Had
(The Serpent)
Vražedná pouť Asií
O skutečném Charlesi Sobhrajovi jsem neměl nejmenší tušení, ale tahle minisérie založená na skutečných událostech mě lákala, protože to BBC umí zpracovat. Když mě to navíc na konci nutí k tomu, abych si o tom zjišťoval víc, tak je to znak toho, že se to podařilo.
Je to skvěle obsazené, Jenna Coleman je pravidelně zárukou kvality, ale Tahar Rahim v roli slizkého vraha naprosto exceluje. Má to líbivé exotické exteriéry (i když se většina natáčela v Británii) a povedenou atmosféru, kterou skvěle doplňují outfity ze 70. let. Sice je, hlavně na začátku, trochu chaotické to posouvání v čase, ale to se dá překonat. Příběh mistra manipulátora a jeho společnice stojí za to.
Skvělá podívaná
Tak to se povedlo. Psychologicky vystavěný příběh umocněný skutečnými událostmi se určitě zařadí mezi top seriály tohoto roku. Prolínají se tu příběhy zavražděných a okradených lidí, kteří měli smůlu, že narazili na jednoho přesvědčivého parchanta. Trochu matoucí "skákání v čase" tu slouží pro určitou svižnost, jinak totiž seriál staví na detailním budování děje se zaměřením na vývoj postav. Plusem je také sledování pracovníka holandské ambasády, který konfrontuje okolí v rámci vyšetřování vraždy holandského páru. Odkrývání pravdy je totiž dost problematické a někdy z toho až mrazí. Vše je podpořeno výborným castingem, lokací a zvukem.
VÝBORNĚ NATOČENÉ, ALE OHROŽUJE PSYCHÉ DIVÁKA
Po filmařské stránce není co vytknout. Dokonce i zacházení s časem, spočívající četném v dávkování střípků z různých období není matoucí, ale naopak - zvyšuje dynamiku a postupně odhaluje/vysvětluje části příběhu. Skvělé herecké výkony, exotické lokace a situování děje do sedmdesátých let (kdy se události odehrávaly i ve skutečnosti) doslova přilepí diváka k obrazovce (i když stále uvědomuje, že mu sledování nedělá dobře).
Viděl jsem (stejně jako většina Serialzoňáků) hodně kousků, kde byli lidé vražděni z nejrůznějších příčin a nejrůznějším způsobem. Antihrdiny byli vrazi až sadističtí vrazi, kanibalové, obecně extrémně zlí lidé, defektní jedinci, z jejichž činů může divák pociťovat nauseu a hrůzu, ale vždy to byli lidé (i když odporní), kteří disponovali alespoň do jisté míry emocemi. Byli jako poškozený stroj, ale stále je bylo možné (s trochou přemáhání) považovat za lidi.
V tomto směru je ale Serpant výjimečný. Vypovídají o něm slova jeho matky, která (v S01E07) o něm a jeho otci říká: "Pro ně je láska jen něco, co cítí ostatní. Dívají se a zjišťují, jak ji napodobovat. Ale vždy je jen hraná." Ve skutečnosti jde o všechny lidské emoce. Jako by byl hrdina jiný živočišný druh - zjevně nedisponuje žádnými základními emocemi, které jsou součástí definice člověka. Patrně z toho také plyne jeho naprostá ignorace obecně zažitého hodnotového žebříčku, kterým se do jisté míry řídí i ti nejhorší z nás. Zjevně se jednalo o jedince s těžkou poruchou limbického systému a nefunkční amygdalou, o ne-lidského jedince.
Vysoké IQ není vše, zejména když se stane jeho doplňkem ryzí pragmatismus bez korekce mravním kodexem (bez zpětnovazebních prvků - výčitek) a ambice. Potom se není čemu divit, že byl Serpant schopný kvůli vlastnímu prospěchu zákeřně a bezcitně manipulovat své okolí a z něj odstraňovat nehodící se jedince způsobem, hodným nácků v koncentračních táborech. Nejhnusnější nebyly vraždy, nakonec ani jejich způsob, ale systematické zneužívání lidské důvěry a "soucit", dosahující záporných hodnot - tedy proč, za jakých okolností a jakým způsobem k nim docházelo.
Charles Sobhraj je snadno dohledatelný ve WIKI. Bohužel, protože ani tam se divák úlevy nedočká, protože fakta se od seriálu až tak moc neliší - popisuje skutečně existujícího jedince.
Jsem si jistý, že se na seriál přes jeho nesporné kvality již nikdy znovu nepodívám.
I když mi je z něj doteď špatně, tak mu musím dát vysoké hodnocení - už jen proto, že je to memento, demonstrující, že i takoví jedinci se mezi námi pohybují.
Miniserie není zatížena wokeistickými prvky, které by v seriálu dějově ze sedmdesátých let diváky znechutily, děti květin (tvořící většinu postav z řad obětí) patřily ke generaci, která na rozdíl od té dnešní přesně ví, co má v rozkroku a homoideologie tehdy nebyla na pořadu dne :-)
Technikálie:
- Zaujalo mě, v jakých zemích sedí řičič auta napravo, kde vlevo a kde se v seriálu jezdí vpravo a kde vlevo. Zpětně si nejsem jistý, jestli to bylo ve všech případech O.K. - možná to byl důsledek přejíždění ze země do země.
- Záběry ze sex show v Bangkoku byly velmi "zjemněné", tak skutečně nevypadá. Pravděpodobně proto, že by pruderie diváků neunesla to, za čím jezdí miliony turistů.