Útěk z vězení

T-Bag: Všichni jsme si rovni!

C-Note: Hej Sucre, mám otázku na tebe a ostatní Mexikány.
Sucre: Tak to ti asi moc nepomůžu, když jsem Portorikánec.

Abruzzi: (k T-Bagovi) Budu mluvit srozumitelně, protože je mezi námi jistá evoluční propast.

Michael: Jak se ti ta nabídka líbí?
Mahone: Jako od mrtvoly.

Linc: Vypadá to, že jsi ponocoval.
Michael: Jo. Skoro celou noc jsem krmil krysu čokoládou.

Michael: (na Sucreho) Kolik vteřin dokážeš zadržet dech? 45? 60? Přesně tolik ti zbývá života, když teď odejdu.

Lincoln: Umíte anglicky?
číšník: Ne!
Lincoln: A co americky?
(Lincoln vytáhne balíček bankovek.)
číšník: Ano!

Sucre: (k T-Bagovi) Zmiz, nebo tě zkopu do kuličky. A nedá mi to moc práce.

Michael Scofield: Jmenuji se Michael Scofield. Jsem na útěku. Před třemi týdny jsem byl v Panamské věznici. Dostal jsem se tam, protože mě pronásledovala Společnost. Společnost je zkorumpovaná organizace. Její vliv sahá na jakékoliv pozice průmyslu a vlády. Dostal jsem na výběr. Buď se mi podaří dostat jednoho z nich, Jamese Whistlera, ven z vězení, nebo zabijou jedinou ženu, kterou jsem kdy miloval. Doktorku Sáru Tancredi. Dodržel jsem svojí část dohody. Dostal jsem Whistlera ven. Ale Společnost stejně Sáru zabila. Nevím, proč chtěla Společnost dostat Jamese Whistlera ven z vězení. Ale sledoval jsem ho až sem, do Los Angeles. Je tu společně s dalším agentem Společnosti, známým pod jménem Gretchen. Tím samým agentem, který zavraždil Sáru. Tohle vše končí dnes. Přišel jsem si pro svou spravedlnost. Takovou spravedlnost, kterou mi porota a soud nedají. Pokud tedy čtete tento dopis, vězte, že jsem zemřel ve snaze pomstít smrt Sáry.

Bachař: Pane Scofielde, je na čase se se Sonou rozloučit...

bachař: Neblbni, T-Bagu, zas takový vedro není.
T-Bag: Že není vedro?? (ukáže na toho nejčernějšího borce) Když tenhle ráno vstával, byl bílej.

T-Bag: Na tý fotce vypadám jako úchyl..