Ve Strdíně vrcholí sklizeň, obě vinařství jedou na plné obrátky. Moraváci mají před Waldemarem náskok díky Hroudovu pracovnímu nasazení. Kvalita hroznů slibuje velmi dobrý ročník. Waldemar si chce ale výhru nad Vlčkem pojistit. Nařídí Bartákovi s manželkou, Venoušovi a Jožinovi, že mají ukrást několik beden hroznů z Hamplova vinohradu. Ochranu Hamplova vinohradu má ale nestarost neohrožený křetický policajt Patrik Tauš. A Gábina Karasová odhalí dotační podvody starosty a její sen o jeho dokonalosti se rozplyne.
Waldemar: Je to úplně nový, přečti mi návod. Venouš: Na optickou část kápneme mošt, zavřít sklíčko, přiložíme k oku a ze stupnice odečteme cukernatost. Waldemar:(Udělá to, co mu Venouš přečetl.) No jasně, už to vidím. Devatenáct. Venouš: Devatenáct... Super. Waldemar: Paráda. Devatenáct. Takovou cukernatost Pavlíček určitě nemá, ne. Venouš: Co? Waldemar: Tak dělej! Venouš: Ale co, Waldo? Waldemar: Rozptyl mý pochyby, že Pavlíček nemá takovou krásnou cukernatost. Venouš: Ale já to nevím. Waldemar: Ty jseš vážně nepoučitelnej, prostě blbej jak tykev. Ale ta nejistota, že bych tu sázku mohl prohrát mě fakt ničí. Venouš: No, tak abys měl jistotu, že nemůžeš prohrát, tak bys to víno musel udělat z jejich hroznů, ale to je blbost, že jo. Waldemar: No to je blbost ty blbe. To by byla remíza. To by byla remíza? Ale ne prohra. Já už vím, co udělám. Venouš: Takže nejsem blbej jak tykev. Waldemar: Jseš. Teprve v prodtředí mýho analytickýho mozku ten nápad dostal nějakou podobu. Hele, skočíš pro Jožina a pro Bartákovy, hned. Venouš: Co? Waldemar: Dělej! Venouš: Proč? Waldemar: Ty blbe! Ukradnem nějaký hrozny z jejich vinohradu. Z těch uděláme Svatomartinský. Ochutnáme a když bude lepší než to naše, tak dáme do soutěže to jejich a když bude lepší to naše, tak dáme do soutěže to naše. Venouš: To je ďábelský. Takže to jejich víno budeme mít jako v záloze. Waldemar: Přesně. Venouš: No skvělý. Ale proč mám teda dojít pro Bartákovy a Jožina? Waldemar: Ty jseš vážně tak blbej že bych ti nejradši dal do držky, ale... Ty za to nemůžeš, tak to neudělám. (Dá mu pusu na čelo.) Mazej.
Waldemar: Něco se sere. Pět ráno, za dvě hodiny moraváci vstávají a co potom? Venouš: Za dvě hodiny? Tím bych si nebyl tak jistej. Waldemar: To jako asi vstávaj v pět? Aby mohli chlastat to svoje víno? (Venouš přikývne.) Ty jseš fakt blbej jak křeček! (Následující scéna) Bedřich: Já jsem po tom včerejšku dneska spal jako zabitý. Hedvika: Člověk si může někdy přispat. Vždyť Hrouda toho nasbíral nad plán. Bedřich:(koukne se na hodinky) Čtvrt na šest. Já z toho mám úplně výčitky.