Viceprezident(ka)
(Veep)
skvelý sarkazmus
Na tomto seriály sú v podstate skvelé dve veci. 1. Julia Louis Dreyfuss ktorú si asi ani neviem už v inej úlohe predstaviť a ironický pohľad na (ne)podstatnú funkciu víceprezidenta USA, ktorý je v podstate taký komorný a dvorný šašo pre prezidenta USA. Výborné uštipačné dialógy v kombinácii s prísnosťou jej sekretárky dávaju tomu seriálu určitý špecifický pátos z americkej administratívy
Nej(více)prezidentka
1. série - 80% - Strach o to, že se svou minimální teoretickou znalostí americké politiky nemám šanci stíhat souvislosti, se definitivně rozplynul u epizody o nelichotivých přízviscích. Mnohem víc než o zákulisí Bílého domu a dalších klíčových vládních budov je Veep o vtipkování ve zcela nevhodných situacích a situačním Murphyho zákonu, který ukazuje, že když se nějaký trapný moment může stát ještě horším, zcela určitě se tak stane. Seriál, který jsem zkusil čistě kvůli touze po přezkoumání humoru značky HBO, se stal nejen díky geniálně všudypřítomnému Garymu velmi příjemnou a chytrou jistotou, která zaručuje takřka nepřetržitý úsměv.
2. série - 80% - Nevyrovnané, ale v důsledcích o to vděčnější. A hlavně sebevědomé. Danovi to od úst pálí s větší kadencí, Gary je ještě milejší a ty opravdu dobré díly patří k tomu nejlepšímu, co sitcomová scéna v současnosti nabízí. Kdo ale dokáže vládnout prostoru nejtriumfálnějším způsobem, je Julia Louis-Dreyfus. Její výraz a mimika jsou totiž natolik odzbrojující, že bych se do jejího týmu přidal téměř bez váhání. Proto je velká škoda slabých epizod ve druhé polovině sezóny, které vlivem vyloženě nasíracích postav (Furlong, Andrew) spíš rozhořčí než pobaví.
3. série - 90% - Kdo mrkne jednou, přijde o fajn hlášku, kdo mrkne dvakrát, ten rovnou o celou břitkou pointu. Tvůrčí tým kolem Armanda Iannucciho má sice nabroušeno konstantně, ale až právě letos se jim daří střílet ostrými prakticky po celou pětihodinovou stopáž. Královna Julia si svoji roli snad nikdy neužívala tak moc jako právě teď. Tu rafinovanost, kterou spousta lidí vidí ve druhé sérii House of Cards, jsem já našel ve třetím roce Veepu. Možná nepřekonatelný vrchol celého seriálu, možná definitivně nalezená vlastní tvář.
4. série - 85% - Zase o něco ostřejší a ke svým postavám krutější. Ale čím větší sodu dostávají Mike s Garym (o chudince Catherine nemluvě), tím lépe chápu všechny herecké či tvůrčí nominace na nejrůznější seriálové ceny. Taková Anna Chlumsky totiž kvete sezónu od sezóny a právě lapálie, které si scénáristé na její Amy přichystali letos, ji vyhouply až k hereckým výkonům na hranici mrazivé dokonalosti. Naštěstí se pořád jedná o chytrý čistokrevný sitcom, takže za nejbližším rohem čeká přesná glosa (třeba od nováčka Ericssona) nebo prvotřídně nepasující hovězí hláška od bezelstného Richarda Spletta. V těchto kruzích zkrátka všechno i nadále funguje a já si moc přeju, aby fungovalo dál i po odchodu současného hlavního tvůrce.
5. série - 100% - Že cestu na samotný kvalitativní vrchol dokončí právě až nový showrunner David Mandel, bych nečekal ani v nejrůžovějších snech. Za následek to tak má nejen dokonalou diváckou slast při sebečernější průpovídce, ale i čím dál hlasitější povzdechnutí nad tuzemskou ignorací tohoto skvostu. Zatímco za mořem si Julia Louis-Dreyfus chodí rok od roku k čím dál zaslouženějším Zlatým glóbům, tady je Víceprezident(ka) pravděpodobně navždy odsouzena do modrého pásma při vzorku pár stovek hodnocení. A jakkoli je mi často většinový názor víceméně jedno, tváří v tvář dokonalým running jokům ("podoba" Marjorie a Seliny, odkazování Catherine mimo jednací místnost, snaha ambiciózní Candi o zaměstnání v Bílém domě) tuhle ignoraci zas a znovu nechápu. Nespočet druhů humoru napěchovaných do půlhodinky už dlouho nechutnalo takhle komplexně.
6. série - 80% - Scenáristé letos poprvé pocítili, jaké je to mít volnou ruku. Konečně mohou zamířit i mimo politické spektrum a na výsledku je to pořádně vidět. Jakoukoli odbočku mimo Washington nebo do té doby obvyklá témata píšou jako pořádně divokou jízdu, která ale občas až vybočuje ze standardu, na který jsem zvyklý. Jakmile se totiž hlavní hrdinka ocitne na všelijakých oslavách či zábavách, jde zápletka i humor až tak daleko za pomyslnou hranici, že začnou eskapády všech zúčastněných působit až trochu křečovitě. Jakmile se ale přepne zpátky do obvyklých vod, je ostrý slovní humor zpátky v plné síle a jakákoli hláška, která z úst bezchybné Louis-Dreyfus spadne na kohokoli z přítomných, je dokonalým zlatem. Jako obvykle toho nejvíc slízne Catherine, což vzhledem k její naivitě a roztomilosti zamrzí, ale zároveň od podobných slovních bitev nejde odtrhnout zrak.
7. série - 80% - Se všemi průvodními znaky a s přesnou dávkou konkrétních running jokes. Přesto ani odchod ze scény není na čistou jedničku, jakkoli scenáristický záměr byl dokončen přesně podle dlouhodobého plánu. Ze Seliny je tak s přibývajícími sériemi definitivně osoba, která je schopná hodit pod vlak kohokoli z přítomných nahrávačů a pomocníků a na to se mi i přes dokonalou nadsázku nedívá snadno. Přesto trvám na tom, že právě Veep je hereckou i kousavou stránkou to nejlepší, co jsem v politických seriálech kdy viděl a poslední dialog Seliny a Garyho nejlepším momentem celých sedmi let.
Příjemné a spíše průměrné
Veep je seriál který se určitě nestane kultovním, ale většinu dílů mile pobaví občas se upřímně zasmějete a především se trochu přiblížíte životu v politice, kdy poznáte, že politici jsou vlastně lidé, kteří jsou jen fotkami na plakátu a sami toho příliš neví a bez svého týmu by do týdne skončili. Prakticky každý den řeší jeden problém za druhým, ale žádný týkající se politiky, ale v naprosté většině pouze popularity a jak co vyzní ve zprávách. Rozhodně to není nové Jistě, pane ministře, ale jako politická komedie pobaví a díky malému počtu dílů nezačne nudit.
Hmm...otravné
To je jediné čo ma napadá, pri tomto seriály. Neviem, nechcem ho priamo zatracovať, videla som horšie. Pre mna je to však priemer a najmä...ja som ho asi nepochopila. Neviem, čím to je, pretože seriály z politického prostredia som už videla a brala som ich v pohode, ale toto. Neviem, možno som nie stará. Po pravde, chcela som to vidieť najmä kvôli Anne Chlumsky, za čo som bola rada, ale nevydržala som ani tie obligátne 3 diely čo si dávam. Proste sa to nedalo. Verím, že je to podobné naozaj v tom senáte a že to tam tak chodí, ale tento štýl seriálu ma vôbec nezaujal, dokonca otravoval. Hej, tak by sa to dalo nazvať...otravné. Či už ide o hlavnú predstaviteľku, cez jej štáb a aj problémy okolo toho.
Baví mě...
Když seriál z politického prostředí tak buď thriler nebo komedie. Nedá se sice srovnávat s Jistě pane ministře ale momenty které mě baví jsou situace které asi napadnou každého člověka... jak by se v týhle lidský situaci zachoval politik? Herecké obsazení je výborné.
Hmmm..
No v prvom rade musím povedať, že som čakala niečo iné. Niečo ako Spin City s hlavnou hrdinkou - ženou, ale v konečnom dôsledku to nie je zlé, len by som možno zniesla taký prvoplánovanejší humor. Juliu Louis-Dreyfus poznám z The New Adventures of Old Christine a to sa mi páčilo, bola to taká príjemná oddychovka(okrem iného tam bol aj Clark Gregg zo SHIELDU, ktorý je podarený), ale toto je také strnulé niekedy. Možno mi tam ozaj vadí tá politika.? Ale tak pozriem to ďalej a uvidím, zatiaľ som v polovičke 2.série.
Slábnoucí slabota
"Komedie" z politického prostředí, která upadá do šedého průměru. Hlavní problém je asi skoroabsence humoru a pro našince celková komplikovanost amerického volebního systému a jejich politiky vlastně vůbec. Pokud seriál něco vůbec ukazuje, tak asi jen to, že tahle funkce je jeden mnoho let dlouhej sprint, kde si nejde udržet čisté ruce.