Velvyslancova dcera

Spíš než drama roztahaný muzikál

Na tento seriál jsem se zprvu docela těšil, jelikož dle obsahu vypadal zajímavě, bohužel zdání klame. Nakonec jsem Velvyslancovu dceru sledoval až do 130. dílu, tudíž do odjezdu Nare (kupodivu v tomto seriálu tvůrci nenechali hlavní postavu zemřít, což je u Tureckých dramat vzácná výjimka) a do zakončení linky s Gedizem, pak už ten zbytek nemělo cenu dokoukat. Jediná alespoň trochu sympatická a vtipná postava s vyřídilkou je Elvan, zato Sancar mi lezl na nervy, jak té prohnané Menekşe sežral lacinou fintu s těhotenstvím a že ji už dávno nevykopl z baráku. Nare věčně dělala drahoty, třebaže Sancara údajně stále milovala, nechtěla s ním být, pak zase chtěla a tak stále dokola. I Kavrukovo filozofování se časem omrzí a románek Yahya+Dudu mě nezajímal. Většinu dílů jsem spíš jen tak v rychlosti prolítl, u tohoto seriálu se to ani jinak nedá. Nejenže se vyloženě v každém dílu zdlouhavě béká (někdy dokonce i vícekrát za díl), což spíš dělá z dramatu muzikál, ale i scény s mluvenými pasážemi jsou zde strašně zdlouhavé, dialogy jsou zpracovány tak, že někdo řekne větu, pak je několik vteřin odmlka, během níž na sebe protagonisté mlčky čučí a teprve pak ten druhý odpoví. V každém 45-minutovém dílu je tím pádem souhrnně 10 - 15 minut čistého dialogu, což je pro mě coby diváka potrpící si na kvalitních dialozích utrpení. Ke všemu ten český dabing je dost mizerný, hlavně po stránce úpravy dialogů, každá třetí věta začíná hnusným pražským "hele", což mě neskutečně irituje. I počet dabérů je žalostný, Meissel kromě otce Nare daboval veškeré další starce a vlastně skoro kteroukoliv epizodní mužskou postavu starší padesáti let a i Halešová dabovala více hlavních rolí (kromě matky Gedize a Muge i Gülsiye). Možná kdybych nebyl netrpělivý a počkal si na slovenský dabing, třeba by požitek ze seriálu a i mé výsledné hodnocení bylo alespoň o chloupek vyšší, takhle tomu víc jak 30% nedám.