(Antoine dojídá večeři v hospodě, jeho dcerka je celá od kečupu.) Davis: Kdo je tohle? Antoine: To je moje dcera, Honorée. Davis: No ty vole. Antoine: Její máma se tu za mnou měla stavit a vyzvednout ji, než začnem hrát, ale má zpoždění. Davis: Člověče, ta je zaneřáděná, že vypadá jak kotleta.