(Caroline a Tyler mluví o Rebece.) Caroline: Konečně se mi téměř podařilo přesvědčit tvoji mámu, aby mě přestala nenávidět. Takže v nějaké divné upíří trojce s jejím synem asi nebudu chtít být přistižena.
Stefan: Potřebuju půjčit nějakou kravatu. Damon: Máš své vlastní. Stefan: Je mi 162 let a jdu na školní ples. Potřebuju lepší kravatu. Elena: Nebo bys nemusel chodit. Stefan: Jsem ovlivněn, abych tě chránil. A pokud se podívám na záznam tvých školních plesů, tak je to dost tragické. Když se necháš zavraždit královnou plesu, tak budu mít ještě štěstí.
Bonnie: Musím vyřešit ten problém s duchy, Caroline. Přednášku o Jeremym si nech na později. (Kniha kouzel se sama od sebe otevře.) Caroline: Tvoje kniha kouzel se právě... Bonnie: Myslím, že ano. Caroline: Řekni mi prosím, že je to recept na čarodějnické sušenky?
(Damon se omlouvá Alaricovi.) Damon: Inu... Já někdy dělám věci, které bych dělat nemusel. Alaric: Použiješ tu samou děsnou omluvu, co jsi řekl Masonu Lockwoodovi? Damon: Jo, no... U něj jsem to nemyslel vážně.
(Mason chce, aby se mu Damon omluvil za to, že ho zabil.) Damon: Máš pravdu. Nemusel jsem tě zabít. Dělám spoustu věcí, které bych dělat nemusel. Mason:(směje se) Tak to stačí.
Damon: Neměl bys třeba strašit svou rodinu? Tvůj synovec se zrovna změnil ve vygumovaného hybridního posluhovače. Mason: Kvůli tomu jsem tady. Abych Tylerovi pomohl. Damon: Promiň, že tě zklamu, kamaráde, ale Tylerovi není pomoci. Alespoň dokud je Klaus naživu. Což je jako navěky.
Jeremy:(o Lexi) Ani nevím, jestli je na druhé straně. Elena: Tak se tomu říká? Jeremy: Tak tomu říká Anna. Na tohle téma oficiální brožurky neexistují. Elena: Tak co to teda je? Nějaký nadpřirozený očistec?
Elena: Dej mi to. Zvládnu to. Damon: Ne, nech mě. Elena: Damone, no tak. Damon: Eleno, skoro tě ugrilovali. To nejmenší, co můžu udělat, je poskytnout ti první pomoc.
Bonnie: Proč by mi měla skutečnost, že můj přítel vidí duchy svých bejvalek, tenhle zážitek překazit? Caroline: Ano. A proč by mně měl můj přítel, který byl přeměněn v hybrida, zničit můj jinak báječný den.
Rebekah: Přestal bys ze mě dělat spratka? Nejsem žádný spratek! Klaus: Tisíc let zkušeností mě přesvědčily o opaku. Stefan:(na Klause) No, ty taky nejsi zrovna zlatíčko. Strávil jsem s tebou jenom jedno léto, a už mám chuť ti urvat hlavu.
Rebekah: K těm šatům musí být ještě něco. Stefan: Není. Rebekah: Pak se musejí ženy 21. století oblékat jako prostitutky. Jen když jsem na sobě měla kalhoty, tak si mě všichni měřili pohledem. Klaus: Kalhoty jsi nosila proto, aby dnešní ženy nemusely nosit nic.
Gloria: Děláš si ze mě srandu? Klaus: Takže jak vejde hybrid do baru, barman říká, ... Gloria: Přestaň. Můžeš být neporazitelný, ale to neznamená, že jsi vtipný.
Damon: Vstávat a cvičit, ospalče. Elena: Co to děláš?! Vypadni! Damon: Víš, snila jsi o mě. Vysvětluje to to slintání. Elena: 6:00 ráno. Vážně? Skutečně nemáš nic lepšího na práci v 6:00 ráno?