Tým SEAL

(Hoši mají volno a Sonny se chce jít bavit.)
Brock: Taky nemůžu. Cerberus má dostaveníčko s možnou partnerkou pro štěňata.
Sonny: A já myslel, že toho psa máš proto, aby pomohl on tobě si najít vhodnou partnerku pro potomky.

Ray: Jaké je první pravidlo přestřelky?
Vic: Střílet chytře a rychle.
Ray: U ostřelování to je stejné. Zvážíš všechny faktory ovlivňující kulku a zhodnotíš je.
Ostřelovač: Gravitace a vítr jsou vždy nejdůležitější.
Ray: Pak přičteš zbytek, zjistíš, co z toho vyleze, rozhodneš se a vystřelíš.
Vic: Pořádná matika.
Ray: Proč myslíš, že Sunny používá kulomet?

(Chlapi letí na misi a zatím hrají o sto šest.)
Clay: Děláš si srandu, Brocku?
Sunny: Brocku, no tak!
Clay: 4x v řadě? Podvádíš!
Sunny: Jasně, že podvádí. Se na něj podívej - i ženský mu nabaluje pes.

Ray: Založíme si kartel?
Jason: Přesně tak.
Sonny: Los tvrďákos, to zní docela dobře.

(Emma potřebuje šaty na ples a chce jet nakupovat. Chlapi jsou proti.)
Mikee: Vážně? Vždyť máš víc šatů než já fuseklí.

(Sonny vyjmenovává, co od ženy očekává.)
Davisová: A hledáš ženu nebo závodního koně?

(Clay schytal kulku do hrudi. Po chvíli, kdy byl v bezvědomí, začal lapat po dechu.)
Sonny: Tak aspoň víme, že jeho neprůstřelnou vestu nedělali někde v Číně.

(Stella s Clayem byli běhat.)
Stella: Ne.
Clay: Tentokráts mě skoro dostala.
Stella: Podváděls.
Clay: Jak se dá při běhání podvádět?
Stella: Podváděls. Ty... jak se dá při běhání podvádět? (Bez dechu vypočítává na prstech.) Loktem jsi mi zabránil v cestě. Třikrát!
Clay: Ne, ne, ne, ne.
Stella: (Pokračuje.) Třikrát jsi mě donutil zastavit...
Clay: To není podvádění. Ne, ne, ne, ne. Tomu se říká strategie.

(Tým je nasazen v Afghánistánu a Clay s Davisovou si dělají starosti, co zatím dělají jejich drahé polovičky doma v Americe.)
Davisová: Hele, jak se vlastně Stella vyrovnává s tvým prvním nasazením?
Clay: Docela dobře. Tráví čas tím, že se z ní pomalu stává expertka na všechno, co souvisí s Afghánistánem.
Davisová: (zasměje se) No tak asi je dobře, že se o něco zajímá.
Clay: Jo.
Davisová: No, víš, pokaždé když se snažím do ní vžít... prostě je to divné. Že?
Clay: To jo, ale Danny tu aspoň byl, víš. Ví, jak to tu chodí a tak. To musí aspoň trochu pomoct, ne?
Davidová: (Zabručí na souhlas.) Jo, ale ty seš v pohodě, že jo?
Clay: Upřímně... nejsem si úplně jistej, kde jí hlava vězí. Tráví dost času s tímhle chlapem, pro kterýho pracuje. S Gordonem. (Davisová se začne smát.) Čemu se tlemíš?
Davisová: Prostě... Clayi, ty si vážně děláš starosti kvůli někomu, kdo se jmenuje Gordon? Ale no tak, Stella tě zbožňuje.
Clay: Takže myslíš, že jsem jen paranoidní?
Davisová: Ano. Ale taky ne. Můj Gordon se jmenuje Tiffany. Je to Dannyho fyzioterapeutka. Představuju si, že má metr osmdesát a břišáky.
Clay: (zaujatě) Ano, jen pokračuj. (Předstírá obdiv.) Jen tak dál, Danny.
Davisová: Sklapni, blbečku.
Clay: Je to děs, co? Co nám vztah na dlouhou vzdálenost udělá s hlavou.
Davisová: Jo, to teda. Hele, viděls někdy Cizince ve vlaku?
Clay: Jasně, psychouš se nabídne, že chlapovi zabije manželku, pokud ten chlap zabije psychoušova otce. (Davisová přikývne.) Jo, no nemyslím, že bych se už dostal do fáze, kdy bych chtěl Gordona zabít.
Davisová: To ne, ale seš zvědavej. A pokud si proklepneš Gordona, tak by to bylo divný, co?
Clay: To by bylo fakt vážný stalkování.
Davisová: Ale když si já proklepnu Gordona a ty Tiffany...
Clay: ... tak to by si jen dva kamarádi navzájem prokazovali laskavost.
Davisová: Nejsme stalkeři.
Clay: (sarkasticky) Ne.
Davisová: Tak jo. Zatím.
Clay: Zatím, uvidíme se později.