Carrie se snaží na Díkůvzdání zuby nehty udržet tradici její maminky a vytvořit perfektní večeři se vším všudy. Nic jí ale nevychází a neustále jí někdo klade klacky pod nohy. Večeře skončí naprostým fiaskem a spáleným krocanem.
Sebastian si sám prochází rodinnou krizí a ve stavu osamění ho to dovede až ke Carriiným dveřím, i když stále chodí s Donnou.
Carrie: To si fakt vezmeš tohle? Vypadáš jako bezďák! Dorrit: Bezďák? Kdo ještě říká bezďák? A přestaň si hrát na dospělou, je to otravné. Carrie: Ne, otravný je tvůj nedostatek usilí, aby byl tenhle den vyjímečný pro nás všechny. Dorrit: Jsi otravná a ještě k tomu trapka, měj se. Carrie: Aspoň si ukliď pokoj. Dorrit: Ani náhodou. Carrie: Jenom kolem sebe kopeš. Dorrit: Ani ne. Carrie: Panebože, na tohle nemám čas.