátelé, to je ale hrůza.

Ted: Natočilas nás při sexu, jsi zvrhlejší, než jsem si myslel.
Veronica: To si teda piš, ale já to nenatočila, zkonfiskovala jsem to před časem Deweymu od ochranky. Měl od zaměstnanců tucty sexuálních videí.
Ted: Dewey? Sakra, to je první člověk jménem Dewey, který mi přišel normální.
Veronica: Náš úkol neskončil a vůbec, když si zmínil, že Linda poslala e-mail 5. května, něco mi bylo na tom datu povědomé. Pak jsem si vzpomněla, že je to datum na tom pásku, viděla jsem ho několikrát.
Ted: Tys ho viděla několikrát?
Veronica: Když nesleduješ své výkony, jak se chceš zlepšovat?
Ted: No, víš, já nekoukám na to jako na soutěž, ale to je tvoje věc. Je milé, žes Lindě pomohla.
Veronica: No, ona vlastně ani nechtěla být obětní beránek, bylo lepší dát tu roli někomu, kdo jí popadne a poběží k čáře.

Veronica: Firma naplánovala tiskovou konferenci, jako Lindin nadřízený řekneš, žes ji přistihl, když kradla kopírku. Říká, že jí to nevadí.
Ted: Ne, tohle jim neřeknu.
Veronica: Proč mi musíš pořád odporovat? Co to vlastně děláš?
Ted: Hledám záznam o Lindině e-mailu, prý ho poslala 5. května.
Veronica: 5. nebo 30. květen, co na tom, kašli na to. Nech ji za to shrábnout ty prachy.
Ted: Nevidíš, co se děje? Snažíme se z jediný osoby, která nikdy nezaprodala svý ideály udělat ideálního zaprodance. A tím ideálním zaprodancem nemyslím takovýho, ke kterýmu jiní zaprodanci vzhlížejí.
Veronica: Chápu obsah sdělení, Tede.
Ted: Byla naším svědomím. Co teď teda uděláme?
Veronica: Bože, máš pravdu, jak teď sestavíme náš výroční seznam těch nejmorálnějších zaměstnanců. Ou, počkat, to my neděláme.

Ted: Tys tu nabídku přijala? Řekneš, že to byla tvoje chyba?
Linda: Ano, vezmu to na sebe a dostanu velkou hromadu peněz.
Ted: Nejsi narkomanka, makáš skvěle, nemůžeš si dovolit bejt feťák.
Linda: No, tak se to odteď změní.
Ted: Lindo, proč to děláš?
Linda: Koukni se kolem sebe, zmrazí zaměstnance, z dýně udělá zbraň, chytli nevinnou malou pandu a udělali z ní vraha. Když seš v takový firmě, snažíš se najít osobu, který můžeš věřit, osobu, která má podobné názory a pozná, co je špatné. Myslela jsem, že jsem našla, ale on prodal duši firmě, proč bych já neměla?

Veronica: Firma musí chránit svou pověst, a proto máme pro tebe zajímavou nabídku.
Linda: Takže já mám být obětní beránek?
Veronica: Nemůžeme hodit vinu na vedení a ty si všechno vyžvanila.
Linda: Ano, já jsem se zachovala správně.
Veronica: Víš, jak tomu říkáme my? Ironie. Teď ti povím, jak to uděláme. Řekneš, žes věděla, že výrobek je vadný, ale nikomu si to neřekla a tu věc s e-mailem sis vymyslela, protože jsi na drogách.
Linda: Ale já nejsem na drogách! Neberu drogy už... No, nemusíš vědět, kdy jsem se naposledy sjela, hlavní je, že drogy neberu.
Veronica: To ani nemusíš, proto je to vynikající plán. Lindo, proč někdy firmě nevěříš? Vědí, co dělají, už si tím prošli. Takhle se naše firma chrání a pokud se k tomu uvolíš dostaneš pěknou odměnu.
Linda: Drogy neberu.
Veronica: Pošlou tě do té nejhezčí léčebny v naší zemi.
Linda: Drogy neberu.
Veronica: Budeš tam mezi hvězdama, zpěvákama, budeš slavná jenom proto, že půjdeš do léčebny.
Linda: Nemám zájem.
Veronica: A až se vrátíš, budeš tu mít skvělou práci. Je to nemoc Lindo, nemoc, kvůli které jsi tak slabá a hnusná a my jsme soucitní a odpouštíme. Nikdo neprohraje.
Linda: A co z toho jako budu mít?
Veronica: Sklapni feťačko.

(na tiskové konferenci)
Dr. Bhamba: Všechno je moje chyba, já věděl, že je s tou omáčkou něco špatně, ale neoznámil jsem to nadřízeným, protože já jsem narkoman. Bože, já mám rád drogy, beru je v domě a neberu je skromně.
Veronica: Velice neskromně, a to je jádro věci.

Linda: Ahoj osobo, co mě má za neschopnou.
Ted: Ahoj osobo, co si myslí, že lžu.
Dr. Bhamba: Jsem neschopný a jsem lhář, mě nepozdravíte?

Veronica: Dokázal jsi to, za tvou snahu tě povyšujeme na staršího laboratorního technika.
Phil: Na toho jsi mě povýšila před rokem.
Veronica: Vážně? To byl omyl, asi dlužíš firmě nějaké peníze, mrknu se ti na to.
Phil: Děkuju.

Ted: Dá se předávkovat antacidem? Doufám, že ano. (Jeden si vezme.)
Veronica: To zjistíme spolu. (Vezme mu lahvičku s antacidy a jednu pilulku spolkne.) Děsně mě nahoře seřvali, prý to prosakování narušuje produktivitu oddělení. Dokonce navrhli, aby zaměstnanci pracovali v ochranných oblecích.
Ted: To mi přijde trochu...
Veronica: Jenže oni jsou šéfové. Musí se to opravit hned, Tede.
Ted: Tak nebudeme čekat na Bhambu, je v takovém stresu, že jen kouká z okna, co si nakreslil na stěnu kanceláře. Udělá to Lem a Phil. Nikdo to nechce vyřešit víc než já.
Veronica: Má snad Ken potíže s Barbie v jejich Malibu domku snů? Když si vás představím spolu, tak se mi dělá zle.
Ted: Nežárlíš, že ne?
Veronica: Žárlit znamená, že nemůžu mít to, co si přeju. Je to spíš jako když si někdo půjčí mojí sešívačku, i když tu věc nepoužívám, nelíbí se mi představa, že do ní buší někdo jiný.

(Linda čeká na Teda v jeho kanceláři.)
Linda: Musím se tě zeptat přímo, můžu se nastěhovat k tobě?
Ted: Ale co Wallace a jeho bláznivá jídla? Je s ním sranda.
Linda: Tede, řekl mi, že potřebuje hodnou ženu, protože mu právě umřela máma. Pak vykašlal kus experimentálního krekru, co jedl, a zase ho spolknul. No to víš, každá holka sní o takhle romantický chvilce, ale s ním je všechno moc rychlý.
Ted: No, já bych ti rád pomohl, Lindo, ale moc místa tu není.
Linda: Není, není, není.
Ted: A je tu děsná ozvěna. Tak jo, budu samozřejmě rád, když se ke mně přestěhuješ.
Linda: Děkuju, hned jsem zpátky. Ach, ten stojan na pera se mi hodí na tampóny. Žertuju, ale vážně budu potřebovat pár šuplat.

Linda: Měla bych mít kancelář s Wallacem, s tím degustérem ze sklepa. Nemá někdo jiný a lepší nápad?
Ted: Eeeeh, tak jeď rychlovýtahem, je rychlejší.
Linda: (ironicky) Díky Tede, přesně tenhle nápad jsem měla na mysli. (Odchází.)
Phil: Já toho sice o ženách moc nevím, aspoň to říká moje žena, ale myslím, že Linda by chtěla k tobě do kanceláře.
Ted: Já vím, ale bylo by to trapné, i když má přítele, vždycky to mezi námi jiskřilo. A ona hoří jako táborák. Takže, máš pravdu, ale není to dobrý nápad.
Phil: Tak se v ženských docela vyznám, jdu hned zavolat svý ženě, řeknu jí, jak je Linda rozpálená.

(Kancelář je v karanténě kvůli úniku z biopočítače Dr. Bhamby.)
Dr. Bhamba: Ahoj, donesl jsem koblihy, trochu osvěžení, abychom vydrželi tu chvilku nepohodlí.
Ted: Nemyslete, že nás podplatíte koblihama, Bhambo. Podejte mi zprávu. (po chvilce) Dobře, jednu si tedy vezmu.
Dr. Bhamba: Z biopočítače, já jsem ho jen tak z legrace nazval Johnny, teče kyselina jako limča, zkráceně kysča. Prostě jsme v háji, Johnny běžel bez ustání 3 roky a nikdy jsme takový problém neměli. Takže dokud nezjistíme, proč teče, poteče pořád.

(Phil s Lemem sestavují na chodbě stroj, který vyrobili.)
Ted: Jste skvělí, v předstihu a za míň peněz.
Phil: Říkáme tomu Hlas od Boha.
Ted: Neříkáme.
Phil: Neříkáme.
Lem: Hypersonický zvuk, neboli HSZ, vysílá tenký paprsek zvuku, který slyší jen konkrétně zaměřená osoba.
Linda: Testování ukázalo, že oběť, jak já nazývám lidi, kterým má pomáhat tato technologie, může být velmi daleko a uslyší zprávu, jako by mu ji někdo pošeptal do ucha.
Phil: Je to vážně skvělý. Reklamní agentury jsou velmi nadšený, protože pak se budou moc ponořit mnohem hloub do lidskýho mozku.
Lem: Zaměříme Ricka, často používá kopírku. Zaměř ho, dělá strašně moc kopií.
Phil: Nedávej to moc nahlas, naplno je zvuková vlna tak intenzivní, že způsobuje zvracení.
Ted: Způsobuje zvracení? Ten stroj můžeme využít třeba v armádě, nebo v modelingu.

Ted: Je škoda, že jsme se neznali na střední.
Linda: Já vlastně chodila do dívčí školy a byla jsem slušná, teď jsem hodně zhýralá.

(Ted s Veronicou přistihnou Lindu, jak čmárá po obrázcích v jedné kóji.)
Ted: Co to děláš?
Linda: Ou, já už prostě začínám bláznit. Myslela jsem, že výzdoba kójí přinese společenskýho ducha, ale na vymyšlených osobnostech se společnost nevytvoří. Je to jak na střední, jen tu nikdo nebere drogy a nesnaží se otěhotnět.
Veronica: Ta zfetovaná coura má recht, Tede.
Linda: Hej.
Veronica: Dávám ti za pravdu.

Veronica: Přicházím o rozum.
Ted: Vážně? V mé kanceláři si udělali mejdan a ušpinili mi stůl.
Veronica: Chtěla jsem být tak milá, že jsem si začala vymýšlet slova. Dnes jsem řekla Philovi fiškuntální.
Ted: No jo, Phil, začal tě milovat. A jestli se ti tohle nezdá divný, pak už nevím co.
Veronica: Ach, Bože, proto nosím pořád drdol, vytváří odstup, nedostupnost. Ach, chybí mi to. Já už ani nevím, kdo jsem.
Ted: Hele, víš kdo jsi. Jsi skvělá šéfka, co se o všechno postará, a to je to hlavní.
Veronica: Děkuju. A ty by sis neměl nechat špinit stůl od dědků.
Ted: Já vím, je jedno, co si o mně myslí padesátiletí chlapi, teda kromě mýho táty.
Veronica: Máš pravdu.
Ted: S mým tátou? On ti něco říkal?
Veronica: Ne, mluvím o lidech z firmy, ne všichni si tě oblíbí. Našla jsem v autě kočičí hovna!

(ve firemní jídelně pro zaměstnance)
Phil: Ahoj Veronico, ještě nikdy jsem tě tady neviděl.
Veronica: Neblázni, jsem tu skoro pořád. Co to tu smrdí? (Přičichne si k tácu s obědem.) Můj oběd, mňam.
Phil: Jídlo tady není moc dobrý, řekl bych, že i sůl chce přisolit.
Veronica: (se smíchem) Jsi moc zábavný člověk, Phile.
Phil: Myslíš?
Veronica: Jo, vlastně myslím, že jsi fiškuntální.
Phil: Moje žena říká, že bych nepoznal vtip, ani kdyby mi utrhl ksicht.
Veronica: To je moc dobře, že máš ženu.

Veronica: Už jen čtyři dny, jak jsme na tom s tím masem?
Ted: Dobře, teď jdu za Jeromem, aby otestoval, jak chutná.
Veronica: Už není v nemocnici s Extrabájo Maca se sýrem?
Ted: Ne, zrak se mu vrátil, když mu seškrábli Extrabájo z optického nervu.