The Corner

The Corner.

The Wire jsem neviděla, zato Treme od těch samých tvůrců ano, takže jsem měla celkem představu do čeho jdu, alespoň co se stylu týče. Což znamená, že je to přesně tak civilní, syrové, téměř polodokumentárně natočené, jak jsem očekávala, což ještě umocňuje fakt, že se jedná o pravdivou story s autentickými jmény, jejichž praví nositelé (alespoň někteří) se dokonce staví na krátký pokec na konci minisérie. The Corner mě od začátku vtáhl do všedního života jedné chudé černošské čtvrti v Baltimoru, jejíž drtivá většina obyvatelstva se budí každé ráno s jedinou utkvělou myšlenkou, kde seženou peníze na dnešní dávku, zatímco jejich dospívající potomci postávají na rohu, prodávají drogy a snaží se pro ně najít tu nejlepší skrýš, pro případ časté policejní razie. Zmařených lidských životů je tu nepočítaně, ale nikdo se nad tím nijak zvlášť nepozastavuje ani nic nehrotí, protože tak to prostě chodí a lepší to nebude. Tohle není o žádném gangu nebo podsvětí, tady se jedná o obyčejné lidi, kteří se vinou prostředí nebo i vlastních špatných rozhodnutí, dostali do velké mizérie, ze které je téměř nemožné se vyhrabat, přestože se o to někteří z nich snaží. Jako třeba Fran, její bývalý manžel Gary a jejich šestnáctiletý syn DeAndre, k jejichž silnému rodinnému příběhu jsem si postupně našla cestu, stejně jako k nim samotným. Nejvíc jsem asi soucítila s nezištným dobrákem Garym a moc jsem mu přála, aby se z toho všeho dostal a odjel někam hodně daleko. Jenže jak sám podotkl, v každém městě je nějaký ten roh...bohužel.