(Jaroslav se podívá na Vladimíra, který má místo nosu penis.) Jaroslav: Ty vole, ty máš místo nosu čuráka, jo? Vladimír: Ćůráka, prosim tě, jo. S dlouhým ů, čůráka.
Pavlína: Typický Čehún, emocionální kripel. Vladimír: Bože, Pavlo, to snad strašně nudí, že si zrovna teďka musíš vymyslet východoslovanskej teatrální vodchod. Pavlína: Víš, čo? Choď do piče, ty kokot!
(Tělocvikářka vyznává lásku Kateřině v restauraci, do které přiběhne Jaroslav.) Jaroslav: Ty chlapice hnusná, tohle to je moje žena, jestli ti to jako nevadí! Kateřina: Jo. tělocvikářka: Hele, vona má právo bejt motýl, co vyletí z kukly. Jaroslav: Sama seš kukla a vod nějaký můry, vole. Kateřina: Jo. tělocvikářka: Co to meleš, ty? (A následně dá Jaroslavovi pěstí do nosu.) Kateřina: Si upadla? Co děláš? Si blbá. Vladimír: Tak to je paragraf 146 a ty půjdeš do tepláků, kočičko! tělocvikářka:(na Vladimíra) A ty jdi do prdele! (na Kateřinu) Katko, já tě miluju!
(Děda přijde do kuchyně za brečící Kateřinou.) Kateřina: Proboha tati, co tady děláš. Víš, že ti doktoři zakázal chodit. Děda: Buď sobec, buď sobec jako já, jinak ti budou lidi srát na hlavu. Bude kaše?
(Kateřina a Jaroslav dělají narozeninovou výzdobu.) Kateřina: Hele, netahej to tam, je to krátký. Jaroslav: To je asi logický, že je to krátký, když je to krátký, ne?!
soused: Nazdar, Šourale. Šoural: Ahoj. soused: Poslouchej, stará včera hodila friťákem vo zeď, stav se odpo, hoď na to voko... Šoural: Odpoledne to nepůjde, to se chci oběsit. soused: A na večír?
(Učitelka se žákům snaží vysvětlit, že se bez drog obejdou. Ve třídě však sedí i důchodce z místního ústavu.) pan Pánek: Bez drog? Já se bez nich sotva doplazím na záchod. Děcka, nejlepší je Tramadol v čípkách. Pětistovka stačí, ale tisícovka je lepší. To máte pocit, jako že máte v prdeli raketu.
Jana: Nejsem moc dobrá ve lhaní. Vladimír: Chceš bejt jednou právnička? Jana: Ale právníci přece nemusej lhát. Vladimír: My nelžeme, my interpretujeme pravdu, jasný?