Terminator Zero

Protiválečná filozofie

Poslední soud se blíží. Lze tuto hrozbu ještě odvrátit? V jádru věci manga série od japonských tvůrců nepřichází s touto minisérií s ničím novým, jen se na celou problematiku dívá jinak. Filozoficky. Člověk a robotický stroj. Obě živé bytosti samostatně uvažující a schopné řešit problémy. A to i v podobě ničivého válečného stavu proti sobě navzájem. A tady se vše zastaví. Vlastně je v tom i skrytá reklama na současnou technickou vyspělost, která se v současnosti vyvíjí. Umělá inteligence. S kým jiným diskutovat o všech problémech a hledat řešení. Dějově tu tak máme vědce a umělou inteligenci, kteří debatují na klasické věčné téma. Smysl života. Tady se však myšlenkově smysl života robota, stroje, přidává ke smyslu lidského života. A tato debata, která se táhne celou minisérií, je zpracována skutečně profesionálně. Bohužel natolik, že nejeden divák není schopen správně pochopit vše, co je řečeno. Takový protiválečný počin tu opravdu ještě nebyl. A nezůstalo jen u toho. Japonští tvůrci si vzali na paškál americké tvůrce posledních dvou filmů 'Terminátor Genisys' (2015) a 'Terminátor: Temný osud' (2019), ve kterých ignorovali časový paradox a zcela rozbili myšlenku prvního 'Terminátora' (1984). V jiné diskusi jiných postavách nás japonští tvůrci poučují, že časový paradox vzniká právě už jen přítomností někoho z jiného časového období. Manga je v Japonsku fenomén a má svá vlastní pravidla, což se neliší ani u této minisérie. Dlouhé debaty, spousta filozofických myšlenek, pomalé tempo a akční scény ovlivněné žánrem jen z nutnosti. Je to zkrátka něco jiného než to, co tu bylo předtím. Je to minisérie, u které je potřeba pozorně poslouchat každé slovo a hodně o něm přemýšlet. To je něco, co bohužel není pro všechny diváky. A už vůbec ne pro ty, kteří čekají další drsný akční film.