Bylo to dojemné, krásné i trochu komické. Toto anime se mi moc líbilo, které bylo dosti povedené. I zpěv jsem si užila tam, i když jen párkrát, ale byl tam. Což jsem ráda, protože to se mi moc líbí. Ze začátku bych toho Josepha nejradši praštila, aby se mu v té kebuli rozsvítilo, ale když na konci bylo vidět, jak trpěl a co vše se mu stalo, tak mi ho bylo líto. Nakonec vše dobře dopadlo, když se to tak vezme. :) Dost se mi líbilo, že Chise byla učeň Eliase, ale zároveň i Elias byl učeň a Chise jeho učitel. Ty dva prostě k sobě patřili a za ten krásný, dojemný konec jsem moc ráda. A až na toho Josepha mi byli všichni sympatičtí. Jen mi vrtá stále hlavou, kam se poděj otec Chise s jejím bratrem a proč ty dva odešli. Na toto stále nemohu přijít. :D
Často bylo obtížné odhadnout, co se bude dít. Ale to nepočítám za vadu na kráse, naopak. Spíše mi trochu vadily dvě věci - občasná tupost hlavního hrdiny i ve chvíli, kdy si člověk říká, že "už mu to musí dojít", a pak jeho neznámý původ, který mě celou dobu zajímal a mohl poskytnout pochopení toho, proč je takový, jaký je. Pár posledních dílů se mi zdálo nudnějších, ale závěr seriálu to uvedl na pravou míru. Jinak jsem se často smála, ale i plakala, protože mě seriál vtáhl snadno do děje. V určitých bodech byl pro mě emočně silný, proto bych si ho asi znovu nepustila, ale jeho zhlédnutí doporučuji.