Together with Me

#3

Číslo tři (ze čtyř) z mého nedobrovolného seznamu "koukni se ještě na tohle 🥺".

Upřímně po začátku, který mě lehce (fajn, možná trochu víc) vyděsil, mě nakonec směřování seriálu hodně překvapilo, protože jsem vzhledem ke svým minulým zkušenostem čekala něco úplně jiného. Po první epizodě mi seriál totiž trochu připomínal mé číslo dvě, TharnType, ale jak se nakonec ukázalo, nemohla jsem být dál od pravdy.

Je to dobrá odlišnost, nebo není? Sama nedokážu říct. Je to z extrému do extrému. Na jednu stranu se mi líbilo sledovat realistický vývoj postav, na stranu druhou bylo ale všeho tak málo, že po x epizodách sledování toho, jak se si Korn a Knock navzájem vyhýbají a spíš vypadají, jako by se nenáviděli, jsem k nim jako k páru už nedokázala přilnout a ve výsledku mi byli docela ukradení (to už pro mě byly v tomhle směru mnohem zábavnější ty různé ústřižky z interviews, které ten někdo, kdo mě tohle donutil sledovat, občas sdílí na twitteru). Ve výsledku mi přišlo, že jsem fandila víc Phuovi a jeho učitelce/Kornově sestře. A asi bych i fandila Knockovi a Pleng, kdyby to s ní nebylo tak, jak to bylo.

Mnohem víc mě, abych pravdu řekla, bavilo sledovat přátelství té jejich party. Ať už jde o úžasně ráznou Yihwu, Faii (ať už mě ostatní deprimovali jakkoliv, tyhle dvě do seriálu přinášely zábavu a nemám proti nim jediné křivé slovo) nebo ostatní, bylo fascinující vidět, jak všichni drží při sobě a co všechno jsou pro ostatní ochotni udělat. To a Yihwa obecně pro mě byly asi největší klady celého seriálu (teda, ještě mě čeká druhá řada, tak uvidíme).

U sledování jsem se nepochybně bavila, fakt jsem to docela prožívala (hlavně ty momenty, kdy mě někdo štval, a těch momentů frustrace bylo nespočet), zvukové efekty mě občas pobavily, zároveň mě ale trochu mrzí, že jsem si sledování neužívala víc, protože potenciál tam podle mého byl. 65 %