(Elena podává Vanesse sporýš.) Elena: Tady. Vezmi si to. Vanessa: Sporýš vážně funguje? Damon: Ne! Vůbec ne. Vanessa: On nás slyší? Damon: Ne! To by bylo děsivé. Vanessa: Umí i číst myšlenky? Damon: Víš, jestli mě chceš vidět nahého, stačí jen požádat. Elena: Ne, to nedokáže. Ale umí být prvotřídní blbec.
Damon: Vůbec nic nejí. Elena: Musí jíst. Jaký je jeho oblíbený... druh... Damon: Oblíbený druh čeho? Elena: Druh zvířecí krve, kterou upřednostňuje? Damon: Nechutné.
John: Jednoho dne, až budeš schopný ocenit tu důležitost, ti prozradím všechno o tvém dědictví. Jenna: Dědictví rodiny Gilbertů. Zapomněla jsem, jak posvátné to je. Nejsem Gilbertová, takže jsem nebyla nikdy dost dobrá, abych to slyšela. Jeremy: Proč tě tak nesnáší? John: Spávali jsme spolu. (Jenna hodí po Johnovi plný sáček nějakého jídla.) Jenna: Jsem právě tady.
(Stefan přichází do místnosti, kde si Damon nalévá krev do skleničky.) Damon: Dáš si taky? Stefan: Ne, díky. Nemám hlad. Zrovna jsem jedl. Damon: Nemáš strach, že jednoho dne se všechna lesní zvířátka spojí a budou se bránit? Určitě si o tom povídají.
(Stefan a Damon se baví o rodině Lockwoodových.) Damon: Pokud nejsou upíři, co sakra jsou? Stefan: Možná jsou želvy ninja. Damon: Nejsi vtipnej. Stefan: Nebo zombíci.
(Damon a Stefan leží na hřišti) Damon: Jsem ohromen, Stefane. Zábava u chlastu a šipek, trocha sentimentality u fotbalu a nakonec koukání na hvězdičky.
Lexi: Panáky jsou úplatek. Potřebuju, abys mi na něco odpověděl. Co doopravdy děláš v Mystic Falls? Damon: Zkoušela jsi zdejší karamelky? Vyhrávají ceny.
Damon: Mám lepší nápad. Elena: Jakýpak? Damon: Ignorovat tu děvku. Uvidíme se. Elena: Je to chytré? Damon: Jestli si Katherine bude myslet, že si jí nevšímáme, vyláká ji to ven. Něco podnikne. Stefan: Jo? A pak co? Damon: Probodnout ji, utrhnout jí hlavu. Něco poetického.
Damon Salvatore: Nemusíš se s ní setkat, pokud nechceš. Elena Gilbert: Nemám moc na výběr. Alaric Saltzman: Vyhrožuje, že začne zabíjet lidi. Damon Salvatore: Ou. Beru to tak, že vám to vadí.
pan Tanner: Pane Donovane. Chtěl byste využít tuto příležitost jak se vymanit ze škatulky prostého sportovce? Matt: To je v pohodě, pane Tannere, mně to vyhovuje.
(Damon telefonuje Stefanovi.) Damon: Kde je můj prsten? Stefan: Dal jsem ho Zachovi, aby ho schoval. Neměls ho zabíjet. Damon:(znejistí) Ach. Skoro jsi mě dostal. Kde je? Stefan: Dobře přinesu ti ho, ale potřebuju na to čas. Damon: Poslal's ho snad do Říma? Kde je?
Stefan: Nezačínej si se mnou, Damone. Damon: To ty jsi s tím začal, Stefane. Tím svým "jsem tak nejistý, nechej Elenu na pokoji" proslovem. Jenom si to užíváš. Stefan: Dokud to bereš na vědomí. Damon: Huh? Cože? Postrádáš smysl pro humor, Stefane. Stefan: Ve skutečnosti jen nemám smysl pro Damonův humor. Damon: Damonův humor? Koukni, chápu to, vážně. Jsem skvělejší, víc sexy, lepší volba.