The Book Group
(The Book Group)
Britské knižní podivno
1. série - 70% - Do tohohle spolku jsem šel naslepo, takže když na mě vykoukla velmi specifická a zajímavě uhnutá verze o rok staršího Coupling, radostně jsem zajásal. Radost mi navíc udělal Rory McCann, dlouhé roky předtím, než se z něj stal Sandor Ohař Clegane. Celý koncept ve svých zásadních momentech funguje dobře i přes účast mnou tuze neoblíbené Anne Dudek v pozici hlavní hrdinky Clare. Jenže každá skupinka má jedince, který tam zdánlivě nepasuje a pro mě se jím stal jednoznačně Barney. Snad za to může prapodivný projev Jamese Lanceho, ale kdykoli začal okouzlovat kteroukoli z přítomných dam, měl jsem chuť sledování okamžitě nechat. Je to škoda, protože Michelle Gomez dokazuje, že dramedy je pro ni ideální žánr a taková Bonnie Engstrom jako Dirka je krásný kus ženské, na kterou se dívá samo.
2. série - 50% - Když jsem Barneyho označil jako jasně nejhorší postavu, netušil jsem, co přijde. Jeho náhrada Lachlan je ten nejupocenější a nejubožejší slimák, který se kdy v libovolném britcomu plazil a fakt, že se v ději objevuje častěji než jeho bratr, je hlavním důvodem, proč druhá sezóna snad ani nemohla uspět. Celý koncept navíc působí na takhle malém počtu epizod až překvapivě unaveným dojmem a třeba linka, kdy Dirka a Fist řeší těhotenství prvně jmenované mě přiváděla svou hloupostí a přepálenou absurditou k čirému zoufalství. Spásným přírůstkem se nakonec stává Clareina sestra Jean, ale i ona si prožije svoji zoufale nechutnou scénu, protože její představa studie prostituce se ani jinak nazvat nedá. Na konci jsem bohužel dost smutný, protože toho potenciálu, kterého se během pár epizod zvládlo promrhat, je dost a nebýt brilantní Michelle Gomez, která si druhou sérii elegantně krade pro sebe, bylo by zle. Takhle jsem (i díky povedenému a naštěstí i překvapivě civilnímu finále) ještě relativně smířlivý.
The Book Group
Další tak trochu šílený seriál se specifickým stylem humoru, který pro mě funguje. Celý seriál je spíš drama než komedie, ale najde se tu celá řada vtipných situací. Při sledování jsem si hned vybavila seriál Gravity, který je hodně podobný.
The Book Group se točí okolo skupinky lidí, kteří se pravidelně scházejí v knižním klubu, aby tady diskutovali o knihách. Pokud byste však podle názvu čekali, že budou diskutovat opravdu o knihách, tak budete zklamaní. Až na občasné reference nebo fantazie hlavních hrdinů tu ani tak nejde o samotné knihy, jako spíš o vztahy hlavních postav.
Seriál hodně spoléhá na postavy, které jsou úžasně trhlé. Je tu osamělá Američanka Claire, trenér na kolečkovém křesle Kenny, obdivovatel Marquéze Barney, pošuk v teplákovce Rab a trojice manželek slavných fotbalistů Dirka, Fist a Janice. Dalo by se říct, že žádná z postav není zrovna sympatická, ale čím blíž je poznáváme, tím víc se stávají reálnějšími charaktery. Všichni jsou svým způsobem nešťastní a jejich mizérie se na společných setkáních jenom násobí.
První série je hlavně o poznávání jednotlivých postav a jejich vzájemných vztahů. Druhá série sice pokračuje v zavedeném schématu, ale bohužel působí docela roztříštěně. Každá z postav tu má svoji linii nezávislou na ostatních, objevují se nové postavy, a celkově tahle série nepůsobí tak hravě.
Líbí se mi třeba i to, že seriál hodně pracuje i s jinými jazyky než s angličtinou - Dirka a Fist mluví se svými manžely ve svém rodném jazyce, Rab se snaží mluvit španělsky, Claire ve své fantazii mluví arabsky.
Ačkoliv jsem se u The Book Group nenudila, musím říct, že ve srovnání s některými dalšími britcomy je tohle o něco slabší kousek, nicméně stále dost kvalitní.
Aye? Aye!
The Book Group som si zohnala nielen kôli svojej bezodnej vášni k britcom-om, ale aj kôli "Sandorovi Rory McCann Cleganovi".
Najprv som sa dostala k druhej sérii, čo sa tomuto nebrúsenému drahokamu takmer stalo osudným. Už po pár minútach sa mi sprotivili všetci hlavní hrdinovia a skončilo to tak, že som si pretáčala iba scény s Kennym. Ženské hrdinky som neznášala, na Rabovi a Lachlanovi sa dalo zasmiať, ale inak bieda. Po niekoľkonásobnom pozretí spoločných scén som si na nich zvykla a chcela som vedieť, ako to teda medzi postavami vlastne je. Dostala som sa k prvej sérii. A podľahla som. Prvá séria je výborná, charaktery sa vyvíjajú a hlavne Kenny je úžasným ťahúňom, škótsku cenu BAFTA za svoju rolu dostal právom a určite to nebolo len tým, že mal tak vďačnú postavu. Bolo úžasné sledovať ten kontrast - Rory, narozdiel od zbytku osadenstva, nepotreboval byť preafektovaný, nemusel hádzať grimasy, meniť hlas, aby rozosmial, a na druhú stranu stačil jediný jeho pohľad / v ktorom bolo všetko /, aby sa človeku zovrelo v hrudi. Okrem Kennyho som mala v prvej sérii rada aj Claire a Janice. Druhá séria je podľa mňa výrazne slabšia. Podtrženo sečteno, tak trochu iný komediálny seriál zasadený do Glasgowa, tým pádom obohatený o škótsku angličtinu, ktorá sama o sebe je vtipná. Iný v tom, že je to zároveň miestami aj nefalšovaná dráma a tieto dva žánre sú tu namiešané naozaj neodolateľným spôsobom.
Pre milovníkov škótskeho prízvuku povinnosť.