Vražedná práva
(How to Get Away with Murder)
how to get...
Seriál mě naprosto uchvátil. Zajímavé téma, zajímavé zápletky. Divák je v napětí až do konce. Jestli byl někdo překvapen na konci první série - kdo vlastně zabil Lailu - tak bude úplně šokován tím, co přináší druhá série. Naprosto neuvěřitelný, děj hltám od začátku do konce a vždy jsem totálně naštvaná, že už je konec, protože každý díl na konci přinese úplně novou otázku. Jediný, co bych vytkla v první sérii, je - jak už bylo řečeno - opakující se začátek. Což ve druhé sérii není hned od prvního dílu. Je pravda, že jsem zatím viděla jen ty 4, které jsou. TENTO SERIÁL STOJÍ ZA SHLÉDNUTÍ. Nutí člověka přemýšlet - kdo, co, jak, proč.....ale stejně na to nenajdete odpovědi :-)
On trust this danger
Právnické seriály ja rada. Ale nie je právnicky seriál ako právnicky seriál. Niektoré sú lepšej (až vysokej kvality), iné sú zlatým stredom a iné slabý odvarom. A do ktorej skupiny patrí HTGAWM (dlhšia skratka sa žiaľ nedala)? Určite do tej prvej a to aj vďaka menu Shonda Rhymes, ktoré je zárukou kvality.
V seriály s tým žánrom sú dve možnosti ako vystavať dej. Buď ho postaviť na kvalitných prípadoch (prípadne pridať nejakú dejovú linku do pozadia) a nechať ho odohrávať sa väčšinu času v súdnej sieni. Alebo to urobiť naopak- vystavať dej na kvalitnej zápletke (ktorá nemá problém sa udržať aj 10 častí) a prípady (súdnu sieň) použiť ako pozadie, doplnenie hlavnej zápletky. HTGAWM sa rozhodol použiť oba spôsoby. Použil viac než zaujímavú dejovú linku a nevynechal ani samotné prípady, ktoré tvorili akýsi „prípad týždňa“ a dopĺňali hlavnú linku (ktorá nad nimi ale vynikala). A že bola teda zaujímavá. Plná zvratov, odhalení (ničím a nikým si človek nemohol byť istý). Seriálu pomalé a nezáživné tempo nehrozilo. Pilot na nič nečakal a vtrhol človeka priamo do deja a do všetkých tých udalostí. Čo jej dodávalo na atraktivite boli samotné flashforwardy. Postupom času sa však vecí vysvetľovali a objasňovali. Všetko to dávalo zmysel (teda aspoň do ďalšieho zvratu). Udržať v príbehu dve časové línie (alebo niekedy aj viac) je ťažké. Ale HTGAWM to zvládlo. Všetko čo sa dialo v jednej, smerovalo k tomu čo sa malo stať v tej druhej. Nič sa nedialo zbytočne. V jednom bode sa potom tieto dve línie spojili a nezastavili sa až kým nedošli do finále. Ktoré bolo rovnaké ako celý seriál. Teda tie zvraty a odhalenia. Dočkali sme sa identity vraha, dostali odpovede na otázky a všetko zapadlo na svoje miesto.
Na čo kladie HTGAWM tiež dôraz sú vzťahy medzi postavami. Na začiatku možno pôsobia ako skupina rozličných charakterov a individualistov. Ale postupom času (pod vplyvom rôznych udalostí) sa čoraz viacej prepájajú a ovplyvňujú navzájom. Každý z Violiných chránencov bol iný (veď treba dáku zmesku). Každý jeden z nich to hral presvedčivo (všetky tie pocity, nálady, psychické vyhrotenia) a občas sa aj stalo, že ju jej milí chránenci aj zatienili. Annalise (Viola) pôsobila zase ako silná žena, ktorá sa nebojí ničoho a nezastaví sa pred ničím. No aj ona mala svoju citlivú stránku, ktorú si však dôkladne chránila a ukázala ju len niekomu.
HTGAWM určite patrí k seriálom, ktoré je treba vidieť. Je viac než isté, že vás chytí hneď od začiatku a vy nebudete mať pokoj kým nebudete vedieť ako sa to všetko stalo.
Kdo zabil Lilu aneb zvrat střídá zvrat
No pravdou je, že i tenhle kousek od tvůrčí společnosti Shondy Rhimes se opravdu povedl. Celá první série mě držela v napětí a přicházely otázky na které místo odpovědí přicházely jen další otázky. Když už si konečně myslíte, že něco víte, tak zjistíte, že to vlastně bude ještě úplně jinak. Takže vlastně kdo ví, co a jak se bude odehrávat po velkém finále...
Celá skupina se skládá ze velmi zajímavých a dobře prokreslených postav, které vás vtáhnou do děje a nepustí. Ač se to může ze začátku zdát, tak seriál nestojí jen na Viole Davis (i když samozřejmě to ona to táhne), ale ve svých spolupracovnících a studentech má opravdu silnou konkurenci. Nejde vybrat jen jednu zajímavou postavu, protože všechny mají něco, čím vás osloví (Dokonce i Asher má své kouzlo). Seriál mě bavil od začátku do konce série a těšil jsem se na každý nový díl, protože jsem byl zvědavý, co poodkryje a jaký zvrat mi opět předhodí. Pokud mám něco vytknout, tak pro mě nejslabší částí bylo neustále opakovaní již známých informací z oné osudné noci, které zhruba v polovině série začne být otravné. Přesto mě seriál získal na svojí stranu a na podzim se k "Vraždě" rád znovu vrátím.
A přišlo to, co muselo. Druhá série a s ní bohužel i ochladnutí mého nadšení. Ne snad, že bych se na seriál přestal dívat, ale ten původní efekt je pryč a já se rozhodně netěšil na každý nový díl.
Ve druhé sérii je představen jeden rozvleklý případ, který se samozřejmě komplikuje víc a víc až do vypjatého podzimního finále, které se povedlo. Na jaře (ve druhé části série) se začal řešit také další případ, tentokrát z minulosti, který měl přímý dopad na osudy hrdinů. A právě v jarní části pro mě přišel ten největší problém. Ten korunovalo samotné finále, které rozhodně nemůžu svému loňskému bratříčkovi koukat zpříma do očí. Uvidíme, jaký příběh si připraví tvůrci příští rok. Už teď došlo na vztahy "každý s každým" a nevím, kam dál se dá jít. Každopádně se na to podívám, ale doufám, že kvalita nepůjde dál dolů...
A ve třetí sérii se klesá ještě níž. Ano, připravili si pro nás zápletku s odkrýváním toho, kdo z party nakonec umřel, ale prostě už mě to tolik nebaví, i když jim nemůžu upřít to, že mě udrželi v napětí. Můj hlavní problém je v tom, že je to šíleně překombinované a nemůžu uvěřit tomu, že by se někomu stalo v tak krátké době tolik špatných věcí. Podle mě je třeba změnit skupiny a oživit to novými postavami (alespoň částečně), protože to přece nemůže pokračovat do nekonečna.
Je vidět, že čtvrtá řada se snaží něco změnit a tak hlavní skupina neprožívá tolik problémů, jako jsme si už zvykli. I když se rozhodně nedá říct, že by měli život bez komplikací. Kromě Annalise se do středu příběhu dostává hlavně Laurel a s tím víceméně nemám problém. Závěr série mi přišel docela dobrý a nevadilo by mi, kdyby sloužil jako závěr celého seriálu, i když si nemyslím, že by se to mělo stát.
Sledovat How to Get Away with Murder je jako jíst pizzu k večeři. Poprvé je to super, podruhé to chutná, ale když máte jíst popáté to samé, tak už na to nemáte chuť a nejspíš to vyhledávat nebudete. Jenže, když už před vás tu pizzu postaví, tak se do ní pustíte a uvědomíte si, že je pořád lepší zase jíst pizzu než být hlady. Takhle nějak to mám se sériemi HTGAWM. Rozhodně už nejsem ve fázi, kdy bych nedočkavě čekal na každou epizodu, ale když celá série venku a uzavřená, tak se na ní podívám. A stejně tak to nejspíš udělám i v příští sérii, protože mi zvědavost nedá.
Ukázalo se, že šestá série byla poslední a tak jsem si ji s nějakým odstupem přeci jen pustil, hlavně abych viděl, jak se zamotaný příběh o Annalise a jejích studentech uzavře. A i když to opět nabídlo to, co předchozí série a dokázalo to udržet u sledování, tak musím přiznat, že jsem ze závěru víceméně zklamaný. Finále jsem si představoval jinak, což je škoda, i když ani tak se na How to Get Away with Murder nebude vzpomínat ve zlém. Hlavně ta první řada byla parádní.
Něco skvělého
Právnické seriály nejsou nic pro mě. HTGAWM byl ale všeobecně dost vychvalován, tak jsem to zkusila. Nelituji! Už hodně dlouho mě nic takhle nechytlo. Od prvního dílu mě čekala parádní jízda v čele s Violou Davis a partou mladých studentů práv. Právě jejich představitele bych chtěla zmínit, protože konečně dokázali, že seriál s mladými herci nemusí být jenom kravina pro teenagery. Všichni byli velmi přesvědčivý a Violu mnohdy i zastínili.
Samotný příběh je naprosto geniální. Děj přeskakuje z minulosti do přítomnosti, ale nepůsobí to vůbec rušivě, naopak. Když se na to teď kouknu s časovým odstupem, příběhu to akorát dodávalo na napínavosti, protože když už jsme si mysleli, že něco víme, nakonec to bylo zase úplně jinak. Někdy bylo trošku zbytečné ukazovat stále stejné scény dokola, ale to je jenom menší výtka.
Seriál se prostě zařadil do mých TOP, hlavně za to může finále, po kterém jsem prostě nestačila zírat. Nebudu tady vyzrazovat podrobněji děj, ale čekala jsem, že Lilu zabil kdokoliv, tohle by mě ani ve snu nenapadlo a ještě teď to rozdýchávám. Doufám, že napětí a kvalita vydrží i do druhé série :)
How to Get Away with Murder
Wau, tak tohle byla jízda. A to jsem k How to Get Away with Murder od počátku přistupovala dost obezřetně. Nemám moc ráda právnické seriály, přece jenom fikce je mnohem zábavnější než realita. Taky bych chtěla zažít takovou akční přednášku z trestního práva, ale akční přednáška a trestní právo se u nás zřejmě vzájemně vylučuje:-)
Shondin rukopis je viditelný na první pohled – silná černošská hrdinka, která postupně divákovi odhaluje svoji citlivou stránku (Olivia Pope, Miranda Bailey, Annalise Keating), samozřejmě nesmí chybět gay charakter (Cyrus, Arizona, Connor), někdo, kdo úplně nezapadá (Huck, George O´Malley, Asher). No, ale když to pořád funguje, tak proč tuhle zaběhnutou značku nevyužít.
Tahle partička okolo Annalise Keating mě dokázala zaujmout. Některé postavy se projevovaly více, některé méně, ale každá z nich měla něco do sebe. Nikdo z nich tam není jednoduše jen do počtu. Dost zajímavá je i proměna charakterů – ti, kteří na začátku vypadali, že je nic nerozhází, jsou pak ti, ze kterých je hromádka nervů. A naopak. Musím přiznat, že nejvíc mě překvapila Lauren. Taková nenápadná šedá myška a jaká kalkulující a racionálně jednající osoba se z ní stane.
Seriál jede ve dvou rovinách – v první se řeší situace naznačená v pilotu a ta druhá se nese ve stylu případ týdne. Baví mě hlavní dějová linka, která řeší, kdo zabil Lylu. A navíc tvůrci přidali do seriálu flashforwardy, ve kterých se samotní studenti snaží vyvléci z vraždy. Kdo, kdy, jak a proč – tyhle otázky vám nedovolí od seriálu odejít. Slabší linií jsou ty případy týdne. Ne, že by nebyly zajímavé, ale prostě zdržují od toho, co chce člověk vědět:-)
How to Get Away with Murder byla od začátku až do konce pořádná jízda, která nenechá diváka ani chvilku vydechnout. Jeden zvrat střídá druhý, ve všech scénách je cool hudba, jednotlivé scény jsou skvěle namixované, dusno mezi postavami můžete cítit až k vám přes obrazovku, napětí okolo hlavní dějové linky neustále stoupá. Seriál snad nemá hluchá místa.
How to Get Away with Murder jednoduše patří mezi nejlepší novinky sezóny 2014/2015. Rozhodně zůstanu s touhle partičkou i další rok.
Nemožně dobré
Po skončení série jsem vypadala asi takhle: :O ... i po pěti minutá stále takhle: :O ... a když už sem se uklidnila, tak si s čerstvými dojmy napíšu názor!
Seriál od začátku nabíral na obrátkách! Tohle prostě musíte vidět! Jakmile jsem konečně k nějakému problému zaujmula stanovisko a řekla jsem si: "Jo, tohle jinak prostě být nemůže!", do pěti minut jsem byla vyvedena z omylu. A takhle to bylo díl po dílu, případ za případem, pak ta velká vražda, která mně dokonale zmátla, až po dechberoucí patnáctý díl, nad kterým stále přemýšlím.
Ač sem si to na začátku nemyslela, postavy mně chytly. Všechny ty strasti s odhalením sem prožívala s nimi a taky jsem tak nějak doufala, že Frank skončí s Laurel. Vlastně, divte se vy moudří, stále v to doufám :D.
Prostě zatraceně, proč to nebylo delší?! Takhle musím čekat až do října, než se dozvím odpovědi. ...Ale co si to tu nalhávám, dostanu nálož dalších otázek, které budou zodpovězeny v posledním dílu, který vyvolá zase další otázky a tak dál a tak dál. Ale kruci, stejně se těším :D
Zážitek
Málokdy se stane, že by mě seriál uchvátil už od traileru, ale How to get away with murder je výjimka. Od první epizody dostanete ochutnávku až po midseason pauzu a než to víte, nemůžete se odtrhnout od obrazovky. Všechny flashbacky a flashforwardy řeknou tak akorát, aby vás nadchly pro další sledování, ale zas ne moc, aby nevyzradily celý děj.
Na seriálu mě nejvíc zaujaly postavy. Každá postava je neskutečně dobře napsána s ohledem na jejich minulost a v seriálu se vyvíjí s ohledem na okolnosti a to tak skvěle, jako kdybych ani nesledovala seriál, ale život několika osob. Například zachycení toho, jak každý reaguje ve stresové situaci jinak nebo vidět hranice každé osoby je uděláno tak, že těm lidem naprosto věřím a ani mi nepřijde, že to herci hrají. Výborné obsazení.
Dále bych chtěla vyzdvihnout, jak seriál dovede v každé nové sérii překvapit a to ohromně. Vřele doporučuju.
HTGAWM
K seriálu HTGAWM som sa dostala vlastne úplnou náhodou, a to cez iný seriál - Quantico. V komentárom alebo recenziách som čítala, že HTGAWM má veľmi podobnú štruktúru a keďže Quantico ma absolútne uchvátilo a ďalšia časť bola v nedohľadne, rozhodla som sa, že si týmto seriálom skrátim čakanie. A stálo to za to.
Spočiatku to malo pomalý rozjazd (alebo možno len mne sa to zdalo, keďže som celú prvú sériu videla naraz) a postavy ma veľmi nezaujali. Postupne to však začalo mať tie správne grády a aj postavy mi začali byť sympatickejšie. Ku koncu som si seriál už zamilovala a koniec prvej série bol pre mňa rozhodne šokujúci.
Druhá séria je asi ešte lepšia, no uvidíme po druhej polke. Jediné, čo mi S2 chýba, je Rebecca.
Nie je to síce najlepší seriál, ktorý som videla ale rozhodne stojí za pozretie, vrelo odporúčam.
Po prvotním rozčarování naprosté unešení
1. série: Neměl jsem jasno, jestli se mi seriál líbí nebo ne. Jeden díl mě nudil, druhý pohltil atd. Přesto mě seriál zaujal. Rozhodně se mi líbilo, jak se hlavní dějová situace neustále měnila a vyvíjela. A konec posledního dílu byl třešničkou na dortu. 70%
2. série: Mé hodnocení muselo stoupnout. 2. série je nabitější, akčnější, emotivnější. Zápletka mnohem víc propracovaná. Seriál mě zkrátka ke konci naprosto uchvátil. Bravo! 100%
3. série: HTGAWM po 9. díle 3. série musím hodnotit jako jeden z nejlepších seriálů, které jsem kdy viděl, ne-li ten nejlepší. Herecké výkony jsou bravurní, hudební podklad mi dokáže navodit husí kůži, a dějové zvraty mě skutečně dokázaly maximálně šokovat, takže vynikající práce režiséra/scénáristů (kdo to má na starosti? :D). Nemůžu se dočkat ledna! 120%
4. série: Á jé. Je to tady. Už to není tak dokonalé. Děj začíná být trošinku předvídatelný a prostě už to není to woow, co dřív. 70%
Ale i přesto se jedná o pořád velmi povedený a propracovaný seriál
Nic lepšího jsem snad neviděla
Já fakt nevím, co napsat, protože se bojím, že to nevyjádřím přesně, tohle je prostě delikatesa a já jí žeru naprosto všechno, celou sérii jsem shlédla se zatajeným dechem, ten způsob, jak vše bylo natočené a postup toho, jak vše vyplouvalo na povrch byl výkon, který si zaslouží naprostý obdiv a ode mě ho rozhodně má, pokud bych mu měla něco vytknout tak jen to, že by neměl mít pauzu mezi sériemi, takové utrpení si totiž nezasloužím, už aby tu byla série druhá a spolu s ní má nejoblíbenější postava Connora, to je prostě dokonalost sama! Milion procent!
Název je výstižný.
U tohoto seriálu jsem se rozhodně nenudila. Děj je extrémně dynamický a zápletky komplikované, často jsem si musela některé dialogy pustit znovu, abych je pochopila (snad mě aspoň částečně omlouvá, že to bylo v originále s anglickými titulky). První 2-3 série jsem hltala, později mě nadšení přešlo a do nových sérií jsem se pouštěla až se značným zpožděním, přesto u mě nakonec zvítězila zvědavost, jak to bude dál a jak to celé dopadne.
Obecně mám v oblibě postavy, které porušují zákony, pokud je to pro "vyšší dobro", popř. neúmyslné apod. Dexter, Arrow, Prison Break atd., všude jsem si ty "zločince" zamilovala. Ale bohužel se to nedá říct o postavách z tohoto seriálu. Snažila jsem se a některé jsem si jakž takž oblíbila, ale snad každý z nich mě v průběhu něčím zklamal či naštval. Název seriálu je opravdu výstižný. Jak postupem času začalo mrtvol přibývat, už jsem nechtěla ústředním postavám fandit se z toho vyvléct. Všudypřítomné intriky, absence morálních hodnot, karierismus, honba za vítězstvím u soudu bez ohledu na spravedlnost...z toho šel mráz po zádech. Zatímco u jiných seriálů se ráda ponořím do děje a prožívám ho s těmi hrdiny, tady jsem děj sledovala spíše z dálky a byla ráda, že v takovém prostředí mezi těmi psychopaty nejsem.
Ale to, že mi postavy připadaly více negativní než pozitivní, nepovažuji za objektivní nedostatek seriálu. Za ten považuji spíš "díry" v jinak velmi propracovaných zápletkách. Mnohé docela zásadní zvraty se člověk dozvěděl jen tak mezi řečí, a mnohé záhady, které jsem čekala, jak se vysvětlí, se nevysvětlily vůbec a nechaly se vyšumět. Bohužel mě taky velmi zklamal ten konec, který tu nechci prozrazovat, ale přiznám se, že jsem nějak nepochopila motiv. Jestli chtěl scénárista pořádně šokovat, povedlo se, ale nemělo by to být jen tak samoúčelně.
We all fall down
1. série - 90% - Zvraty na hraně diváckého udýchání, zdánlivě rutinní studijní či pracovní prostředí podané nejatraktivnějším možným způsobem a galerie úžasných (Annalise, Wes, Bonnie, Rebecca) nebo alespoň dostatečně prokreslených a tím pádem zábavných (Frank, Connor, Laurel, Asher) charakterů. Za tým Shondalandu tentokrát v první tvůrčí linii kope Peter Nowalk a znovu tak mění můj žánrový pohled. Soudních dramat nebo detektivních thrillerů tu už byly tuny, ale aby někdo dokázal řezat veškerá očekávání na kousky, to se tak často nestává. Absolutní hodnocení proto vražedníkům utíká jen o fous, protože období před samotným odhalením těsně vyhrává nad obdobím po něm. Přesto má Keating Five nakročeno hodně sebevědomě. Dusno, které mezi charaktery zákonitě musí houstnout čím dál rychleji, cítím už teď.
2. série - 90% - V podzimní části vyhrocenější a drtivější než loni, v té jarní pak dýchavičnější než loni. Jsou případy, kdy se úspěšný koncept povede zopakovat (nehledě na to, že uspět podruhé s tím samým bez toho, aby se hladové publikum začalo nudit, je v dnešní době úkol téměř nemožný) a tvůrci, kteří s takovou oblibou hází hlavním hrdinům do cesty oběti, zločiny, krev a zradu, to přesto dokázali. Viola Davis hraje na hraně lidských možností, zbývající hlavní postavy tvoří čím dál kompaktnější celek a v kombinaci s postupně se odkrývajícím tajemstvím jedné noci se jedná o pravou definici seriálu, kde je týdenní čekání na další epizodu krutým divákovým mučením. Je proto škoda, že jarní část se více než jako důstojné pokračování prezentuje jako prostor pro odkrytí důležitých otazníků z dávnější minulosti, ale v kombinaci s emocionální mučivostí děje se pořád jedná spíše o vadu kosmetickou než o shození celého počinu. Do tohoto víru událostí zkrátka a dobře nejde nespadnout.
3. série - 80% - Sezóna, která měla našlápnuto k absolutnímu hodnocení, nakonec zůstává tou slabší. Ale než že by přímo byla o onen chlup slabší, v ní jen gradují některé scenáristické neduhy, které se seriálu drží již delší dobu. Napětí přitom neustupuje ani o chlup, podzimní část tradičně trhá nervy každou scénou a pointa klíčového twistu je tak šikovná, že se jí z poslední televizní doby nemůže rovnat vůbec nic. Navíc spolehliví hráči jako Charlie Weber nebo Karla Souza dostávají herecký materiál, který jim pomáhá k tomu, aby se bez zrnka studu zařadili po bok i nadále nepřekonatelné Violy. To jen způsob, jakým se celý letošní rébus rozřeší, mi nedává spát. Už během loňského roku jsem si občas připadal, že tvůrci v nejkrajnějších chvílích používají hlavní postavy ne jako živoucí charaktery, ale jen jako prostředek k vyprávění. Protože je divák dosavadními zvraty čím dál otrlejší, je tak čím dál složitější přijít s novým šokem. Právě finále pak podle mě trpí tím, že je v rámci co největšího překvapení odpovídáno na otázky, které mě téměř nezajímají a na ty klíčové otazníky přicházejí odpovědi z míst, kde bych je nehledal a ani hledat nechtěl. Chci ale věřit, že se nejedná o trvalý jev a snížení hodnocení je tak jen dočasné.
4. série - 70% - Jakkoli se herci mohou snahou přetrhnout a vydolují emoce i z rozporuplných linek (Lahey senior, protahovaná záhada kolem Wese, vyloženě nepodařený crossover), dojmy zase o chlup klesají. Ta neměnná premisa, kdy podzimní část nastolí sto a jednu otázku, aby část jarní odpověděla maximálně na polovinu a místo toho začala vršit další, je pro dramaticky-právnický žánr poněkud rozčilující. Může za to samozřejmě fakt, že některé linky (Michaela, Bonnie) se nevyvíjí tak, jak bych chtěl a ani tak, jak by mi přišlo logické, ale na to, že scénáristé nadále používají pár charakterů jen jako figurky a vždy jim půjde víc o zvraty než o celkové dojmy, jsem si už musel zvyknout dávno. Je to hra. Hra, která balancovala na hranici dokonalosti a mrzí mě, že mě každým rokem méně baví ji dál hrát.
5. série - 70% - Extra silný start a v závěru najednou pocit, že jarní část sezony byla opět smutně navíc a i na ploše sedmi epizod podivně protahovaná. A já se bohužel nemohu zbavit pocitu, že seriál už nejspíš navždy ustrnul v pozici mistrně gradované podívané, která ve finále nabídne odpovědi na něco, na co se nikdo neptal, případně zdánlivě bezvýchodné situace vyřeší deus ex machinou, která klidně mohla dorazit kdykoli předtím. Je to hrozná škoda, protože Bonnie, Annalise nebo Frank jsou pořád prvotřídní a v nejvyhrocenějších momentech za ně i tentokrát mám tendenci dýchat, ale posun dopředu pomocí překotných epizod nebo vztahových kroků tam či zpět mi ani tentokrát ke spokojenosti nestačí.
6. série - 60% - To nejslabší hodnocení za celou existenci seriálu neznamená, že by poslední sezóna byla za každou cenu nejhorší. Snad jen moje trpělivost už došla a způsob, jakým se scénáristé v čele s Petem Nowalkem rozhodli řešit zbylé otazníky, mě na samém konci slušně otrávil. A bez spoilerů se mi to vysvětlit nepovede. Hodně mě mrzí skutečnost, že na každou záhadu, i tu nejrafinovaněji vystavěnou, existuje dost podobná odpověď. Pokud v raných časech bylo univerzálním heslem "It's always Wes!", v těch pozdějších by to bylo "It's always Castillos!" - a ani bych nemusel moc přehánět. Nápad, že v pozadí všeho zločinného dění bude vždy stát někdo z Laureliny rodiny, považuji přinejmenším za nešťastný. To, že se důležitá rozhodnutí dějí mimo záběr a klíčovými osobami se stávají charaktery, které potkáváme div ne poprvé, je už ale bezmála katastrofa. Ještě víc mě pak mrzí dlouhodobé falešné vábení na něco, co nikdy nepřijde. Právě Nowalk v rozhovoru před začátkem vysílání poslední řady explicitně vzkázal, že na všechny otázky, které jsme kdy jako hladoví diváci měli, dostaneme odpověď. Jaké tedy bylo moje překvapení, když ten samý člověk těsně po skončení seriálu adresuje shodou okolností přesně ty otazníky, které vždy trápily i mě (co se stalo s Laurelinou matkou, jakou roli v tom sehrála sama Laurel a co měly znamenat občasné narážky na její celoživotní psychický stav) s prohlášením, že některé věci si diváci určitě domyslí sami. Což o to, svoje teorie samozřejmě všichni máme, ale u počinu, který si vždy zakládal na důmyslném pointování příběhu a na důležitostí i té sebemenší stopy, je takový přístup zbytečným krokem zpět. Samotné finále ve mně vzbudilo spoustu emocí, jak těch pozitivních (loučení Connora s Oliverem mi vehnalo do očí slušnou dávku slz stejně jako snad každý větší proslov, ať už soudní nebo pohřební), tak i těch negativních (rozhodnutí nechat zemřít dvě moje oblíbené postavy kvůli tomu, aby mohlo jít téměř o citaci jiného díla). Možná vyčítám něco, co bylo ve Vraždách přítomno už delší dobu, zkrátka jsem jen čekal, že na samém konci půjde seriál naproti svým divákům nejenom v prázdných slovech, ale i v opravdovosti zážitku. Na druhou stranu pokud v posledních letech existovala show, která důkladně roztáčela mozkové závity na téma teorií a vztahů, byla to právě ta o legendární Annalise.
Po pilotu a po FINÁLE řady ...
No..., nejsem tedy moc zvyklá hodnotit novinky ihned po pilotu, ale tady udělám výjimku. Díl jsem se rozhodla stáhnout ihned po velkém "hodnotícím" článku skvělého týmu SZ.
Hned na začátku musím asi uznat, že jsem od dílu měla asi moc velké očekávání, nemůžu tvrdit, že toto nebylo naplněno, ale na konci se žádné extatické výbuchy radosti (díky za nový hit) nedostavily. (zatím) Seriál má tedy hodně velké klady, asi největší a nejvýraznější z nich je hlavní hrdinka a dějově nadupané tempo celého dílu.
Budu trochu víc konkrétní a zkusím něco i rozvést:
- hlavní hrdinka je opravdu skvělá, velice dobře člověka vtáhne do děje a vlastně si s ním může dělat co chce (velké plus tohoto seriálu)
- spolupracovníci se zatím nijak extrémně neprojevili, proto je zatím shledávám takovou šedou zónou. Zároveň je to ale i dobře, protože nezastiňují hlavní postavu, což je možná i záměr. Nic ale není jasně dané a vše se může časem i změnit.
- parta vybraných školáků eh, možná bych vybrala lépe, ale potenciál mají, tak uvidíme. Nikdo z nich mě extrémně neoslovil, ale nechci je odepisovat hned ze začátku.
- a (to nejlepší na konec) samozřejmě příběh, který má neuvěřitelný náboj! Skvěle prolínaný děj (minulost vs. přítomnost, budoucnost, soudní síň) - wow! Tady seriál zabodoval na plné čáře a jak mi neseděli některé postavy, příběh mě tak strhnul, že jsem na to místy i zapomněla. V seriálu je spousta zápletek a intrik, ale právě to mě osobně u seriálu asi i udrží.
Jsem opravdu zvědavá, jaké tempo bude seriál dále udávat, ale soudě podle pilotu se milovníci nečekaných zvratů a neskutečných zákeřností a intrik mají na co těšit. HTGAWM ráda zařadím do svého watchlistu a velké díky Shondě za právnický seriál, který není pouze o právu a právnících, ale hledí na soudní procesy a právo samotné trochu pokřivených pohledem, který Vás přesvědčí, že nic není tak, jak se na první pohled může zdát.
Nedávám celých 100%, ale jak jsem už výše uvedla (zatím)
Po finale celé řady...
Tak tohle byla jízda! Ani nevím čím začít, protože tenhle serial je naprosto odlišný od všech možných krimi dramat z oblasti práva a všech možných špinavostí (které tááák milujeme). Ať jsem ze začátku držela svůj obdiv a entuziasmus lehce na uzdě, po finale je všechno jinak. Seriál je prostě a jednoduše skvělý, od obsazení (herecké výkony mě přesvědčily), kterému sekunduje dechberoucí děj a vše pak ubíhá tak rychle, že ani nepostřehnete blížící se konec. Když nad tím ale tak souhrnně přemýšlím, kvalita tohoto serialu netkví pouze ve výborném finale, ale především v tom, jak drží diváka neustále v napětí, ať už se jedná o první, devátý, nebo jakýkoli jiný díl série.
Tímto měním své hodnocení z 90% na plných 100%, protože tento serial si to opravdu zasloužil a je to má bezkonkurenční top 1 za poslední roky.
Klobouk dolů!
TOP novinka roku 2014
Tak a je to oficiálne. Konečne som si našiel čas a v priebehu jedného dňa konečne dopozeral epizódy tohto seriálu, ktoré mi ostávali do zimného finále. Naposledy som tu zanechal hodnotenie 90%. Aj to som si len nechával priestor na prípadné vylepšenie. Ale teraz už inak nemôžem. Už dávno ma nejaký seriál takto nepohltil svojím dychberúcim príbehom, v ktorom skutočne neviete, čo čakať. Tvorcovia na to idú proste zhurta a mám pocit, že sa neboja vôbec ničoho. Nelegálne právnické praktiky, sex, nevera, klamstvá, vražda. To všetko tvorí tento seriál. A samozrejme skvelé postavy, neprestávajúce udivovať vás a jednoducho dokonalé herecké obsadenie na čele s Violou Davis, ktorá tam tomu proste kraľuje. Ostatných ale musím tiež len chváliť. Počas prvých epizód sa pomaly vyfarbili, takže sa z nich stala skvelá opora pre hlavnú hviezdu seriálu.
Pre mňa osobne najlepšia novinka roku 2014, ktorá tu snáď s nami ešte nejaký čas strávi!
Po 6. častiach
Po pilote sa to zdalo ako veľmi dobrý seriál, avšak potom ma začalo nudiť. Nebavia ma veľmi témy s právnického prostredia. Nebolo to ani zlé ale ani také dobré, ako som čakala. Najhoršie boli opakujúce sa flashbacky z vraždy, skoro stále to isté a nedozvedeli sme sa nič nové. Myslela som si že ho dopozerám ale začína ma nudiť tak, že ani nemám náladu sedieť pri tom 45 minút. Seriál nieje zlý, ale mňa osobne nebaví.
Aj napriek tomu by som mu dopriala druhú sériu, len preto že to nieje "môj šálok kávy" neznamená že seriál je zlý. Určite má ukrytý potenciál, len škoda že ja som ho nenašla.
Twist after twist after twist...
Pilot nám začal hneď z ostra, samozrejme hneď po pilote hodnotiť by bolo až príliš skoro tak som si k tomu pridal aj ďalšie dve epizódy naviac.
Samotný pilot bol teda pre mňa riadna jazda. Hneď nám dej začne flashforwardom čo bolo podľa mňa dosť riskantné, lebo ako to tak vyzerá nielen počas pilotu, ale určite nás bude sprevádzať tá oná noc minimálne pol (kedže noc vraždy bola niekedy v zime) sezóny a možno aj dlhšie. Tak aby sa im nápady nevyčerpali !
Pilot bol podľa mňa perfektný, tempo deja bolo až takmer prirýchle, ale nemalo slepých miest takže to vlastne bolo len dobré k veci.
Som veľkým fanúšikom právnických seriálov, ale ako už bolo od začiatku jasné nebudeme celý čas zavretí, len v súdnej sieni. Čo môže byť pre niekoho mínus tohto seriálu, ale ja si myslím, že nadupané tempo noci vraždy ku ktorej sa flashbackmi stále budeme vracať vďaka vynikajúco nastrihaným záberom (že sú fakt dobre nastrihané to mi verte) je podľa mňa lepšie ako monotónne prípady.
A ako môj nadpis nasvedčuje nadupané tempo zvratov alebo tzv. plot twistov bude podľa mňa, len naďalej stúpať. Zatiaľ aj tie sú presvedčivé, takže jediné čoho sa do budúcna bojím ako naložia s hlavným príbehom, lebo ťahať jednu noc viacerými sériami by veľmi ubralo kvalite.
A jednoznačne zatiaľ pre mňa NO. 1 novinka tohto roku, Shonda proste nesklamala.
Stanice ABC může být ráda, že JI mají.
Nejlepší advokát nesmí mít zábrany. Nesmí se bát toho, co se od svého klienta dozví. Nesmí se bát ničeho stejně jako Annalise Keatingová. Co na tom, že to stojí poměrně dost lidskosti?
Škádlivé pořekadlo praví, že „kdo umí, umí, a kdo neumí, učí“. V případě profesorky Annalise Keatingové, hlavní hrdinky vpravdě unikátního právnického seriálu Vražedná práva, ale žádná podobná úsloví neplatí. Nejenže je jednou z nejobávanějších právniček ve Státech, ale zároveň je i dokonalou pedagožkou. Jen je v tomto případě na slovo „dokonalost“ třeba nahlížet z trochu jiného úhlu pohledu, než bývá zvykem. Na její hodiny kriminálního práva, kterým ona sama přezdívá „jak se vyvléct z vraždy“, chodí studenti Middletonské univerzity ve Filadelfii dokonale připravení. Jen ti nejlepší studenti. A přesto většina z nich pociťuje při zvuku zvonění značnou nevolnost. Annalise Keatingová je totiž něco jako doktor House juristického světa. Jen nosí sukně, má o něco tmavší tón kůže a je pravděpodobně ještě větší bestie. Zatímco slavný lékař byl „jen“ mizantrop, tahle dáma je pravděpodobně… zlá. Nebo alespoň dokonale neprůhledná. Rozhodně je ale nebezpečná, protože umí jenom vítězit a její pracovní metody jsou eticky zcela sporné.
Nechcete být jako ona
Tahle ženská je žralok a její studenti si nemohli přát lepšího učitele, třebaže je vede automaticky do pekla. A mimochodem představitelka Annalise, padesátiletá afroamerická herečka Viola Davis, obdržela za tento part od roku 2014 jak cenu Emmy, tak dvě nominace na Zlatý glóbus, což napovídá, s jakou vervou se vložila do své role. Jedním slovem je skvělá. Přesto je však na Vražedných právech, prozatím třicetidílných, zajímavé i něco jiného. Unikátní je především styl, velmi odlišný od jiných právnických seriálů, jako jsou třeba Kravaťáci nebo Kauzy z Bostonu. Zatímco u těchto kousků vždy alespoň částečně šlo o komedie, v přítomnosti profesorky Annalise se nežertuje ani minutu. A zároveň se kamera nepohybuje pouze před porotou či po stopách zločinců. Vyšetřování jednotlivých soudních případů, k jejichž rozluštění pedagožka využívá svoje studenty, je totiž propleteno s ději pozdějšími, v nichž se elitní skupinka vybraných studentů dostala do velkých trablů. Postupně odkrývaný průšvih, který zjevně nastal tři měsíce po jejich seznámení s Annalise, pravděpodobně vychází ze zločinu, a možná dokonce z vraždy. Hýbe se zde s jakýmsi tělem, s vražednou zbraní a utíká se. Jak to ale celé bylo, však rozhodně hned tak nezjistíte. Vražedná práva si totiž umějí vážit tajemství. Na tomto seriálu snadno vzniká závislost, a to myslím vážně. Druhá série je stejně tak dějově kvalitní jako první série a diváci se v září mohou těšit již na řadu třetí.
Krásná, vášnivá, nadaná a charismatická profesorka trestního práva a taky sexy, okouzlující, nepředvídatelná a nebezpečná obhájkyně i těch nejhorších zločinců a násilníků. S potěšením je možné takto představit advokátku Annalise Keating. Za osvobození těch, kteří se dopustili snad všech myslitelných trestných činů – od podvodu přes žhářství až po vraždu – je schopna udělat téměř cokoli. Na první pohled je Annalise úspěšná právnička, má spokojené manželství a milujícího manžela Sama (Tom Verica), ale díky vztahu s detektivem Natem (Billy Brown, nezapomenutelný detektiv z Dextera) možná vypluje na povrch jedno její velké tajemství… Každý rok si Annalise vybírá skupinku nejlepších a nejslibnějších studentů, kteří dostanou šanci pracovat v její advokátní kanceláři. O tuto prestižní pozici soupeří několik studentů, již jsou typickou směsicí současných mladých – naivní sympaťák Wes, drzá a ambiciozní Michaela, lstivý frajírek Connor, který je zvyklý dostat všechno, co chce, tichá a citlivá idealistka Laurel, již snadno podceníte, a Asher, chlapec z bohaté rodiny, který se snad už s drahým vzděláním a členskou kartou Country Clubu narodil. Práce pro Annalise je pro každého z nich životní příležitostí – taková, která může navždy změnit jejich životy… A to je přesně to, co se stane, když se budoucí právníci připletou k vražednému spiknutí, které otřese celou univerzitou. Hned pilotní díl Vražedných práv (How to get away with murder) vypadá víc než slibně, co myslíte? Podle všeho jsme svědky inteligentního kriminálního dramatu se špetkou mysteriozní atmosféry.
Shonda Rhimes je opravdu další, která se právem zařazuje mezi velmi dobré, kvalitní tvůrce po boku s Jenji Kohan, Dickem Wolfem či triem J.J. Abramsem, Damonem Lindelofem a Carltonem Cusem. Určitě i Marc Cherry, F. Darabont či Ryan Murphy nemohou být opomenuti a jistě jsem na nějaké další zvučné jméno zapomněl.
Její první počin jsem poznal hned v jeho začátcích, kdy tehdejší dabing byl tak pohotový a kvalitní, že začínal v synchronizaci s americkým vysíláním, jen s menším zpožděním od původní premiéry. Ano, Chirurgové. Českým dabingem jsem se kochal asi zhruba do 5. řady, pak jsem plynule přešel od mého nekonečného natáčení na VHSky, poté na natáčení na DVD ke každotýdennímu stahování nových dílů. Uuu, já vím, velká změna.
Na to, že uběhlo již 12 let, stále si to drží svou pověstnou laťku nekonečných příběhů a zvratů ve vztazích, neuvěřitelných zdravotních komplikacích a nečekaných odchodech a úmrtích hlavních postav.
Tento seriál mám zarytý pod kůží.
Vím, že její jméno je na vícero projektech (Scandal, Private Practice), ale já si jako druhý počin vybral How to Get Away with Murder.
Je to opravdu parádní smršť takové nejistoty, kdy se opravdu těším na nový díl a novou zápletku.
Postavy jsou velice, velice dobře napsané. Bez Violy Davis by tento seriál nedošel ani k objednávce celé sezóny, to je jasné, i její letošní výhra na Emmy tomu krásně nasvědčuje. Jediný kdo mi z ansáblu nesedí je Wes. Ten je prostě fakt "pořadník na entou". Nebaví mě. Conor je good, Michaelo i Laurel.
Bonnie se konečně ještě více projevila a dostala více prostoru, což nebylo na škodu.
Objednávka na druhou řadu byla jen otázkou času, protože po tom finálním odhalení tomu nemohlo být ani jinak. Podle toho, kam se žene děj této řady a to, k čemu zase příběh spěje v onom domě "bohatých dětí" mi rovnou říká, že můžu počítat s HTGAWM i na podzim 2016. Je možná i dobře, že díky pracovním povinnostem Violy se počet epizod nevyhoupne nad 20. Takto aspoň díky urychlenému počtu děj lépe graduje a bůhví, kdo bude další na řadě. Dobře je i to, že sice český název nabádá k právnímu prostředí, ale právo tu je jen okrajovou záležitostí. Nemám nic proti tomuto žánru, Právo a pořádek mě bavil, Zločiny ze sousedství či Zákon a pořádek a další, ale tady je to v pozadí, což bylo dobré rozhodnutí.
Shonda umí. Po odchodu Zoufalých manželek z ABC Shonda musela zabrat a tato stanice by jí měla být vděčná, že to udělala s takovou grácií.
Po 9. díle
Seriály s právnickou tématikou nijak zvlášť nevyhledávám. Ovšem toto je jiné kafe, to nejsilnější, na kterém si vypěstujete závislost. Dějová linie mě nadchla a po zatím posledním odvysílaném díle musím hodnotit velice kladně. Některé případy mě sice moc nebavily a spíše mě zajímalo posunutí hlavní zápletky, ale chápu, že ta omáčka kolem tam patří.
Až moc intrik na můj vkus
Sice uznávám, že pilot utekl jako voda, případ s mrtvou studentkou v nádrži vypadá taky slibně a ten konec překvapil, přesto se nepřidávám k všeobecnému nadšení. Možná je tento seriál na můj vkus až příliš americký, nebo mi prostě jen nesedl, ale všechny ty intriky, podrazy, to, kdo se s kým vyspí, aby získal lepší důkaz, který si pak profesorka a partička okolo ní stejně upraví podle sebe, to není zrovna můj šálek kávy. Navíc je většina postav vysoce nemorální, ale to by mi až tak nevadilo, kdyby alespoň jedna z nich oplývala jakýmsi kouzlem osobnosti, což neoplývá a vlastně tam není ani nikdo (snad kromě profesorky), kdo by i nějak výrazněji vyčníval. Tohle si nejspíš nechám ujít.
Dokonalost
Tento seriál jsem zkusila jako mnoho jiných novinek. Výkon Violy Davis mě okamžitě uchvátil, a i po pátém díle mi stále naskakuje husí kůže. Zábavná a poutavá dějová linka je doplněna hudbou, z vyloženě mého soudku. Pro všechny fanoušky IAMX, nebo prostě všech co mají rádi módu, právnické prostředí nebo dramatické zvraty - tohle je seriál pro vás ;)
How to get away with murder
Na seriál jsem narazil náhodou, pár lidí mi to doporučovalo. Tak jsem zkusil a nelitoval jsem. První série běží jako na stroji, má co nabídnout jak dějem tak postavami. Líbilo se mi že se ukazovali celou sérii jako falshbacky toho co vás čeká na konci, dál se mi líbilo, že se řešili případy na univerzitě, tak i u soudu + případy Lily Stengardnové. Druhá série byl pokles dolů, jak sledovaností tak i dějem. Už jsem to tak nehltal ja na začátku, ale pořád to ještě šlo. A chybí mi Rebecca :(
1. série - 100%
2. série - 60%
Po pilotu
Tak dnes jsem se konečně podívala na první díl. Musím říct, že vůbec nevím co si myslet. Mám ráda detektivní seriály, ale zase nemám nakoukané žádné typicky právnické. Tenhle seriál, podle mě bude vybočovat zásobou intrik a pokřivených obhajob a spoustou nelegálních způsobů jak je získat.
Byla jsem rozhodnutá se na to už nedívat, ale stačila poslední scéna a vím, že budu koukat dál. Parta vybraných studentů, zabila manžela své profesorky....je tu spousta otázek, zabili ho oni, nebo jí třeba kryjí z nějakých důvodů ?
Asi si budeme muset počkat a podívat se dál. Když budu mít na něco pokřiveného náladu, je to jasná volba. Takže dávám 70 %.
Svěží novinka
Konečně drama, které přináší něco nového. Napínavý příběh, který Vás nenechá chladným. Emoce, napětí, nervozita. A k tomu všemu geniální Viola Davis. Opravdu nemám co vytknout.
Po 9 castiach
Po 4 odpozeranych castiach maximalna spokojnost. Tento serial som viacmenej odkladal az do vcera, kedy nebolo co dalsie pozerat, tak som si pustil prvu cast a hned som zluskol dalsie tri casti. Perfektna atmosfera, napatie, skvela hudba, sympaticke postavy, som spokojny a neviem sa dockat dalsich casti :)
//Po 9 castiach
Jesennu cast mame za sebou a ja nemozem inak ako drzat 100%. Genialnost na kazdom kroku a finale deviatej casti nemam slov... parada! :)
Tak jak se vyvléct z vraždy...
Když jsem viděla pilotní díl, nejdříve jsem si pomyslela "jako vážně? to je fakt divný, ale musím vědět kdo ho zabil", potom při každém dalším díle kdy postupně vysvětlovali zápletku (která je hned v prvních minutách pilotu) to začínalo být zajímavý a sama jsem si skládala kousíčky k sobě, jak to bude asi pokračovat.
Musím říct, že tohle není zrovna typ žánru, který vyhledávám, i když se na žánry nijak nezaměřuji. Ale když to zhodnotím celkově, musím říct, že je to velmi zajímavý nápad a hodně lidí, kteří mají v sobě trochu detektiva se tohoto seriálu chytnou hned... každý přece chce vědět, co se vlastně stalo.
KAŽDÝ ZAJÍMAVÝ PŘÍBĚH, MÁ ZAJÍMAVOU ZÁPLETKU.
Jednoznačně nejlepší krimi za dlouhou dobu
Nezáleží na tom, jestli je klient vinen nebo ne, záleží pouze na tom, co lze dokázat... Ďábelská právnička a její stážisté si mě omotali kolem prstu ihned v prvních vteřinách - a to se mi už dlouho nestalo. Nadšení vydrželo až do posledního dílu, jen škoda, že na dech beroucí finále musela doplatit má nejmilejší postava.
Fajn :-)
Fajn seriál s bezvadnou Violou Davis, která mu v podstatě kraluje. Má to v sobě prvky detektivky, dramatu, je trochu psycho a občas vtipný (kupodivu ani ne trapně), zkrátka stojí za to vidět. Wes je občas na facku, stejně jako Bonnie a skoro všechny postavy se tam občas chovají jak dementi, ale pořád je má člověk v oblibě :-)
Nepopsatelné
Když jsem se dodívala na první díl zůstala jsem jako opařená tenhle seriál je nepopsatelný teda aspoň z mého pohledu musím říct že na tenhle seriál jsem se moc těšila a rozhodně jsem víc jak spokojená bude to úžasný seriál a mě se moc líbí myslím si že to má dost velkou šanci na další sérii ale to je můj názor po prvním dílu ale samozřejmě se nedá hodnotit seriál po prvním dílu za mě 100%
Pilot
Musím říct, že mě pilot velmi mile překvapil. Nenudila jsem se ani chvíli. Někdo si na intriky příliš nepotrpí, já ano. Zvraty byly zábavné, postavy nenudily a bavily svou vynalézavostí (případně smolařstvím), děj plynul svižně. Tento seriál si rozhodně přidávám na seznam sledovaných.
Dobreee
Tento zanr je mi vlastne uplne cizi, takze jsem velmi prekvapena, jak me serial vtahl. Pomer mezi celoseriovym pribehem a epizodnimi liniemi je hezky vyvazeny, postavy jsou zajimave a herci duveryhodni. Proste zabava. A clovek se za sledovani nemusi stydet, jako kdyz breci do kapesniku u nejake romanticke upirske pohadky:D
Neskutečná trapárna
Tak tohle je teda slabší kus. Gayové, šplhouni, a otravné ještě nedospělé děcka to je kombinace, která mi prostě nevoní.
nuda
nemam rad krimi, nebo serialy s pravnickou tematikou
Bezkonkurenční
Pro mě nejlepší novinka letošního podzimu. Nejlepší z nejlepších. Bravo!
Pořád dokola, ale dívám se dál
Jsem poměrně velký fanoušek seriálů, a tak v této korona době přišel i čas na něco, co jsem dlouho odkládala. Vražedná práva byl jedním z těch odkládaných seriálů, který jsem si dlouho nechávala ve svých složkách "třeba někdy". Nebudu lhát, jsem teď u třetí série. Co jsem si ale uvědomila je to, že hodnocení můžu s klidem dát už teď, aniž bych měla dokoukáno. Seriál mě táhne, ano... chci si stáhnout další a zjistit jak zápletka bude pokračovat. Černá nekompromisní právnička, ze které se časem ukazuje citlivá duše a její dramatická minulost, která jí tak utvořila versus mladí studenti práv, kteří skákají jak ona píská, i když si občas velkolepě dupnou a zase se pak stáhnou. Snad co díl, to vypjatá emoce - zhroucení - soulož. Je to pro mě na jedno brdo. Co se musí nechat je dobré lákadlo pro sledující. Od prvního dílu máte průstřihy do dramatu, který se na postavy řítí v budoucnu a nutí vás to být v napětí. Dávám sedmdesát procent za jedinečnost a mínus 30 procent za neustálé tlačení a křesání vášně, drama chvilek a večně silno/zhroucené hlavní aktérky.