Po zhlédnutí Transparentu si konečně připadám normální, protože tady není absolutně nikdo. Dalo by se i říct, že je to jeden z těch žánrů, které jdou normálně mimo mojí ligu. Každá postava je svá a něco svým postojem vyjadřuje a psát, že je to občas už dost přes čáru je směšné, protože to je de facto stále. Úsměvné, ale občas i trochu smutné, ale jiné. Nejvíc mě fascinoval Jeffrey jako maťka nebo ťamka, to je jedno. Myslím, že si tu roli dost užíval a nevylučuji, že je to jeho životní role, protože po tomhle vystoupení na něj rozhodně nezapomenu.