Jeremy:(Snaží se nasoukat do Aston Martinu.) A teď jsem se zasekl úplně. (Stále se mu to nedaří.) Tohle určitě vystřihnete, že jo? Nechci, aby si lidi mysleli, že jsem tlustej.
(Jeremy uzavřel sázku, že pokud bude v testu Ferrari nejpomalejší, můžou mu Richard a James zbourat dům.) James: Dámy a pánové, žurnalista, hlasatel a bezdomovec, Jeremy Clarkson.
Jeremy:(o Američanovi) Tak třeba má celkem specifický pohled na auta s méně než 8 válci. Richard: Komunisti. Jeremy: Nebo víc než 8 válců. Richard: Komunisti. Jeremy: Nebo auta, co mají motor vepředu. Richard: Komunisti.
Richard: Chápu to tedy správně? Na trati máme stromy, zvířata, mokro, elektřinu, dům a nevybuchlou bombu? Jeremy: Přesně tak. Jde o nejnebezpečnější trať na světě. Imola vedle ní vypadá jako chlupatá deka.
Jeremy: Mohli jsme závodit celý den. Ale než abychom skončili bouračkou za 3 miliony, rozhodli jsem se začít s testy a zjistit, které auto je nejlepší. Já vymyslel první test. Především, abych naštval nezvaného hosta Maye.
Jeremy: Já tvrdím, že nejlepší z těchto hybridních hyper aut je bláznivý McLaren P1. Zatímco Richard Hammond, který se plete... Richard: Nepletu se! Jeremy: Ale ano. Protože tvrdí, že nejlepší je docela nudné Porsche 918. Richard: Není nudné! Jeremy: Ale je...
Jeremy: Narodil se v roce 1836... Vyhodili ho z časopisu Car, z časopisu Autocar, z novin Scotland on Sunday a nějak se mu povedlo nechat se vyhodit od prodejců Volva. Asi proto, že jezdil moc pomalu. Dámy a pánové, James May!
(Jeremy poté, co bylo odhaleno, že James dokázal dostat pokutu za rychlou jízdu, když jel 60 km/h, začíná představovat závodní okruh pořadu.) Jeremy: Je to místo, kde můžete jezdit takovou rychlostí, jakou sice můžete jet i na silnici, ale jen když potom chcete skončit ve vězení. Richard: Jako třeba 61 kilometrů za hodinu? Jeremy: Možná dokonce i 62, někdy i 63.
(James May, známý také jako Kapitán Šnek, překvapivě dostal pokutu za rychlou jízdu na motorce. Neprozradil ale, jak moc rychlá jízda to byla.) Richard: Jamesi? James: Ano? Richard: Jak rychle že jsi to jel? James: Šedesát kilometrů za hodinu. Richard: Šílenství! To je šílenec! Jak jsi při takové rychlosti vůbec dokázal dýchat? Jeremy: Jak tě policie dokázala chytit? To za tebou běželi?
(Richard a Jeremy se rozhodli na chvíli si vyměnit vozy. K jejich překvapení se jim vůz toho druhého ale opravdu zalíbil.) Richard: To je ale auto. Moc se mi líbí. (vystoupí z auta) Jeremy: Tak co? Richard: To je otřesný! Jeremy: Přesně to samé si myslím o tom tvém. Richard: Vážně? Jeremy: Nudilo mě k smrti. Jako kdybych uvíznul v viktoriánském románu pro ženy. Richard: Lepší než uvíznout v telefonní budce s panikařící gorilou. Jeremy: Nesmysl. Richard: Snažilo se mě zabít. Chtělo mi ublížit. Jeremy: Proto ho mám rád.
(Moderátoři úplně poprvé vítají diváky.) Jeremy: Všichni jsme motorističtí žurnalisté. A posledních dvacet let jsme strávili… Richard: Dostáváním padáka. Jeremy: Ano. Ale vše, co známe, a vše, na čem nám záleží, jsme vložili do tohoto pořadu. Všechno.