Rozparovač

Policie stále pátrá po sériovém vrahovi, proti kterému má několik důkazů, ale i nadále je ve slepé uličce. K tomu nepomáhá ani fakt, že začal vraždit ženy z lepší vrstvy. První takovou ženou je úřednice Josephine Whitaker (19 let). Policie uvádí Projekt R, kde zveřejňuje vrahovo písmo a hlas. Mění se podmínky pro ženy, které to dobře nenesou. Vraha ale nic nezastavuje a ve svém řádění stále pokračuje. Naděje na jeho dopadení opouští jak ženy, tak policii...

I přes řádění vraha musel jít život dál. Sama policie měla dostatek důkazů k jeho nalezení: stopy pneumatik, stopy bot, pětilibrovku, krevní skupinu, rukopis a portrét - blíží se tedy konečně čas jeho dopadení?

Halifax, duben 1979
Na hřišti v parku Savile bylo kolemjdoucím objeveno tělo mladičké Josephine Whitaker (19 let). Dívenka nebyla prostitutka, nýbrž úřednice pracující v halifaxské bance a z lepší vrstvy, než její předchůdkyně. Její tělo bylo nalezeno 18 m od silnice a stopy v trávě poukazují na to, že sem byla post mortem dotažená. Od poslední vraždy utekl skoro rok a zde vrah předvedl, že jeho cílem už nejsou jen prostitutky. To vzbudí strach u všech žen, proto je vydán zákaz vycházení žen v noci o samotě.

Zástupce vrchního konstábla George Oldfield svolává nečekanou schůzku v budově soudu, kde ostatní seznamuje s dopisy a kazetou, o kterých se domnívá, že poslal samotný vrah. Kazetu analyzovali lingvisté, jenž odhalili přízvuk muže. Ten byl potvrzen i oblastí odkud byly zaslány dopisy - Sunderland.

Bradford, září 1979
Rozparovač dodržel svůj slib z nahrávky a zavraždil další dívku. Tentokrát jí byla studentka Barbara Leach (20 let), která odcházela v neděli večer z baru domů. I přes zákaz vycházení o samotě, šla do bytu, kde bydlela kousek od baru. Po této tragédii univerzita, na které studovala, poskytla minibusy pro dívky. Ženy se, i přes vzrůstající feminismus v Leeds, stále bojí.

Zástupce vrchního konstábla George Oldfield spouští Projekt R, jenž stál miliardy liber k dopadení vraha. Jedná se o největší a nejdražší policejní kampaň, kde policie zveřejňuje písmo a hlas vraha formou plakátů, novin, billboardů a nahrávek, které pouští všude, kde je to možné (nákupní střediska, bary, restaurace,...).

Detektiv ze Sunderlandu pátrá po vrahovi svým vlastním způsobem. Proto si vyžádá kompletní dopisy, které sám postupně analyzuje. Už ten první je mu podezřelý. Zjistí, že jsou podobné dopisům původního Jacka Rozparovače z roku 1888. Autor bral originály jako předlohu, kde zaměňoval některá slovní spojení za moderní. Toto není jediná věc, které si detektiv všiml. Nalezl další nesrovnalost - všechny dopisy byly odeslané před nalezením těla Yvonne. Tak proč se autor o jejím těle nezmiňuje a nevysmívá se policii, že její tělo ještě nenašla? Odpověď je jasná - autor psal pouze o vraždách, které se objevily v novinách a informace o nich tak byly veřejnosti známé. Výsledkem je zjištění, že dopisy i kazeta jsou podvrh. Proto není divu, že Projekt R nic nepřinesl. Jen vyvolal větší strach u žen a nejistotu ze svého okolí.

Leeds, listopad 1980
Kolemjdoucí v noci objevil kabelku potřísněnou krví, zavolaná policie ale oběť Jacqueline Hill (20 let) nenašla. Její tělo bylo objeveno až 10 hodin po ohlášení zločinu, což dávalo pachateli 10 hodin náskok. Jacqueline byla studentkou na univerzitě, která se vracela z večerního semináře domů, když ji napadli.

Po posledním incidentu byl vydán zákaz vycházení žen v noci, což vyvolalo řadu nepokojů. Všechny ženy různého věku i postavení se sjednotily a šly na masivní pochod, kde hlásaly zákaz vycházení mužům. Tyto protesty zasáhly Londýn, York a Manchester. Tohoto zákazu využívali muži, kteří podněcovali v ženách strach, když je chtěli doprovázet domů.

Joan Smith je pracovnice v Piccadilly Radio, Manchester. O případu "The Yorkshire Ripper" si hledala všemožné informace, aby ženám pomohla ke spravedlnosti. Když policie vydala "Zvláštní zprávu", kterou poskytla celosvětově, Smith zažádala o její kopii od FBI. Jakmile se jí dostala do rukou, byla z ní znechucená. Vyšetřovatelé neměli respekt k zavražděným ženám a všechny je hned odsoudili jako prostitutky. Právě kvůli domněnkám, že první oběť Wilma byla prostitutka, byla druhá oběť Emily považována za prostitutku také. A na téhle domněnce byl postaven celý případ - "The Yorkshire Ripper", vrah prostitutek. Smith ve svém pátrání zjistila, že Wilma nebyla ve skutečnosti první obětí vraha, byla jen první zavražděnou. Před ní útočník napadl další tři ženy, včetně Olive Smelt, která s vrahem mluvila.

Olive není prostitutka a po výslechu policií ji už nenavštívili, protože její případ nesloučili s případem zavražděných žen. Přitom mohla být zásadní pomocí k jeho dopadení. Důvod, proč útok přežila, byl odcházející přítel od dívky, který vraha vyrušil.

Své o Rozparovači ví i Mo Lea, která v době jeho řádění byla studentkou na univerzitě v Leeds. Sama si zažila strach a zákazy a také jejich porušování. Na své 21. narozeniny se rozhodla jít s přáteli ven. Když se rozhodli jít domů, muži doprovázeli ženy. Ona se ale odtrhla a sama šla na autobus. Což byla chyba. Když šla sama ztemnělou uličkou, uslyšela hlas a kroky, které ji pronásledovaly. Druhý den se probudila v nemocnici, kde ji doktoři řekli, že její zranění odpovídají Rozparovačovým. To si nepřeje slyšet nikdo. I když ji policie v nemocnici vyslechla, tak ji podruhé už nikdy nenavštívila.

Výsledkem pátrání policie je, že ani po 5ti letech není ani krůček k dopadení sériového vraha a násilníka. Všichni ztrácejí naději. Ženy i policisté. Dokud...

Sheffield, leden 1981
Mladý policista uvidí muže a ženu v autě, podle postupu prověří SPZ auta a zjistí, že není registrované na majitele vozu. Muže tedy odvádí na policejní stanici, kde je až nápadně podobný portrétu hledaného "The Yorkshire Ripper". Mladíkovi to nedá a sám se vrací na místo činu, které důkladně prohledá. A nachází zlatý důl - vražedné zbraně - kladivo a nůž...