(Danny je paralyzovaný jedem od krku dolů, odváží ho sanitka.) Scott: Jsi v pořádku? Danny: Stalo se to i mému bývalému? Scott: Jo. Danny: Pak je mi skvěle.
Stiles:(o Lydii) Jestli jí zkřivíš jediný perfektní světle zrzavý vlásek na hlavě, přeměním tvůj malý vlkodlačí zadek v kožich a dám jí ho jako dárek k narozeninám.
(Scott a Stiles se snaží zjistit, kdo je Kanima.) Scott:(o Lydii) Jak můžeme vědět, že to není ona? Stiles: Protože jsem se podíval té věci do očí, jasné? A co jsem viděl, bylo čisté zlo. A když se podívám do Lydiiných očí, vidím jen 50% zlo. Dobře, možná 60%. Ale ne víc jak 40 %, když má dobrý den.
(Jackson se snaží zvednout co nejtěžší závaží, Danny mu pomáhá.) Danny: Jdu si hodit sprchu. Jestli se vrátím a ty budeš ležet mrtvej pod hromadou závaží, beru si Porsche.
(Scott doslova očichává spoluhráče, aby zjistil, který z nich je vlkodlak. Srazí Dannyho a čichá k němu.) Danny: To je Armani. Scott: Huh? Danny: Moje voda po holení. Armani. Scott: Oh. Dobrá.
(Scott dělá brankáře, ale pořád vybíhá z brány, aby zjistil, který z jeho spoluhřáčů je vlkodlak.) trenér: Stilinski, co to sakra je s tvým kamarádem? Stiles: Propadá ve dvou předmětech, je společensky trochu divný, a když se podíváte z dostatečné blízkosti, jeho čelist je trochu křivá. trenér: To je zajímavé.
(Scott potřebuje zjistit, kdo další z týmu je vlkodlak.) Stiles:(Přiběhne k němu.) Řekl jsem trenérovi, že se na den vyměníš s Dannym. Scott: Ale já nesnáším hraní v brance. Stiles: Pamatuješ, jak jsem řekl, že mám nápad? Tohle je ten nápad. Scott: Oh. Jaký je ten plán? Stiles: Vážně nechápu, jak beze mě někdy přežíváš.
Scott:(o Lydii) Myslíme si, že se asi... však víš, mění... Jackson: Mění? Scott: Jo. Jackson: V? Stiles: Jednorožce. Co si myslíš, debile? Jackson: No, jestli se Lydie přeměňuje, tak ona není ta, kdo bude potřebovat pomoct. Scott: Co tím myslíš? Jackson: Bože, McCalle, ty to vůbec nechápeš. Když jsem s Lydií chodil, měli jste vidět ty škrábance, které na mně zanechala. Jak si myslíte, že to dopadne s opravdovými drápy?
Scott: Takže co mám dělat? Stiles: Nevím. Zatím. (Začne poskakovat.) Scott: Ale ne, něco tě napadá, že ano? Stiles: Jo. Scott: Dostane mě to do problémů? Stiles: Možná. Scott: Způsobí mi to fyzickou bolest? Stiles: Jo, rozhodně.
Stiles:(o Allison) Je tak trochu tvoje kotva. Scott: Chceš říct, protože ji miluju. Stiles: Přesně tak. Scott: To jsem to právě řekl? Stiles: Jo, zrovna jsi to řekl. Scott: Miluju ji. Stiles: To je ohromné. Tak a jdeme dál. Scott: Ne, jako fakt. Myslím, že jsem do ní úplný blázen. Stiles: A to je krásné. Teď, než půjdeš psát sonet, můžeme to tady dořešit, prosím?
(Stiles najde druhou polovinu těla.) pan Stilinski: Dobře, no, co kdybys mi pomohl porozumět, jak přesně jsi na tohle přišel. Stiles: Hledali jsme Scottův inhalátor. pan Stilinski: Který upustil kdy? Stiles: Tuhle v noci. pan Stilinski: Tuhle v noci, když jsi byl venku a hledal první část těla. Stiles: Přesně. pan Stilinski: Tu noc, kdy jsi mi řekl, že jsi sám a Scott je doma. Stiles: Ano! (Uvědomí si to.) Ne. Do hajzlu!
(Scott a Stiles se snaží vykopat půlku těla na Derekově pozemku.) Scott: Co když se vrátí, než stačíme zmizet? Co když nás chtí? Stiles: Na to mám plán. Scott: Kterej zní? Stiles: Ty poběžíš na jednu stranu, já na druhou. Koho chytí jako prvního, má smůlu. Scott: Nesnáším ten plán.
Stiles:(Vletí Scottovi do pokoje.) Co jsi našel? Jak jsi to našel? Kdes to našel? A jo, dneska jsem si vzal hodně prášků na nervy, takže... Scott: Zjistil jsem něco o Dereku Haleovi. Stiles: Děláš si srandu? Co? Scott: Je tam něco pohřbené. Cítil jsem krev. Stiles: To je úžasný! Teda, hrozný.
Melissa: Mohl bys prosím, zdělit svému kamarádovi, aby používal vstupní dveře? Scott: My je ale zamykáme. Nedostal by se dovnitř. Melissa: Jo, to je ta pointa.