Ben: Měl by to být někdo, kdo při tobě bude stát, až budeš stará a ošklivá a budeš potřebovat takové to křeslo, na které jezdíš po schodech. Tucker: Moje babička na jednom takovém náhodou umřela. Jo, jezdila nahoru a dolů tak dva dny, než ji našli.
Tucker: Nemůžu uvěřit, že jsi vzal mimino na vloupání. Ben: Děláš si srandu? Je to geniální. Když nás někdo chytí, prostě se vymluvím, že jsem jen hledal místo, kde bych vyměnil plenku. Věř mi, nikdo nebude kontrolovat, jestli nekecám.
Bonnie:(po telefonu) Musíš si promluvit s Logan. Danny: To jsem udělal. Bonnie: Udělal? A jak to šlo? Danny:(Otočí se na Logan, která vedle něj spí nahá.) Ne zrovna přesně tak, jak jsem myslel, že to půjde.
Tucker: Můžu vás poprosit o pivo? servírka:(naštvaně) Chvilku vydržte, máme nějak málo lidí. Ben: Jo, asi bych si neměl dávat svou pauzu uprostřed polední špičky.
Riley: Podívala jste se někdy někomu do očí a řekla si, že to bude ten pravý? Bonnie: Jo. Dnes ráno v bance, včera v supermarketu a před dvěma týdny na dopravce.
Riley: A vůbec mi nevadí, pokud spolu budete chodit. Danny: Chodit spolu asi nebudeme. Potom, cos odešla, se tak nějak vypařila. Riley: Díky Bohu! Protože to, co jsem řekla, jsem vůbec nemyslela vážně.
Bonnie: Buď je to ten nejhorší lhář, kterého jsem kdy potkala, nebo si myslí, že jsem ta nejblbější ženská na planetě Zemi. Riley: Mohlo by to být obojí.
Bonnie: Rozhodně vyhraješ. Ben: Vážně? Myslíš? Bonnie: Proboha, ne! Všichni v téhle budově tě nesnáší. Já jsem tvoje matka a nehlasovala bych pro tebe.