Sluníčko se někde zapomnělo. Uzlík a Mazlík si tedy hráli s děťátkem sami. Vtom k nim přiběhl kozlík a chtěl si hrát na trkanou. A vítěz že se povozí v kočárku. Začali hrát. Kozlík měl ostré rohy, a proto vyhrál. Zatím se vrátilo sluníčko a spravilo Uzlíkovi rozbitý uzel. A kozlík hnedka do kočárku a vozil se. Děťátko nemělo kde spát, proto se sluníčko vydalo za ním. Ale kozlík nechtěl zastavit, proto si sluníčko vzalo na pomoc nejprve obláčkovou koloběžku, pak obláčkové auto a nakonec i aeroplán. Kozlík na své cestě jel v kočárku velice nebezpečně a skončil u obrovského kořenu. Tam ho sluníčko dohonilo, vytahalo za uši a vyhubovalo mu. Pak se vrátilo se všemi domů a děťátko mělo zase svůj kočárek.