Vražedné pobřeží

(Nick si nechal u chemika analyzovat vzorek parfému.)
Bernie: Prolil jsem ten vzorek plynovým chromatografem.
Nick: Výborně, Batmane!

Nick: Zdá se, že voňavkový byznys zapáchá.

Nick: Zapomeň na to, Carrillo.
Carrillo: A na co?
Nick: Ty se snažíš nějak spojit mou klientku s Chancelovou smrtí.
Carrillo: Chceme se dozvědět pravdu.
Nick: A to že jediné otisky na pistoli byly Chancelovy.
Carrillo: Otisky se dají smazat, Nicku, právě tak jako paměť.
Nick: Líbí se mi, když jsi poetický.
Carrillo: Možná, ale zatím nic nemáme. I když znáš mě, rád se v tom pohrabuju.
Nick: Jo, já vím. V minulém životě jsi byl Indiana Jones.

(Nick a Sylvie jsou v realitní kanceláři.)
Nick: Obchody se nedaří?
Lois Vas: Odkud jste, příteli? Lidé dnes nemají na to, aby si koupili dům. Všichni se zruinovali tím, že dávají peníze do banky.

(Nick se hádá s agenty Grissomem a Sacklerem.)
Nick: Ne, s vámi nebudu nikdy vyrovnán, Grissome, ale budu se snažit.
Grissom: My jsme od vlády, hajzle.
Sackler: Nech toho, nestojí to za to.
Nick: Od vlády? To je dobrý nápad. Nebylo by to hezké, volit agenty FBI?

(Ollie je u poručíka Carilly.)
Ollie: Potřebuju příkaz k zadržení chlapíka jménem Stuart Minton.
Carilla: A já potřebuju vyhrát v loterii.
Ollie: Možná to má co dělat s útokem na Nicka.
Carilla: Taky možná nemá.
Ollie: Co můžeme ztratit? U nás ve Philadelphii...
Carilla: Tady nejste ve Philadelphii, seržante, i když i to by se dalo zařídit. Tohle oddělení musí vydržet s deseti muži, jedním faxem a počítačem, který funguje každý druhý úterý. Nemáme čas na rybářské výlety, pokud nemáte svůj vlastní člun a návnadu.

(Neznámý muž unese Sylvii.)
Sylvie: Zvedni mi sukni!
Nick: Poděkuješ mi až potom...

Nick: Já jsem se kdysi zamiloval do své učitelky kreslení.
Sylvie: Vážně? To já jsem se zamilovala do svého profesora na účetnictví.
Nick: Typické!
Sylvie: Typické?
Nick: Jo, ty miluješ peníze, já umění.

Nick: Hele, kdyby volala dívka jménem Ann, řekni jí, že to bylo báječný... doufám.
Sylvie: Víš, co se mi na tobě líbí, Nicku?
Nick: Ne, co?
Sylvie: Bože... a já myslela, že na to přijdeme.

(Nick přichází do kanceláře.)
Sylvie: Máš tři hodiny zpoždění!
Nick: Zaspal jsem.
Sylvie: S kým?
Nick: Tu neznáš. Neviděla jsi někde moji tašku?
Sylvie: Asi zůstala někde s tvojí morálkou.

Sylvie: Lidé přece nepáchají sebevraždu na svatební cestě...
Nick: Ne, obvykle trvá pár let, než jsou k tomu dohnáni.

(Nick má novou klientku.)
Tara: Víte, už teď mám mnohem lepší pocit, když vím, že se budete případem zabývat.
Nick: Tenhle pocit zmizí, když dostanete můj účet.

(Nick a Sylvie jedou v džípu.)
Sylvie: Nicku, to musíš jet tak rychle?
Nick: Tohle není rychle, kola jsou pořád ještě na zemi.

(Nick se Sylvií přicházejí ráno do Ianova baru.)
Nick: Všechen nábytek je celý, kolem baru nejsou policejní pásky. Co je? Měl jsi včera zavřeno?