D'Artagnan je zatčen za nelegální souboj, ale je to jen trik, aby si získal důvěru spoluvězně Vadima a zjistil od něj, kam schoval několik sudů ukradeného střelného prachu. Oba spolu z vězení utíkají a D'Artagnan se připojuje k Vadimově skupině rebelů, kde se dozví, že mají v plánu atentát na krále a královnu. Vadim ale D'Artagnana brzy odhalí jako špeha a jak se později ukáže, atentát má jen odlákat pozornost od jeho skutečného plánu.
Athos: Slyšela jste o d'Artagnanovi. Porthos: Víte, tyhle historky můžou hodně přehánět. Constance: Vážně? (Porthos souhlasně zabručí.) Bylo mi řečeno, že jste ho zavedli do nebezpečí, a pak opustili. Porthos: Tak nějak to bylo.
Porthos:(o d'Artagnanovi) No, já myslím, že to zvládne. Mám dost dobrý odhad na lidi. Aramis:(Uchechtne se.) Máš příšerný odhad na lidi. Zvlášť když jsi střízlivý.
Porthos: Nenech se zabít. Kousání, kopání, škrábání. To vše je dovoleno. d'Artagnan: Byl jsem vychován bít se jako gentleman. Aramis: Byl jsi vychován zemřít mladý? (Při bitvě začne d'Artagnan kopat.) Porthos: Ten tah jsem ho naučil já.
(Kapitán mušketýrům před nastoupenou jednotkou nadává za to, že nechali d'Artagnana zavřít do vězení.) Aramis: Tohle se mi nelíbí. Nikdy před tím jsem nebyl nepopulární. Porthos: Zkus si se mnou vyměnit místo. Aramis: Ty jsi na to zvyklý. Já jsem spíš romantický, hrdinský typ...
Athos:(o d'Artagnanovi) Nemůžeme pro něj nic udělat. Porthos: Nemá smysl, aby nás všechny uvěznili. Aramis: Zná krédo mušketýrů... "Každý sám za sebe!"