(Paul chce ze své dcery dostat jméno jejího přítele.) Rosie: On nemá jméno. Paul: On nemá jméno? Rosie: Ne. On vlastně věří, že jména jsou kotva, která ti zachytí duši. Paul: Prosím, řekni, že si děláš legraci. Rosie: Samozřejmě, že ano.
(Paulova dcera si stěžuje na bratra.) Rosie: On utopil můj iPod! Měla jsem oblečení na pračce a on ho hodil dovnitř spolu s ostatním svým nechutným oblečením. A můj iPod byl samozřejmě v mojí kapse. Paul: Proboha! Rosie: Já vím! Paul: Já tomu nemůžu uvěřit! Rosie: Já vím! Paul: Takže tvůj bratr si sám pral?