Teorie velkého třesku

Sheldon: Pokud je Leonad můj přítel, proč mě nemusí podpořit v mé nenávisti k Leslie?
Penny: Protože láska vítězí nad nenávistí.
Sheldon: To sis teď vymyslela.

Leslie: Od teď jsem odhodlána k respektování tradičního paradigmatu vztahů.
Leonard: Vážně? Co se změnilo?
Leslie: Těžko říct. Myslím, že v životě každé ženy nastane chvíle, kdy jí omrzí probouzet se na cizí posteli se skupinou lidí, které ani nezná.

Rajesh: Co se stane v kostýmu na Comic Conu, zůstane na Comic Conu.
Howard: To říkáš jen kvůli tomu, co se stalo tobě.
Leonard: Co se stalo?
Rajesh: Nic se nestalo.
Howard: Nebyla to tvoje chyba, Raji. Měl kostým zelené orionské otrokyně.

Sheldon: Mario, kdybych tak mohl ovládat každého tak, jako ovládám tebe. Skoč, ty malý instalatére, hop, hop, hop.

Penny: Sheldone, jsi chytrý.
Sheldon: "Chytrý"? Musela bys ubrat 60 bodů IQ, abych mohl být klasifikován jako "chytrý".

Leslie: Zdravím, kolegové vědci... Sheldone.

Leonard: Mám alergii na laktózu.
Sheldon: Nezapomeň na mužskou plešatost. Když si jeho strýčci sednou kolem stolu, vypadají jak karton s vejci.

Penny: Já mám taky rande. Takže zatím.
Sheldon: Každý má dneska rande. Dokonce i ty Mario se chystáš za princeznou Peach. A co dělám já? Umožňuji ti to.

Penny: Mají toho dost společného. Chci říct, jsou to oba vědci.
Sheldon: Ale no tak, jedinou věcí, kterou by mohla být užitečná světu vědy by bylo, kdyby zase začali vystřelovat opice do vesmíru.

Penny: Sheldone, co tady děláš?
Sheldon: Hraju Super Maria na bídně naprogramovaném Nintendo 64 emulátoru.
Penny: Ale proč tady na schodech?
Sheldon: Jsem Napoleonem dneška, vyhnaným do exilu Elby, kterou je mi toto schodiště. Protože Leonard, poslouchej dobře, má rande.
Penny: Dobře pro něj. Ale proč sedíš tady? Proč třeba nejdeš do kina?
Sheldon: Sám?
Penny: Jo, proč ne?
Sheldon: A když se začnu dusit popcornem? Kdo mi provede Heimlichův chvat?
Penny: Tak si nedávej popcorn.
Sheldon: Do kina bez popcornu... poslouchej se.

Sheldon: Chceš, abych odešel z bytu?
Leonard: Ano.
Sheldon: Myslíš jako, někam jinam... jako být jinde?
Leonard: Jo.
Sheldon: Proč bych měl odcházet já? Také tady bydlím.
Leonard: Vím to. A až věda objeví druhý výskyt tvého druhu a ty budeš stát o trochu soukromí, velice rád ti půjdu z cesty.

Leonard: Chystám se na rande.
Sheldon: Nemůžeš se divit, že mě to nenapadlo hned.
Leonard: Proč? Je tak neobvyklé, že mám rande?
Sheldon: No, statisticky vzato...

Leslie: Každopádně přišel čas trochu zpomalit a kdo může být lepší na zpomalení, než ty?
Leonard: Jsem polichocen. Takže jaký navrhuješ postup?
Leslie: U tebe, objednáme si čínu, půjčíme film. Kvalitní, ale koukatelný. Pak trocha mazlení, žádná soulož.
Leonard: To zní dobře.
Leslie: Detaily nechám na tobě. Myslím, že bude lepší, když přijmeš roli muže.

Sheldon: Víš, jak poznám, že nejsme v Matrixu?
Leonard: Jak?
Sheldon: Pokud bychom byli, jídlo by bylo lepší.

Howard: U té bych také rád skončil.
Sheldon: Skončil bys tak akorát v částicích půdy
v koloidní formě. V blátě.

Leonard: A víte co? Jsem rád, že Penny šla dál. Dává mi to svobodnou možnost jít taky dál.
Howard: Chceš říct, že ses doteď držel zpátky?
Leonard: Samozřejmě. Bral jsem ohledy.
Howard: A jak tedy vysvětlíš těch deset let před Penny? Na koho jsi tehdy bral ohledy?
Leonard: No, chodil jsem s mnoha dívkami. Třeba Joyce Kim, Leslie Winkle...
Sheldon: Dám vědět redakci Oxfordského slovníku, že slovo "mnoho" nově znamená "dvě".

Sheldon: Ty sis vzal moderní spodní prádlo?
Leonard: Relativně moderní. Proč, co máš ty?
Sheldon: Já jsem si vzal historicky naprosto přesné spodní prádlo. Plátěné.
Leonard: Ty sis byl koupit látku?
Sheldon: Neblázni, půjčil jsem si jeden z tvých povlaků na polštář.

Howard: Festivaly renesance nejsou o historické přesnosti. Jsou o tom, že vezmou silnější
holky, co pracují v Kinko's a nacpou je do těsných korzetů, až jejich poprsí leze ven, a říká "Nazdar".
Sheldon: Poprsí by v patnáctém století neříkalo "Nazdar". Pokud by vůbec něco říkalo, tak nanejvýš "budiž pozdraven".

Leonard: Nemyslím, že s ní dneska můžu jít na rande.
Sheldon: Tak nechoď.
Leonard: Jiní lidé by řekli "proč ne?"
Sheldon: Jiné lidi by to zajímalo.
Leonard: Stejně budu pokračovat.
Sheldon: To předpokládám.

Leonard: Jsem její přítel, nezneužiju její zranitelnost.
Howard: Chceš říct, že když se na tebe v zoufalství vrhne a bude třeba se zachovat jako chlap, tak prostě odejdeš?
Leonard: Řekl jsem přítel, ne gay přítel.

Leonard: Proč se učíš čínsky?
Sheldon: Myslím si, že v Sechuan Palace nám podávali namísto kuřete na pomerančích, kuře na mandarinkách a hodlám se bránit.
Leonard: Být tebou, tak se spíš zajímám o to, jestli to vůbec bylo kuře.

(Sheldon radí zákazníkům v obchodě s elektronikou.)
Sheldon: Jaký počítač máte? A prosím neříkejte takový bílý.

Sheldon: Koupím Leonardovi dárek a vyberu ho správně, aby si nemusel zažít stejné trauma jako já v dětství.
Penny: Vím, že toho budu litovat, ale jaké trauma?
Sheldon: K mým dvanáctým narozeninám jsem si moc přál titanovou odstředivku, abych mohl izolovat radioaktivní izotopy.
Penny: Jistě.
Sheldon: Namísto titanové odstředivky mi rodiče koupili... teda, tohle bude těžké... koupili mi dětskou terénní motorku.
Penny: No ne.
Sheldon: Který dvanáctiletý kluk si přeje dětskou terénní motorku?

Leonard: Co se děje?
Howard: V té tyčince jsou buráky.
Leonard: Ježíši a proč si jí jedl?
Howard: Nevím, prostě tady ležela.
Leonard: Kdybych tam měl pistoli, taky by ses střelil?

Missy: Dobrá Shelly, posaď se. Celý život jsem se vyrovnávala s faktem, že můj bratr je, jak říká matka, neobyčejný člověk od boha.
Sheldon: Myslel jsem, že jsem spíš něco jako kukačka. Dokonalejší tvor, jehož vejce jsou snesena do hnízda obyčejných ptáků. Samozřejmě, že po vylíhnutí kukačka sní všechnu potravu ostatním, nechá ty obyčejné sourozence zemřít hlady. Naštěstí pro tebe tam ta metafora končí.