(Ben uviděl Tuckera dělat snídani a zjistil, že má ženskou návštěvu.) Ben: Nikoho jsi tady neměl od doby, co ses zbavil té děsné fúrie Vanessy. Tucker: Hele, takhle o ní nemluv. Tak hrozná nebyla. Ben: Opravdu? Požíračka mužů? Ničitela zábavy? Příšera z Manhattanu? Zlá čarodějnice z West Side? Vážně, Tuckere, došly nám pro ni přezdívky... Je tady, že jo? Tucker: Ano, ano je.
Riley: Jeho táta mi ho nechal přinést. Spolu s jeho řetízkem, kterého si nesmírně cením. Danny: A který ses pokoušela spláchnout do záchodu, když tu ještě byl.
Danny: To je divný. Fitch je první mrtvej člověk, kterýho jsem potkal. Tucker: A právě proto ho uctím svým životním seznamem. Ben: Tvým co? Tucker: Životním seznamem. Však víš? Všechny ty důležitý věci, který chci před smrtí udělat. Podívej. Plavat s delfíny, utíkat před býky, randit s dvojčaty Mandy a Sandy.
Riley: Nemůžu uvěřit, že to poslední, co jsem mu řekla, bylo "Co? Špatně tě slyším! Panebože, tvůj mobil je na prd!". Bonnie: Alespoň jsi mu neřekla "Uvidíme se v pekle, starče!". Promiň, dědo.
Ben: Co kdybychom se přesunuli k večerní zábavě? Megan: A co by to přesně mělo být? Ben: Říkejme tomu překvapení. Ale aby bylo jasno, povlečení jsem si převlékl.
Danny: Hej, Bene, ty tvoje nové ručníky jsou fakt super. Sice jich musím použít několik, aby mě to utřelo, ale jsou pořádně jemné. Ben: To jsou ručníky na ruce!
(Danny se nové sousedce představil jako Juan.) Tucker: Juan? Danny: Chtěl jsem ji říct, že jsem z budoucnosti, ale pak mi došlo, že by to asi prokoukla.
Danny: Skvělé načasování, Emmo. Dáš si se strejdou Dannym chlazené pití? A kdybys měla hlad, můžeš si vzít půlku mého sendviče. Ben: Hele, ne každé dítě dokáže sníst sendvič v šesti měsících. Ty jsi byl výjimka. Danny: Já vím. Proto jsem ho chtěl rozmixovat.
(Riley pořádá knižní klub a chce po Benovi, aby dostal z bytu svou mámu.) Ben: Hele, mami, Riley dnes večer pořádá knižní klub, tak co kdybychom... Bonnie: Vážně? Já miluju knižní kluby! Kdy a kde a co mám předstírat, že jsem přečetla? Ben: Tak takhle se vstupuje do knižního klubu, skvělá práce, mami. Bonnie: Dřív jsem pořádala knižní kluby pořád. Byla to děsná zábava, tedy do doby, než se k nám přidala vysávačka veškeré srandy a všechno nezničila. (na Riley) Až zase budeš mluvit se svou mámou, řekni jí, že ji pozdravuju.
Riley: Pořádám knižní klub. Ben: To zní jako že moje máma není tvým největším problémem. Riley: V tom klubu jsou všechny super holky z práce! Trvalo mi šest týdnů, než jsem je přemluvila k účasti. Ben: Šest týdnů, co nikdy nedostaneš zpátky.
(Bonnie se nastěhovala k Riley.) Riley: Říkal jsi, že tu bude jen na dva dny! Jak dlouho trvá, než se vykouří byt? Ben: Kdybych ti řekl pravdu, řekla bys ne.
(Emma brečela, protože jí kluci ztratili plyšáka. Našli ho v Dannyho tašce do posilovny po tom, co spadl do louže.) Ben: A všichni v království žili šťastně až do smrti, a to díky vycpanému beránkovi, který je tak trochu cítit louží.
(Tucker přijde obalený v toaleťáku.) Tucker: Co vy na to? Ben: Ou, mumie. To se mi líbí. Tucker: Chtěl jsem jít za šílence v toaleťáku, ale mumie je lepší.
Amy:(na Riley) Abys věděla, nejsem upjatá. Nikdo není tak odvázaný jako já. Jednou jsem ukradla mýdlo z hotelu. Jo. A někdy v supermarketech jím hroznové víno. A neplatím za něj.
Riley: Jde o Dannyho. Amy ho úplně mění, což je divný, protože to byl on, kdo ji nazval upjatou. Amy: Danny řekl, že jsem upjatá? Bonnie:(na Riley) Mimochodem, Amy je tady.
(Bonnie přehrabává gauč u kluků.) Bonnie: Zbývá dvacet minut do mé hodiny a nemůžu najít svůj hřeben pro štěstí. Neřeknu ti, co jsem našla místo toho, jinak si tu už nikdy nesedneš. Riley: Je to oficiální, nechápu muže. Bonnie: Já ano, co potřebuješ?
Meghan: Kde je Tucker? Ben: Nemám tušení, jsem tu sám. Meghan: Ale potřebujeme oba rodiče pro zaškolení. Pokud tu není, Emma dnes nemůže nastoupit. Ben: Když jsem řekl "nemám tušení", myslel jsem tím "mimo město". Meghan: Vážně? Před dvaceti minutami prošel kolem okna. Ben: Hm...