Vražedná práva

Annalise: Same, to jsem já. Myslela jsem si, že to nezvedneš. I tak, musím ti toho ještě spoustu říct osobně a ne po telefonu, ale tohle asi bude muset stačit. Společně jsme vybudovali domov, Same... 20 let. Cokoliv jsme si řekli, ty hrozné věci... Prošli jsme si společně věcmi, vším dobrým i zlým. Spoustou bolesti. Spoustou radosti. Je vzácnost někoho znát tak dobře a být svědkem tolika věcí v něčím životě. Takže tě teď žádám... Ne, prosím. Prosím, odpusť mi to, co jsem řekla. Nic z toho jsem nemyslela vážně a ty také ne. Nechci, aby to takto skončilo. Chci, abychom to vyřešili. Chci, abychom byli spolu. Protože cokoliv jsi udělal. Jakákoliv je pravda. Budu při tobě stát po celou dobu, ať se děje cokoliv. Protože jsem tvá žena. A miluji tě a potřebuji tě. Tak se prosím vrať domů, Same. Vrať se domů, ať můžeme být spolu. Vrať se domů.

Connor: (po zbavení se těla) To je vše. Už tu nic není. Příští týden repete?

Michaela: Dost! A co můj prsten?!
Connor: Přestaň už s tím prstenem, Frodo.