Volání mrtvých

(Davis převlečený za Santu rozdává dárky dětem a jednomu chlapci dal kostní pilku.)
Davis: A co chceš ty? Co by sis nejvíc přála?
dívka: (nadšeně s širokým úsměvem) Pilku na kosti!
Davis: (znejistí) No, myslím, že pilky už došly, ale co bys řekla na tohle? (podá jí ochranný štít) Používá se proto, aby ti do tváře nestříkala krev.
dívka: (nadšeně) Seš nejlepší Santa na světě!
Davis: (k dalšímu dítěti) A pro tebe mám žebrový separátor... A co třeba lékařské kleště?

(Tru potřebuje Jackovu pomoc.)
Jack: Je mi líto, Tru, opravdu bych ti moc rád pomohl, ale obávám se, že budu chtít slyšet jistá dvě kouzelná slůvka.
Tru: Prosím, Jacku...
Jack: Uh, vedle! To nejsou ta slůvka, co jsem měl namysli.
Tru: Možná to nebyl dobrej nápad...
Jack: Ale no tak, Tru, chtěl bych to slyšet aspoň jednou... (zašeptá) Pomoz mi!
Tru: Nestačilo by "Polib si."?

(Truini spolužáci se baví o Vánocích.)
Tyler: (na Avery) Takže vy máte Vánoce osm dní?
Avery: Tylere, říkám ti to naposledy, je to Chanuka, jasný? Jestli ještě jednou řekneš Vánoce, přísahám, že ti narvu jarmulku do zadku!
Jensen: Tajní Santové, neměli bysme radši začít otvírat ty pohanský dárky?

(Tru přijde do školy poté, co zachránila Jensena.)
spolužáci: (tleskají) Bezvadný! Nádhera!
(Avery obejme Tru)
Tru: Taky tě ráda vidím, Avery.
Avery: Děkuju, Tru, hrozně moc ti děkuju. Děkuju, opravdu.
Jensen: Nějak mi uklouzlo, žes mi zachránila život, tak...
Avery: I když, víš, kdyby byl umřel, dostali bysme asi všichni za tenhle semestr áčko, což by bylo taky bezva.

(Opakuje se den a Harrison se s Davisem baví v márnici o novém příteli Lindsay, který ji požádal o ruku.)
Harrison: Co se stalo, doktore?
Davis: (lekne se) Ah bože!
Harrison: Tru je tady?
Davis: Ne Harrisone, je v terénu, mám něco vyřídit?
Harrison: Já to radši vyřídím osobně, ale i tak ti to řeknu, no..., mám skvělý zprávy o Lindsay...
Davis: Ona už o tom ví.
Harrison: Jak to? Teď jsem dostal vzkaz.
Davis: Protože Tru mluvila s Lindsay o tom klukovi celý týden.
Harrison: Eh, co? O jakym klukovi?
Davis: O tom, kterýho si Lindsay chtěla vzít.
Harrison: Blbost... to ne, vždyť já jsem neřekl ani slovo o svatbě...
Davis: Ehm, to je trapný, co? (lehce pokašlává)
Harrison: Počkej, musíš pokračovat. No tak Davisi, jakej kluk?
Davis: Eh, Tom... Tom... Thompson... Randall Thompson, myslím, investiční makléř s irským přízvukem, který ženský tak milujou, já to nechápu, proč mají nehody takový účinek, protože když o tom tak přemýšlíš...
Harrison: (přeruší ho mávnutím ruky): ...je to cizinec, je z jiný země. Žije úplně jinde a najednou, z ničeho nic požádá holku odsud o ruku? Haló! Co ti to říká?
Davis: Že je impulzivní a rád cestuje?

(Den se opakuje, mrtvou má být herečka Carly Anders. Tru s Davisem ji jdou přivítat k výtahu.)
Davis: Počkej, Carly Andersová, ta Carly Andersová, co za chvíli vystoupí z výtahu?
Tru: Jo.
Davis: Oh bože, jsem nervózní z normálních lidí, natož pak ze slavných, co mají umřít.
Tru: Ona neumře, Davisi, pokud do toho budu moci zasáhnout.
Davis: Kdo by řekl, že tě někdo požádá o pomoc ve středu...
Tru: A proč by nemohl?
Davis: Protože podle mého výzkumu jsou opakované středy statisticky výjimečné, proto jsem ti je chtěl nechávat volné.
Tru: Tak se na výzkum vykašli, radši to všechno vymaž z počítače.
Davis: Proč?
Tru: Jack se nějak moc vyptává. Myslí si, že něco chystáme, takže bychom si měli dávat větší pozor.
Davis: No a jsou nějací podezřelí?
Tru: Žádný nemám, alespoň prozatím.
Davis: Pokus se z ní dostat co nejvíc, musíme se aspoň něčeho chytit.
Tru: Dobře...
(z výtahu vystupuje Carly Anders.)
Tru: ...a snaž se být dneska v klidu.
Carly Anders: Ahoj, ty budeš asi Davis.
(Davis výrazně znervózní z Carlyna úsměvu.)
Davis: Eh, líbila se vám jízda výtahem?

(Tru je s Jackem v bytě u Davise a prohlíží si jeho knihovnu, ve které jsou knihy jako What Dying People Want, No Time to Die, The Pagan Book of the Dead a další s podobnou tématikou smrti.)
Jack: Hele, Davis je oddanej svýmu povolání.
Tru: Nosí si práci i domů.
Jack: Eh, teď mě napadlo, že bych tě mohl pozvat k sobě domů a ukázat ti svý knihy o smrti.
Tru: Vraždy kazí náladu.
Jack: Pokud nerandíš se sériovým vrahem.

(Tru zašla za Davisem do márnice.)
Davis: Ahoj, jsi tu brzy.
Tru: Vlastně jsem se přišla zeptat, jestli nechceš zajít někam na jídlo, nebo třeba na pokec.
Davis: Na pokec? Jako my dva?
Tru: Jo. Totiž, občas mám pocit, že seš jedinej, kdo mi rozumí. Kdo chápe, co teď prožívám. Teda, můj brácha...
Davis: Pořád ti nevěří?
Tru: Ne. Věří, že koks je legální a Elvis žije, ale tohle mu prostě hlava nebere. Takže co říkáš, na půl hodinky?
Davis: Jo.

(Tru znovu prožívá den a volá Davisovi.)
Davis: Tohle je fakt super, my jsme tak trochu tým.
Tru: Tým?
Davis: Jako Batman a Robin, jen nemáme kostýmy a chybí nám batmobil.

(Luc dává Tru květiny.)
Tru: Jé, kde jsi je...
Luc: Našel jsem je na jednom hrobě a napadlo mě, že ty z nich budeš mít větší radost... jen žertuji.

(Davis je převlečený za Santu.)
Davis: Hohoho, tak co bys chtěl, chlapče?
chlapec: Fretku.
Davis: Mám obavy, že fretku tady zrovna nemám, ale co bys řekl na kostní pilku?