(Bosco je u okýnka, kde se vydávají vysílačky.) Bosco: 43? Ten šmejd se vůbec nedá ztišit a příšerně v něm skřípe. policista:(naprosto bez zájmu) Tak to tě lituju. Bosco: Z pěti dnů ji mám potřetí. policista:(Odpoví opět bez větších emocí a ani se na něj nepodívá.) To jsem tu asi dva dny nebyl.
(Sully, Ty, Bosco a Yokasová jdou po schodech do vyššího patra k bytu, kde si myslí, že se skrývá střelec.) Bosco:(na Tye) Kde máš zásobníky? Ty: Na pásku. Bosco: Vzadu? Přendej si je radši dopředu. Sully: Kdyby prvních šestnáct ran nestačilo? Nejsi v Normandii. Bosco: Máš záložní zbraň? Ty: Ne. Bosco: Sežeň si ji. Já mám malýho Smise v pouzdře na kotníku. Sully: Malýho jako tvůj mozek. Bosco: Ty žárlíš? Sully: Na tvý bouchačky? Ty stejně jednou vybouchneš. Yokasová:(Když dojdou k bytu.) Tak, a co teď? Rozepnete zipy a já začnu měřit? Sully: Na Bosca stačí dětský pravítko. Bosco: Spíš metr. (A vykopne dveře.)
(Bosco a Yokasové zatknou šmíráka, který vypadá jako klaun. Cestou na stanici je klaun neustále uráží, jak jsou policisté k ničemu, blbí atd. Bosco je naštvaný, ale Yokasová ho uklidněje jen do jisté chvíle.) Yokasová: Ať mele. klaun: Co říkáte, pane? Proboha, jste ženská. Promiňte, ale popletla jste mě. To bude tím knírem a širokejma ramenama. Bosco: Vafli? Yokasová:(Otočí se dopředu a připoutá se.) Samozřejmě. (později) Pozor na toho psa! (Bosco šlápne prudce na brzdu a klaun vzadu narazí tváří na mříž, která odděluje přední a zadní sedačky.) Jezdit po tomhle městě je vážně nebezpečný, že jo? (Otočí se dozadu na klauna.) klaun: Au.